News
WEBINARE: Barrierefreie Bibliotheken – Zugänglichkeit in der Praxis
📅 12. Mai 2025, 10:00–11:00 Uhr
📍 Online (Zugangslink wird nach der Anmeldung bereitgestellt)
Die erste Veranstaltung der Vortragsreihe zum Thema Barrierefreiheit, im Rahmen des deutsch-tschechischen Partnerlandprogramms, widmet sich in zwei Vorträgen der deutschen Perspektive auf Barrierefreiheit in den tschechischen und den eigenen Bibliotheken.
Im ersten Vortrag berichten Miriam Akan, Niklas Haberkorn und Carolin Helfmann aus der Stadtbücherei Frankfurt am Main über ihre Erkenntnisse in Hinblick auf die Barrierefreiheit in tschechischen Bibliotheken, die sie im Rahmen einer Studienreise im Jahr 2023 (organisiert von BI-International und SDRUK) gewonnen haben. Sie stellen die Inhalte eines umfangreichen Empfehlungspapiers vor, das sie für die Stadtbücherei basierend auf den Good Practices in der Tschechischen Republik entwickelt haben. Der Vortrag schließt mit einem kurzen Erfahrungsbericht über erste inklusive Veranstaltungen in der Zentralen Erwachsenenbibliothek der Stadtbücherei Frankfurt am Main ab.
Im zweiten Vortrag stellt Helmut Obst, Leiter der Bibliothek der Stiftung Pfennigparade in München die inklusiven Ansätze der Bibliothek vor, die besonders auf die Bedürfnisse von Menschen mit (Körper-)Behinderungen ausgerichtet ist und barrierefreie Maßnahmen in verschiedenen Bereichen umsetzt. Dazu gehören die räumliche Gestaltung, der Medienbestand mit speziellem Fokus auf Behinderung und Inklusion, Besonderheiten beim Service sowie die Nutzung elektronischer Hilfsmittel. Die inklusive Zielsetzung wird zudem durch Kooperationen mit anderen Einrichtungen realisiert. Der Vortrag gibt praxisnahe Einblicke in die Herausforderungen und Chancen einer inklusiven Bibliotheksarbeit und zeigt, wie eine Bibliothek zur sozialen Teilhabe beitragen kann.
🌍 Die Webinare finden auf Deutsch und Tschechisch statt und werden simultan übersetzt.
📅 19. Mai 2025, 10:00–12:00 Uhr
📍 Online (Zugangslink wird nach der Anmeldung bereitgestellt)
📖 Wie arbeiten tschechische Bibliotheken daran, inklusiver und für alle zugänglicher zu werden?
Nehmen Sie an unserem Webinar teil. Wir zeigen Ihnen, wie Bibliotheken in der Tschechischen Republik den Zugang zu ihren Dienstleistungen, Räumen und Programmen für Menschen mit Behinderungen, Senioren, Ausländer und andere von sozialer Ausgrenzung bedrohte Gruppen verbessern.
🔎 Wichtige Aspekte der Barrierefreiheit:
✔ Zugänglichkeit von Informationen (Websites, digitale Bibliotheken, unterstützende Technologien)
✔ Physische Barrierefreiheit (architektonische Anpassungen, Navigation in Räumen)
✔ Barrierefreiheit für Menschen (geschultes Personal, Kommunikation, inklusiver Ansatz)
✔ Programmzugänglichkeit (Kultur- und Bildungsveranstaltungen für ein vielfältiges Publikum)
✔ Offenheit und Partizipation (Zusammenarbeit mit Organisationen, gesellschaftliches Engagement)
🎤 Was erwartet Sie?
🟢 Die SKIP-Sektion „Barrierefreie Bibliotheken“ präsentiert die Zertifizierung „Handicap Friendly Library“.
🟢 Stadtbibliotheken aus Hradec Králové, Hodonín, Třinec, Vsetín und Šumperk sowie Regionalbibliotheken aus Liberec und Zlín teilen ihre Best Practices.
🟢 Martin Lhoták (Bibliothek der Tschechischen Akademie der Wissenschaften) stellt digitale Tools für Menschen mit besonderen Bedürfnissen vor.
🟢 Radek Pavlíček (Teiresiás Center, Masaryk-Universität) beleuchtet häufige Barrierefreiheitsprobleme auf Bibliothekswebsites und bietet Lösungen an.
🟢 Diskussion über Finanzierungsmöglichkeiten, Zusammenarbeit mit Organisationen und Mitarbeiterschulungen.
📢 Möchten Sie Ihre Bibliothek wirklich für alle zugänglich machen? Nehmen Sie teil und lassen Sie sich von Best Practices inspirieren!
🌍 Die Webinare finden auf Deutsch und Tschechisch statt und werden simultan übersetzt.
WEBINÁŘE: Knihovny bez bariér – přístupnost v praxi
📅 12. května 2025, 10:00 – 11:00
📍 Online (přístupový odkaz bude poskytnut při registraci)
První akce z cyklu přednášek o přístupnosti v rámci programu německo-českých partnerských zemí je věnována německému pohledu na přístupnost v českých i v jejich vlastních knihovnách.
Miriam Akan, Niklas Haberkorn a Carolin Helfmann z Veřejné knihovny ve Frankfurtu v první přednášce referují o svých poznatcích ohledně přístupnosti v českých knihovnách, které získali na studijní cestě v roce 2023 (organizované BI-International a SDRUK). Představují obsah rozsáhlého doporučujícího dokumentu, který vypracovali pro Frankfurtskou veřejnou knihovnu na základě dobré praxe v České republice. Prezentaci uzavírá stručná zpráva o prvních inkluzivních akcích v Ústřední knihovně pro dospělé ve Frankfurtské veřejné knihovně.
Ve druhé přednášce Helmut Obst, vedoucí knihovny nadace Pfennigparade v Mnichově, představuje inkluzivní přístupy knihovny, která je zaměřena zejména na potřeby lidí s (tělesným) postižením a zavádí bezbariérová opatření v různých oblastech. Patří mezi ně prostorové řešení, mediální fond se zvláštním zaměřením na postižení a inkluzi, zvláštnosti služby a využití elektronických pomůcek. Inkluzivní cíl je realizován také spoluprací s dalšími institucemi. Přednáška poskytuje praktický pohled na výzvy a příležitosti inkluzivní knihovnické práce a ukazuje, jak může knihovna přispět k sociální participaci.
🌍 Webináře budou vedeny v němčině i češtině se simultánním tlumočením.
📅 19. května 2025, 10:00 – 12:00
📍 Online (přístupový odkaz bude poskytnut při registraci)
📖 Jak české knihovny pracují na tom, aby byly inkluzivnější a přístupnější pro každého?
Připojte se k nám na webinář, kde prozkoumáme, jak knihovny v České republice zlepšují přístup ke svým službám, prostorům a programům pro osoby se zdravotním postižením, seniory, cizince a další skupiny ohrožené sociálním vyloučením.
🔎 Klíčové aspekty přístupnosti, o kterých budeme diskutovat:
✔ Dostupnost informací (webové stránky, digitální knihovny, asistenční technologie)
✔ Fyzická dostupnost (architektonické úpravy, navigace v prostorech)
✔ Dostupnost lidem (vyškolený personál, komunikace, inkluzivní přístup)
✔ Přístupnost programu (kulturní a vzdělávací akce pro různé publikum)
✔ Otevřenost a participace (spolupráce s organizacemi, zapojení komunity)
🎤 Co očekávat?
🟢 Sekce bezbariérových knihoven SKIP předá certifikaci „Handicap Friendly Library“.
🟢 O své osvědčené postupy se podělí městské knihovny z Hradce Králové, Hodonína, Třince, Vsetína a Šumperka a také krajské knihovny z Liberce a Zlína.
🟢 Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR) představí digitální nástroje pro lidi se specifickými potřebami.
🟢 Radek Pavlíček (Centrum Teiresiás, Masarykova univerzita) odhalí běžné problémy s přístupností na webových stránkách knihoven a nabídne řešení.
🟢 Diskuse o možnostech financování, spolupráci s organizacemi a školení zaměstnanců.
📢 Chcete svou knihovnu zpřístupnit skutečně všem? Přidejte se k nám a inspirujte se osvědčenými postupy!
🌍 Webináře budou vedeny v němčině i češtině se simultánním tlumočením.
WEBINARS: Barrier-Free Libraries – Accessibility in Practice
📅 May 12, 2025, 10:00 AM – 11:00 PM
📍 Online (access link will be provided upon registration)
The first event in the lecture series on accessibility, as part of the German-Czech partner country program, is dedicated to the German perspective on accessibility in Czech and their own libraries.
In the first lecture, Miriam Akan, Niklas Haberkorn and Carolin Helfmann from the Frankfurt Public Library will report on their findings regarding accessibility in Czech libraries, which they gained during a study trip in 2023 (organized by BI-International and SDRUK). They present the contents of an extensive recommendation paper that they developed for the Frankfurt Public Library based on good practices in the Czech Republic. The presentation concludes with a brief report on the first inclusive events at the Central Adult Library of the Frankfurt Public Library.
In the second lecture, Helmut Obst, head of the library at the Pfennigparade Foundation in Munich, presents the inclusive approaches of the library, which is particularly geared to the needs of people with (physical) disabilities and implements barrier-free measures in various areas. These include the spatial design, the media stock with a special focus on disability and inclusion, special features of the service and the use of electronic aids. The inclusive objective is also realized through cooperation with other institutions. The lecture provides practical insights into the challenges and opportunities of inclusive library work and shows how a library can contribute to social participation.
📅 May 19, 2025, 10:00 AM – 12:00 PM
📍 Online (access link will be provided upon registration)
📖 How are Czech libraries working to become more inclusive and accessible for everyone?
Join us for a webinar where we will explore how libraries in the Czech Republic are improving access to their services, spaces, and programs for people with disabilities, seniors, foreigners, and other groups at risk of social exclusion.
🔎 Key aspects of accessibility we will discuss:
✔ Information accessibility (websites, digital libraries, assistive technologies)
✔ Physical accessibility (architectural modifications, navigation in spaces)
✔ People accessibility (trained staff, communication, inclusive approach)
✔ Program accessibility (cultural and educational events for diverse audiences)
✔ Openness and participation (collaboration with organizations, community engagement)
🎤 What to expect?
🟢 The Barrier-Free Libraries Section of SKIP will present the “Handicap Friendly Library” certification.
🟢 Municipal libraries from Hradec Králové, Hodonín, Třinec, Vsetín, and Šumperk, as well as regional libraries from Liberec and Zlín, will share their best practices.
🟢 Martin Lhoták (Library of the Czech Academy of Sciences) will introduce digital tools for people with specific needs.
🟢 Radek Pavlíček (Teiresiás Center, Masaryk University) will reveal common accessibility issues on library websites and offer solutions.
🟢 Discussion on funding opportunities, collaboration with organizations, and staff training.
📢 Want to make your library truly accessible to everyone? Join us and get inspired by the best practices!
🌍 The webinars will be conducted in both German and Czech, with simultaneous interpretation provided.
Výzva k předkládání návrhů na ocenění IFLA/Baker & Taylor: Veřejná knihovna roku 2025
Cenu „Veřejná knihovna roku“ uděluje Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) s cílem ocenit nové veřejné knihovny.
Přihláška
Přihlášku je možné podat od 18. března do 28. května 2025.
Kritéria hodnocení
Mezinárodní porota hodnotí podle následujících šesti kritérií:
- Interakce s okolím a místní kulturou: Včetně toho, jak architektura odráží – nebo zohledňuje – místní kulturu komunity. Jak zajišťuje viditelnost v městské krajině a interakci s okolními budovami a volnými prostranstvími. Slouží knihovna jako hybatel vazeb nebo pohybu v místním kontextu? Může knihovna fungovat jako „obývací pokoj“ pro komunitu s přístupem pro všechny?
- Architektonická kvalita: Včetně toho, jak jednotlivé prostory knihovny fungují z hlediska funkcí a logistiky. Jak je architektonická koncepce realizována a navržena v různých měřítcích v rámci budovy? Jak architektura ovlivňuje zkušenosti uživatelů knihovny?
- Flexibilita: Včetně toho, jak jsou prostory knihovny navrženy a uspořádány tak, aby inspirovaly vlastní aktivity uživatelů a podporovaly nové aktivity a synergie napříč různými prostorami budovy. Lze prostory knihovny snadno upravovat a využívat pro různé funkce a aktivity? Zahrnuje knihovna například speciální prostory, jako je zařízení makerspace pro workshopy, jeviště nebo studijní prostory? Jak jsou tyto prostory využívány?
- Udržitelnost: Včetně toho, jak byly zásady udržitelnosti začleněny do návrhu a provozu knihovny, například snížením množství použitých zdrojů, použitím místních materiálů při výstavbě, využitím obnovitelných zdrojů energie nebo minimalizací průběžných provozních nákladů atd.
- Učení a sociální propojení: Včetně toho, jak knihovna nabízí rozmanité cesty ke vzdělání a jak design interiéru podporuje rozvoj individuálních, sociálních, kulturních a ekonomických potřeb. Jak je proveden nábytek a programování interiérového designu? Jak knihovna oslovuje různé demografické a věkové skupiny a podporuje různé formáty učení nebo spolutvorbu? Jakým způsobem se vzdělávací prostory knihovny propojují se zbytkem budovy?
- Digitalizace a technická řešení: Včetně způsobu, jakým je v prostoru knihovny integrována digitální komunikace a přístupnost obsahu knihovny, a to s využitím metod, které zahrnují mobilní technologie. Jak se jako základ této digitalizace využívá design, estetika a interakce? Byly technologie využity nějakým inovativním a kreativním způsobem k vytvoření zážitků pro uživatele knihovny v rámci budovy?
- Jak knihovna odráží Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) a vizi IFLA: Doplňte konkrétní cíle SDG tam, kde jsou naplňovány.
Více informací najdete na webu ifla.org a v části často kladené dotazy: https://www.ifla.org/g/public-libraries/public-library-of-the-year-award-faqs (v angličtině)
Call for IFLA/Baker & Taylor Public Library of the Year Award 2025
The “Public Library of the Year” award is presented by the International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA), with the aim of honouring new public libraries.
Application
You can apply for the award from 18 March until 28 May 2025.
Assessment criteria
The following six criteria constitute the assessments performed by the international jury:
- Interaction with the surroundings and local culture: Including how the architecture reflects – or considers – the local culture of the community. How it provides visibility in the urban landscape and interaction with surrounding buildings and open spaces. Does the library serve as a driver of connections or movements in the local context? Can the library function as a “living room” for the community with access for all?
- Architectural quality: Including how each space of the library works in terms of functions and logistics. How is the architectural concept implemented and designed on different scales within the building? How does the architecture affect the library user experience?
- Flexibility: Including how the library spaces are designed and organized to inspire the users’ own activities and support new activities and synergy across various spaces of the building. Can the library spaces be easily modified and used for various functions and activities? For example, does the library include special areas such as makerspace facilities for workshops, a stage or study facilities? How are these used?
- Sustainability: Including how sustainability principles have been incorporated into the library design and operations, such as by reducing the quantities of resources used, using local materials in the construction process, using renewable energy resources, or minimizing ongoing operational costs etc.
- Learning & social connection: Including how the library offers a diversity of pathways to education and how the interior design supports the development of individual, social, cultural, and economic needs. How is the furniture and the programming of the interior design executed? How does the library appeal to different demographics, age groups and encourage various learning formats or co-creation? How does the learning spaces of the library interact with the rest of the building?
- Digitisation & technical solutions: Including how digital communication and the accessibility of the library content are integrated within the library space, using methods that include mobile technologies. How are design, aesthetics and interaction used as the basis for this digitisation? Has technology been used in any innovative and creative ways to create experiences for the library users within the building?
- How does the library reflect the UN Sustainable Development Goals (SDGs) and IFLA’s Vision: Please add reference-specific SDGs where relevant.
See also questions and answers: Public Library of the Year Award FAQs
Knihovna jako centrum udržitelnosti
Autorka: Petra Špačková
Životní prostředí, udržitelnost a knihovny je český překlad názvu zpravodaje ENSULIB.
V jeho prosincovém čísle se prezentovala také naše knihovna se svými projekty udržitelnosti realizovanými od konce roku 2020. Zpravodaj vydává Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA). O programech a aktivitách k tématu udržitelnosti v Městské knihovně Hodonín vyšel v listopadu tohoto roku také článek „Zelená naděje pro modrou planetu“ (Green hope for the Blue Planet) v Otevřeném knihovnickém žurnálu Spolku německých knihovnic a knihovníků (O-Bib. The Open Library Journal Publisher VDB).
Městská knihovna Hodonín se stává příkladem, jak mohou kulturní instituce přispět k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí. Pod heslem „Společně to dokážeme“ podporuje Cíle udržitelného rozvoje a vytváří prostor pro vzdělávání i veřejné diskuse. „Hic sunt homines“. Tady žijí lidé, říká básník Radek Štěpánek, jeden z mnoha autorů zapojených do našich projektů na podporu udržitelnosti. K těm patřili i Bianca Bellová, Anna Beata Háblová, Markéta Pilátová a další.
Jedním z klíčových projektů byl také online program zaměřený na zdravý životní styl, který vznikl během pandemie na konci roku 2020. Tento pilotní projekt zahrnoval 14 videobloků s chiropraktickým poradenstvím pro dospělé, které jsou stále dostupné na YouTube kanále knihovny. Pro děti se opakovaně pořádala netradiční čtení na sběrném dvoře odpadů po názvem„Velké říjnové společné čtení“.
V roce 2022 knihovna realizovala dva významné projekty podpořené granty. Projekt „Ty svět změníš“ byl zaměřen na environmentální výchovu stovky dětí v mateřských a základních školách. Další projekt, „Zelená naděje pro modrou planetu“, oslovil širokou veřejnost a přilákal 500 návštěvníků.
V roce 2023 knihovna uvedla v kině Svět dokumentární film „Voda ztracená a vrácená“, který se věnoval obnově šumavských mokřadů v rámci projektu Life for Mires. Tento projekt vznikl ve spolupráci s Národním parkem Šumava.
„Bylinkování v knihovně“ byl projekt realizovaný na jaře tohoto roku určený dětem ze základních škol, který propojil čtenářské dovednosti s environmentální výchovou. V jeho rámci proběhlo autorské čtení s regionální spisovatelkou Zuzanou Teplíkovou, kreativní workshopy a poznávání bylinek.
Pro širokou veřejnost byl letos uspořádán workshop s výživovou poradkyní Dagmar Sedlářovou „Jak uvařit jednoduché celodenní menu.“
Městská knihovna Hodonín svými aktivitami ukazuje, že i malé kroky mohou přispět k řešení globálních problémů. Inspiruje nejen místní komunitu, ale i další knihovny v Česku i zahraničí.
Green Hope for the Blue Planet
A project on ecological responsibility and sustainability in libraries
Autor: Petra Špačková
Contents
- Annotation
- Our library
- Sustainability
- Climate change on site – tornado strength in South Moravia 2021
- Library activities
- Finished and planned projects
- Summary, expected results
Annotation
In my contribution I would like to present our ideas and activities on the topic “Sustainability in Libraries”. The library supports the Sustainable Development Goals as an independent educational institution and offers a space for public discussions under the motto “Together we can do it”.
Our library
The Hodonín Municipal Library is the educational, social and cultural centre of the region and organises a range of events to promote cultural life in the town.
The municipal library was founded on 1 July 1921. The number of library units is 141 787 media. The library has 17 employees, including the director. In 2023, the library had 4,450 readers, including 1,660 children under the age of 15.
The library’s public information and educational services were used by 156,535 users
Sustainability
The Hodonín Municipal Library is officially participating in the ‘Sustainability in Libraries’ programme for 2021.
Climate change on the ground – tornado in South Moravia in 2021
On 24 June 2021, South Moravia was hit by the largest tornado in modern Czech history. It swept through the Breclav and Hodonín regions (seven municipalities in total), leaving six people dead, dozens injured, hundreds of houses destroyed and more than 1,600 roofs damaged. The damage caused by the tornado was estimated at around CZK 15 billion – 607.75 million euros.
Our employees actively participated as volunteers and contributed financially to collections for tornado relief. We shared information via social media to coordinate relief efforts and provided facilities and programmes for children in the affected areas.
The tornado reached intensity IF4, had a track length of 27.1 km and a maximum width of 2800 m east of Breclav.
Library activities
One of the most important initiatives in the area of sustainability and healthy living was an online programme prepared in time for the pandemic measures at the end of 2020. Chiropractic Advice for Wellbeing and Health was a pilot project with 14 filmed video blocks for the adult public.
For primary school pupils, unconventional readings “Great October Collective Reading” have been organised in the assembly area, incl. creative workshops with recycled materials. The senior citizens’ office, which is integrated into the library, organises lectures on growing herbs and environmentally friendly behaviour.
Finished and planned projects
In 2022, the Hodonín Municipal Library implemented 2 projects on education for environmental responsibility and sustainability, supported by grants from the Ministry of Culture and the Local Action Group.
“You will change the world” – a project for children in kindergartens and primary schools
A total of 44 pupils from kindergartens in Hodonín and primary schools took part in the “Water Drops on the Street” programme, which we organised in cooperation with the Dúbrava Eco Centre.
The “Green Hope for the Blue Planet” project for the general public was organised under the patronage of the Senator for Hodonín.
500 visitors took part in the project events. The target group of our project was the general public of all age groups.
2023
In April 2023, the premiere of a film documentary about the return of water to the landscape and the rescue of Šumava’s wetlands entitled Water Lost and Returned took place in the Svět Cinema, presented in cooperation with the Hodonín Municipal Library and the Svět Cinema by the PR coordinator of the Šumava National Park Administration’s LIFE for MIRES – Life for Wetlands project, Mr Lukáš Linhart.
The documentary film was accompanied by a lecture on the project, the water cycle in nature and the
possibilities of its retention in the landscape in the context of global warming. 250 spectators came to see the morning and afternoon programme.
Events in 2024
The project “Herbology in the Library” was prepared for primary school children. Sustainability in libraries and the promotion of reading skills are at the centre of the project. For primary school children, there is an author’s reading with the regional writer Zuzana Teplíková, the author of the book “Celestýn’s Magic Balls”. The project ends with a workshop in which each child receives a small canvas bag that they paint with plant-based textile colours and fill with dried herbs.
House of Nature Hodonínské Dúbravy
A lecture on the visitor centre of the Hodonínská Dúbrava National Nature Monument.
Moravian Tuscany – demonstration organic farm of Peter Marada
Petr Marada, a private farmer and university lecturer, has been working on transforming the formerly intensively farmed landscape without water areas since 2007.
All about herbs
Medicinal herbs and their uses. How to grow, collect, process and incorporate them into your diet, as well as instructions and recipes on how to use them for various ailments of the body.
Herbs for everyone
The use of herbs in traditional Chinese medicine.
How to cook a simple all-day meal
Seminar with a nutritionist on how to prepare simple and good all-day menus, including snacks.
We cooperate with the founder in the campaigns “Healthy City”, “Earth Day”, Cycle to Work and collect unwanted mobile phones
The future:
Drinking water for your home, clean water for nature… – Presentation by the water manager about drinking water sources in Hodonín and the surrounding area and their protection. Hodonín wastewater treatment plant – excursion following the lecture.
Environmental psychology – environmental and social psychologist Jan Krajhanzl will give a lecture on the relationship of the Czech public to environmental protection.
Summary, expected results
“Hic sunt homines”. This is where people live, says the poet Radek Štěpánek, one of the authors involved in our project.
We want to draw attention to this problem not only in our region, but in the entire Czech Republic and thus contribute at least a part to the global environmental problems.
Grüne Hoffnung für den blauen Planeten
Ein Projekt zur ökologischen Verantwortung und Nachhaltigkeit in Bibliotheken
Autorinnen: Petra Špačková
Stadtbibliothek Hodonín
DOI:
https://doi.org/10.5282/o-bib/6056
Schlagwörter:
Klimawandel, Nachhaltigkeit, Umweltschutz
https://www.o-bib.de/bib/article/view/6056/9272
Ein Herbsttag in Amberg
Dieser Freitag am 18. Oktober 2024 war eine angenehme Abwechslung zu den üblichen Arbeitstagen und bot den Bibliothekaren der Region Pilsen die Möglichkeit, ihre bayerischen Kollegen kennenzulernen. In Zusammenarbeit mit der Provinzialbibliothek Amberg organisierte der Verband der Bibliothekare und Informationsmitarbeiter der Region Pilsen eine Fachexkursion in diese Bibliothek, wobei die Organisation des gesamten Programms in der Stadt von Herrn Rudolf Hartauer unterstütz wurde.
Die Rolle der Bibliotheken in der Gesellschaft und ihre Dienstleistungen sind sowohl in der Tschechischen Republik als auch in Bayern ähnlich. Jede Einrichtung hat ihre eigenen Besonderheiten. In der Provinzialbibliothek Amberg haben wir die Verbindung zwischen historischen Sammlungen und neuen Dokumenten, die Verbindung zwischen dem historischen Gebäude und dem modernen Anbau stark wahrgenommen. Die Leiterin der Bibliothek, Frau Siglinde Kurz, führte uns in die Arbeitsweise der Bibliothek und in die Neuerungen ein, die die Umstellung auf ein automatisiertes Bibliothekssystem mit sich bringt. Hier waren wir alle auf vertrautem Terrain und fanden leicht eine gemeinsame Basis.
Und dann betraten wir den Barocksaal und vielen von uns wurde klar, dass dies der Ort war, wegen dem wir überhaut nach Amberg gekommen waren. Ein Ort, den man sehen will, ein Ort, an dem man eine Weile bleiben möchte. Hier vereinen sich der Zauber der Kunst, di Kraft das menschliche Können. Unsere Amberger Kollegen ergänzten den schönen Raum mit einer Ausstellung, die unsere Herzen erfreute und an die Verbundenheit unserer Länder erinnerte. Das Buch Topographia Bohemiae, Moraciae Et Silesiae aus dem Jahr 1650 wurde auf der Seite mit dem Stadtplan von Pilsen aufgeschlagen.
Der nächste Programmpunkt wurde von Herrn Rudolf Hartauer übernommen, der am besten als Redakteur von „Der Böhmerwald“ vorgestellt werden kann. Das allein zeigt schon sein Wissen über die Umgebung und seinen Einblick in die Geschichte und Gegenwart der Stadt. Das von ihm zusammengestellte Programm war Amberg gewidmet, und stellte die historischen Sehenswürdigkeiten, aktuelle Ereignisse und touristischen Attraktionen vor. Die farbenfrohe Herbststimmung verstärkte den Reiz des Spaziergangs durch die malerischen Straßen und die romantischen Ausblicke von den zahlreichen Brücken und Stegen über die Vils.
Der angenehme Gesamteindruck des Tages wird sicherlich viele Bibliothekbesucher immer wieder nach Amberg führen.
Martina Kožíšek Ouřadová
November Arbeitstreffen des deutsch-tschechischen Arbeitsteams zur Bibliothekszusammenarbeit
11. – 13. 11. 2024
In grenzüberschreitender Form knüpften wir an den Erfolg des letzten Jahres an, als sich das Konzept, die Arbeitsbesprechungen in einem Land abzuhalten und anschließend das andere Land beim Tagestour durch die Bibliotheken zu besuchen, bewährt hatte. Diesmal bot die Stadtbibliothek Chomutov den Rahmen für die Sitzungen. Sie erwies sich als ein gastfreundlicher Gastgeber, insbesondere durch die Unterstützung des Direktors Bedřich Fryč, während die Koordinatorin Veronika Chruščová den Ablauf fest in der Hand hatte. Die Verhandlungen fanden in Englisch und Deutsch statt.
Teilnehmer:
- Annalena Aring, Leipziger Städtische Bibliotheken, Mitglied der Landesarbeitsgruppe für internationale Zusammenarbeit BII
- Jacqueline Banford, Koordinatorin für Auslandsprojekte bei BII – Bibliothek und Information International
- Hella Klauser, Koordinatorin für internationale Bibliothekszusammenarbeit beim Deutschen Bibliotheksverband in Berlin (Deutscher Bibliotheksverband DBV)
- Katrin Kropf, Stadtbibliothek Chemnitz, Abteilungsleiterin, Dozentin für Jugendprogramme
- Wolfgang Lambrecht, stellvertretender Direktor der Universitätsbibliothek, Technische Universität Chemnitz
- Corinna Meinel, Leipziger Städtische Bibliotheken, Abteilungsleiterin, tätig im Bereich internationale Zusammenarbeit BII
- Sabine Homilius, Direktorin der Stadtbibliothek Frankfurt am Main und Präsidentin von BID – Bibliothek und Information Deutschland
- Veronika Chruščová, Projektkoordinatorin bei SDRUK, Stadtbibliothek Prag
- Katka Janošková, stellvertretende Direktorin der Masaryk-Bibliothek Vsetín
- Martina Kožíšek Ouřadová, Stadtbibliothek Pilsen, Vorsitzende des Clubs der kreativen Bibliothekare
- Tomáš Kubíček, Direktor der Mährischen Landesbibliothek in Brünn
- Petra Kulovaná, Leiterin der Bibliothek des Goethe-Instituts Prag
- Petr Souček, Leiter der Bibliothek des Nationalen Technikmuseums
Ein Jahr ist seit der letzten Sitzung in Weiden vergangen. Der erste Tag bot Gelegenheit zur Bilanzierung und zum Austausch von Informationen über die Aktivitäten der einzelnen Bibliotheken, Organisationen und Teilnehmer in dieser Zeit. Teils in Präsentationen, teils in informellen Diskussionen tauschten wir uns darüber aus, wie die deutsch-tschechische Bibliothekszusammenarbeit heute aussieht. Jeder Teilnehmer kam zu Wort.
Für lebhafte Diskussionen sorgte zum Beispiel das Thema DBV Bibliotheken und Demokratie. Wie verändert sich die Rolle der Bibliotheken? Legen wir genug Wert auf die Arbeit mit Informationen? Können wir unsere Pläne umsetzen? Erkennen wir Fortschritte und gegenseitige Resonanz? Diese und weitere Fragen stellten wir uns und suchten gemeinsam nach Antworten.
Ein Überblick dazu findet sich insbesondere auf https://www.librarynextdoor.net/news/, wo über viele gemeinsame Aktionen, Besuche und Treffen berichtet wird. Beim 9. Bibliothekskongress, der im Juni 2025 in Bremen stattfindet, werden wir das Projekt Partnerland Tschechien 2022–2025 bilanzieren und einiges zu berichten haben. Die intensive Zusammenarbeit endet nicht mit diesem Jahr, sondern öffnet vielmehr Türen für weitere Kontakte.
Tagestour nach Sachsen
Am zweiten Tag unseres Treffen widmete sich unsere Arbeitsgruppe einer Exkursion zu Bibliotheken in der sächsischen Grenzregion. Wir besuchten die Städte Annaberg-Buchholz, Zwickau und Chemnitz. Begleitet wurden wir von Kolleginnen aus Chomutov sowie dem Direktor der Bibliothek.
Stadtbibliothek Annaberg-Buchholz
Durch die Bibliothek führte uns die Kollegin Sindy Hänel. Für die Übersetzung vom Deutschen ins Englische danken wir dem Kollegen Wolfgang Lambrecht. Wie alle Bibliotheken, die in historischen Gebäuden untergebracht sind, ist auch diese von den räumlichen Gegebenheiten eingeschränkt, was sie gleichzeitig einzigartig macht. Sie befindet sich in einem Haus aus dem 16. Jahrhundert, bekannt als „Zur Gülden Gans“. Die Bibliothek nutzt das gesamte Gebäude: vom kleinen Saal im Erdgeschoss über die Verleihräume in den oberen Etagen bis hin zur Kinder- und Jugendabteilung im sensibel und zweckmäßig renovierten Dachgeschoss. Den etwa 20.000 Einwohnern der Stadt bietet sie klassische Bibliotheksdienste und fungiert zugleich als Zentrum für zahlreiche kulturelle und bildungsorientierte Veranstaltungen für Kinder und Erwachsene. Die angenehme Atmosphäre der Bibliothek lädt sowohl Einzelpersonen zu einem ruhigen Aufenthalt ein, auch Kindergruppen, die dort aktiv sein können. Eine Bibliothek, auf die Stadt Annaberg-Buchholz stolz sein kann.
Ratsschulbibliothek Zwickau
Diese Bibliothek gehört zu den ältesten wissenschaftlichen Bibliotheken in Deutschland und ist eine bedeutende Institution zur Bewahrung historischer Texte. Das Gebäude, das sie sich mit dem Stadtarchiv teilt, haben wir nicht erkundet. Kollege Mahnke setzte uns in der bezaubernden historischen Studiersaal in einem Halbkreis zusammen. Seine Erläuterungen in deutscher Sprache wurden von Kollegin Jacqueline Banford ins Englische übersetzt. Mit Begeisterung und Freude präsentierte Kollege Mahnke uns Schätze aus den Regalen und öffnete einzigartige Bände. Wir sahen unter anderem die älteste Karte Sachsens, Manuskripte aus dem 9. Jahrhundert, ein historisches Kochbuch von Jahr 1562 und ein Mathematik-Lehrbuch aus dem 15. Jahrhundert. Besonders eindrucksvoll war der Enthusiasmus des Bibliothekars, dessen Leidenschaft für seinen Beruf und seine Bibliothek spürbar war.
Stadtbibliothek Chemnitz
Von der Ruhe und Stille des historischen Studiersaals ging es weiter ins geschäftige Treiben. Die Stadtbibliothek Chemnitz befindet sich in den Räumlichkeiten des ehemaligen Kaufhauses „Das TIETZ“, das auch das Naturkundemuseum, die Städtische Musikschule, die Volkshochschule, das Stadtarchiv und das Kulturamt beherbergt. Chemnitz wird 2025 zur Europäischen Kulturhauptstadt ernannt, und alle kulturelle Institutionen stehen vor großen Aufgaben. Kollegin Katrin Kropf führte uns durch die Bibliothek. Am späten Nachmittag war die Bibliothek voller Leben und Besucher – mein stärkster Eindruck davon. Ein funktionaler Gemeinschaftsraum mitten in einer Großstadt, der auf den ersten Blick zeigt, dass die Bibliothek ihre Rolle zu 110 % erfüllt. Ihre Partnerbibliothek ist die Bibliothek der Region Ústí nad Labem, und die Partnerschaft funktioniert aktiv und erfolgreich unter dem Motto „Partnerbibliotheken im Dialog“.
Universitätbibliothek, Technische Universität Chemnitz
Am Ende eines ereignisreichen Tages besuchten wir die Universitätsbibliothek, wo uns Kollege Wolfgang Lambrecht begleitete. Die Bibliothek befindet sich im Gebäude der „Alten Aktienspinnerei“ mit reiche Historie. Im Zweiten Weltkrieg wurde das Gebäude schwer beschädigt und verlor sein Dach und das oberste Geschoss. In der Folge wurde das Gebäude auch als Essenausgabe, Provisorium für das zerstörte Opernhaus, Wismut-Kaufhaus, Stadtbücherei, Bürohaus und Puppenbühne und zuletzt als Galerie genutzt. Der heutige Besucher nimmt davon nichts wahr. Seit dem 1. Oktober 2020 befindet sich die Universitätsbibliothek. Die bisher drei dezentralen Bibliotheksstandorte, deren Magazine und das Universitätsarchiv der TU Chemnitz wurden so an einem Ort in unmittelbarer Nähe des Hauptgebäudes der Universität konzentriert. Das Gebäude wurde für die Zwecke der Bibliothek umgebaut, um den Anforderungen einer modernen Institution gerecht zu werden. Wir waren beeindruckt von der technischen Ausstattung und den großzügigen Räumlichkeiten, die vielfältige Nutzungsmöglichkeiten bieten. Ein funktionaler Palast, der als Dokument seiner Zeit und Funktion zugleich gilt. Die Universitätsbibliothek ist ein wichtiger Bestandteil des TU-Chemnitz-Campus. Sie dient Studierenden und Forschenden als Ort des Lernens, der Forschung und kultureller Veranstaltungen. Unsere Eindrücke konnten wir bei einem abschließenden Treffen in einem der vielen lokalen Studienräume teilen – ein ruhiger Rückzugsort, den wir nach einem hektischen Tag sehr schätzten. Vielen Dank an die Bibliothek dafür!
Chomutauer Bibliothek
Die Chomutauer Bibliothek haben wir im Detail am Ende unseres Treffens am Mittwoch, den 13.11.2024, besichtigt. Unser Gastgeber war während des gesamten Aufenthalts der bestens informierte Direktor Herr Bedřich Fryč. Bereits die ersten Eindrücke ließen die Weitläufigkeit der Räumlichkeiten erahnen, doch erst während der Führung wurde uns ihr tatsächlicher Umfang bewusst. Die Bibliothek ist Teil des Jesuitenkomplexes im Stadtzentrum, der neben den eigentlichen Ausleih- und Unterrichtsräumen auch die St.-Ignatius-Kirche, den Stadtturm sowie die Galerie Špejchar und Lurago umfasst. Das Café Atrium ist mit einem barocken Garten verbunden, der im Sommer für Veranstaltungen im Freien genutzt wird. Das Café bietet hervorragende Erfrischungen und hebt sich durch seinen sozialen Aspekt hervor, da es Arbeitsmöglichkeiten für Menschen mit gesundheitlichen Einschränkungen schafft.
Einige Highlights aus dem Serviceangebot der Bibliothek:
- Kinderabteilung: Diese umfasst einen Spielraum mit Klettergeräten, Sportgeräten, Spielzeugen und Baukästen. Auf den Fluren gibt es einen Verkehrsparcours, motorische Spielsachen und einen Tischkicker. Angrenzend gibt es separate Räume für Spiele und Tonträger.
- Erwachsenenabteilung: Ein übersichtliches Orientierungssystem mit Piktogrammen und Leseempfehlungen der Leser erleichtert die Nutzung. Ein Bestandteil ist auch eine Hörbibliothek für Blinde und Sehbehinderte.
- Bildungsprogramme und spezielle Angebote: Die Bibliothek bietet eine Universität des dritten Lebensalters, Gesundheitstrainings und Räumlichkeiten für die Aufnahme von Podcasts an.
Die Bibliothek als aktives Kulturzentrum
In der Galerie Špejchar finden Ausstellungen namhafter Künstler statt. Der Komplex wird für Konzerte und Gemeinschaftsveranstaltungen genutzt, wobei ein Teil der Räumlichkeiten für Vermietungen zur Verfügung steht. In der St.-Ignatius-Kirche erlebten wir einen besonderen Moment: Am ersten Adventssonntag war die feierliche Enthüllung der restaurierten Altarbilder geplant. Unsere Gruppe hatte die exklusive Gelegenheit, diese bereits vorab zu sehen.
Pläne und Zukunft
Die Bibliothek arbeitet an einem Projekt zur Nutzung des verfallenden Gebäudes der städtischen Bäder mit Schwimmbecken. Das Projekt ist von modernen Bibliotheken im Ausland inspiriert, und die Mitarbeiter sind aktiv daran beteiligt. Im Rahmen einer Bildungsreise besuchten zahlreiche Angestellte die Stadtbibliothek Oodi in Helsinki – eine absolut außergewöhnliche Erfahrung.
Mitarbeiterbetreuung
Im Jahr 2024 erhielt die Chomutauer Bibliothek die Auszeichnung „Bibliotheca inspirans“ der OSF-Stiftung, bei der die Jury bewertet, wie gut eine Organisation für ihre Mitarbeiter sorgt. Direktor Bedřich Fryč betonte: „Wenn das Team funktioniert, wird alles einfacher.“ Während unseres Besuchs stellte er uns die Unterstützungsmaßnahmen für die Mitarbeiter vor, und aus Gesprächen mit ihnen wurde deutlich, wie wirkungsvoll diese sind. In den Abteilungen herrschte eine angenehme Atmosphäre von Zusammenarbeit und Engagement, Freundlichkeit und Zufriedenheit waren spürbar.
Trotz aller fachlichen Informationen und Highlights bleibt für mich persönlich das Gefühl eines angenehmen Arbeitsplatzes das wichtigste Fazit.
Autor von Text und Fotos: Martina Kožíšek Ouřadová
Listopadové jednání česko-německého pracovního týmu ke knihovnické spolupráci
11. – 13. 11. 2024
Přeshraniční formou akce jsme navázali na úspěch té loňské, kdy se osvědčilo místo jednání v jedné zemi a výjezd do druhé. Zázemí k zasedání tentokrát poskytla Chomutovská knihovna, která se ukázala být vstřícným hostitelem především v osobě pana ředitele Bedřich Fryče a jeho průběh měla pevně v rukou koordinátorka Veronika Chruščová. Jednání probíhalo v angličtině a němčině.
Účastníci:
- Annalena Aring, Leipziger städtische Bibilotheken, členka zemské pracovní skupiny pro mezinárodní spolupráci BII
- Jacqueline Banford, koordinátorka zahraničních projektů za BII – Bibliothek und Information International
- Hella Klauser, koordinátorka mezinárodní knihovnické spolupráce za Německou asociaci knihoven v Berlíně Deutscher Bibliotheksverband DBV
- Katrin Kropf, Stadtbibliothek Chemnitz, vedoucí oddělení, lektorka pořadů pro mládež
- Wolfgang Lambrecht, zástupce ředitele Univerzitní knihovny, Technická universita Chemnitz
- Corinna Meinel, Leipziger städtische Bibilotheken, vedoucí oddělení, spolupracuje na mezinárodní spolupráci BII
- Sabine Homilius, ředitelka Městské knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem a prezidentka BID – Bibliothek und Information Deutschland
- Veronika Chruščová, koordinátorka odborných projektů SDRUK, Městská knihovna v Praze
- Katka Janošková, zástupkyně ředitelky Masarykovy veřejné knihovny Vsetín
- Martina Kožíšek Ouřadová, Knihovna města Plzně, předsedkyně Klubu tvořivých knihovníků
- Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny v Brně
- Petra Kulovaná, vedoucí knihovny Goethe institutu Praha
- Petr Souček, vedoucí knihovny Národního technického muzea
Od loňského zasedání ve Weidenu uplynul rok. První den jednání poskytl příležitost k bilancování a informacím o aktivitách jednotlivých knihoven, organizací, účastníků během této doby. Dílem v prezentacích, dílem v neformální diskuzi jsme si mohli říci, jakou podobu má česko-německá knihovnická spolupráce dnes. Každý se dostal ke slovu. Bouřlivou diskuzi vyvolalo např. téma DBV Bibliotheken und Demokratie. Jak se mění role knihoven? Klademe na práce s informace dostatečný důraz? Daří se nám realizovat naše plány? Vnímáme rozvoj a vzájemnou odezvu? Tyto a další otázky jsme si kladli a společně hledali odpovědi. Ty shrnuje především https://www.librarynextdoor.net/news/, informuje o mnoha společných akcích, návštěvách, setkáních. Na 9. knihovnickém kongresu, který se uskuteční v červnu 2025 v Brémách už budeme projekt Partnerland Tschechien 2022-2025 bilancovat a budeme mít co říct. Období intenzivní spolupráce se rokem neuzavírá, ale spíše otevřelo dveře dalším kontaktům.
Výjezd do Saska
Druhý den jednání věnovala naše pracovní skupinu cestě po knihovnách v saském příhraničí, navštívili jsme města Annaberg-Buchholz, Zwickau a Chemnitz. Připojili se k nám i chomutovské kolegyně a ředitel knihovny.
Stadtbibliothek Annaberg-Buchholz
Knihovnou nás provedla místní kolegyně Sindy Hänel, za překlad z němčiny do angličtiny díky kolegovi Wolfgangu Lambrechtovi. Jako všechny knihovny, které sídlí v historických prostorách je i tato jimi omezena a zároveň se stává jedinečnou. Obývá dům z 16. století, známý jako „Zur Gülden Gans“. Nabídkou svých služeb vyplňuje všechny jeho prostory od přízemního sálku přes půjčovny v patrech až po oddělení pro děti a mládež v podkroví, které je zrekonstruováno citlivě a účelně. Obyvatelům městečka (20.000) poskytuje tradiční knihovnické služby a zároveň je centrem, pořádajícím řadu kulturních a vzdělávacích akcí pro děti i dospělé. V knihovně panuje příjemnou atmosféra, pobytový prostor láká klidnými kouty pro solitéry, ale snese i ruch dětské skupiny. Knihovna, kterou se město Annaberg-Buchholz může pyšnit.
Ratsschulbibliothek, Zwickau
Knihovna patří mezi nejstarší vědecké knihovny v Německu a je významnou institucí v oblasti uchovávání historických textů. Budovou, kterou knihovna sdílí s městským archivem, jsme neprocházeli. Pan kolega Mahnke nás usadil v půlkruhu okouzlující historické studovny, jeho výklad v němčině tlumočila do angličtiny kolegyně Jacqueline Banford. Pan kolega z regálů snášel knižní poklady, jednotlivé unikáty před námi postupně otevíral s nadšením a radostí a byla to pestrá paleta. Viděli jsme například nejstarší mapu Saska, rukopisy z 9. století, historickou kuchařku z roku 1562 či učebnici matematiky z 15. století. A viděli jsme především nadšeného knihovníka, který svou prací žije a knihovna je mu tím nejmilejším místem na světě.
Stadtbibliothek Chemnitz
Z ticha a klidu historické studovny jsme se přesunuli do mraveniště. Městská knihovna Chemnitz sídlí v prostorách bývalého obchodního domu „Das TIETZ“, kde návštěvníci najdou rovněž Přírodovědecké muzeum, Městskou hudební školu, Lidovou univerzitu, Městský archiv a Městský odbor kultury, který má před sebou velký úkol. Chemnitz se pro rok 2025 stává evropským hlavním městem kultury. Knihovnou nás prováděla místní kolegyně Katrin Kropf. Knihovna byla v pozdním odpoledni plná života, plná návštěvníků, a to je můj nejsilnější dojem z ní. Funkční komunitní prostor uprostřed velkého města, na první pohled je zřejmé, že knihovna plní svou funkci na 110 %. Její partnerskou knihovnou je Knihovna Ústeckého kraje a je to partnerství aktivní a funkční pod motem Partnerské knihovny v dialogu.
Universitätbibliothek, Technische Universität Chemnitz
Závěrem nabitého dne nás čekala prohlídka knihovny univerzitní, provedl nás pan kolega Wolfgang Lambrecht. Knihovna sídlí v budově rekonstruované přádelny „Alte Aktienspinnerei“ s bohatou historií. Během druhé světové války byla tato budova těžce poškozena a přišla o střechu a poslední patro. V důsledku toho byla budova využívána také jako potravinová banka, provizorní stavba pro zničenou operu, obchodní dům Wismut, městská knihovna, administrativní budova a loutková scéna a naposledy jako galerie. Dnešní návštěvník nic z toho nezaznamená. Od 1. října 2020 zde funguje moderní knihovnická instituce. Do té doby decentralizovaná knihovnická pracoviště, jejich sklady a archiv Technische Universität Chemnitz byly soustředěny na jednom místě v bezprostřední blízkosti hlavní budovy univerzity. Pro potřeby knihovny byl prostor zrekonstruován s cílem přizpůsobit jej specifickým potřebám. Nás knihovna ohromila technickým vybavením a rozsáhlými prostory, které jí skýtají neomezené možnosti využití. Stroze funkční palác, který vnímám zároveň poctu jako funkci dokumentu. Budova univerzitní knihovny je významnou součástí kampusu TU Chemnitz. Slouží studentům a vědcům jako místo pro studium, výzkum a kulturní akce. Své dojmy jsme mohli sdílet na závěrečném posezení v jedné z mnoha místních studoven, klidný azyl jsme po rušném dni uvítali a knihovně za něj díky.
Chomutovská knihovna
Chomutovskou knihovnu jsme si detailně prohlédli závěrem našeho jednání ve středu 13. 11. 2024. Věnoval se nám, jako po celou dobu ten nejzasvěcenější, její ředitel pan Bedřich Fryč. Z prvních letmých dojmů jsme už předem vnímali rozlehlost prostor, ovšem teprve během exkurze jsme si uvědomili jejich skutečný rozsah. Knihovna je součástí jezuitského areálu v centru města, který mimo samotných půjčoven a učeben zahrnuje i kostel sv. Ignáce, Městskou věž a Galerie Špejchar a Lurago. Café Atrium je napojené na barokní zahradu, která je využívána pro venkovní pořady v létě. Kavárna nabízí výborné občerstvení a návštěvníky zároveň oslovuje sociální aspekt, prostor poskytuje pracovní příležitost pro lidi se zdravotním znevýhodněním.
Z nabídky služeb knihovny upozorním na zajímavosti:
- Dětské oddělení je rozšířeno o hernu s prolézačkami, cvičebním zařízením, hračkami a stavebnicemi. Na chodbách najdete dopravní hřiště, motorické hračky, fotbálek. Navazují samostatné místnosti pro hry a zvukové nosiče.
- Oddělení pro dospělé nabízí funkční orientační systém doplněný piktogramy a doporučeními čtenářů. Součástí je zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké.
- Vzdělávací programy a speciální nabídka: Univerzita třetího věku, zdravotní cvičení a prostory pro nahrávání podcastů.
Knihovna je aktivním kulturním centrem. V galerii Špejchar probíhají výstavy významných umělců. Areál je využíván pro koncerty a komunitní akce, přičemž část prostor je k dispozici k pronájmu. V kostele sv. Ignáce jsme se stali svědky unikátní chvíle. Na první adventní neděli bylo plánováno slavnostní odhalení právě restaurovaných oltářních obrazů. Snad neprozrazuju tajemství, naše skupina měla možnost je shlédnout.
Plány a budoucnost
Knihovna připravuje projekt na využití chátrající budovy městských lázní s bazénem. Projekt je inspirován moderními knihovnami v zahraničí a zaměstnanci jsou do něj zapojeni. V rámci vzdělávací cesty navštívili ve velké počtu helsinskou městskou knihovnu Oodi. Naprosto unikátní situace.
Péče o zaměstnance
Chomutovská knihovna získala v roce 2024 ocenění „Bibliotheca inspirans“ od Nadace OSF, kde porota hodnotí, jak organizace pečuje o své zaměstnance, knihovnice a knihovníky. Ředitel knihovny Bedřich Fryč říká: „Když funguje tým, je všechno jednodušší.“ Během návštěvy nás pan ředitel seznámil s typy podpory, které knihovna svému personálu poskytuje a při rozhovorech s nimi jsme vnímali, jak je účinná. V odděleních panovala příjemná atmosféra spolupráce a zájmu, vstřícnost a spokojenost byla hmatatelná.
Přes všechny odborné informace a zajímavosti je pro mě osobně pocit z příjemného pracoviště ten nejpodstatnější.
Autorka textu a fotografií: Martina Kožíšek Ouřadová
Podzimní den v Bavorsku
Pátek 18. 10. 2024 příjemně vybočil z řady běžných pracovních dnů a nabídl knihovnicím z Plzeňského kraje možnost setkání s bavorskými kolegyněmi. Svaz knihovníků a informačních pracovníků Plzeňského regionu uspořádal ve spolupráci s Provinzialbibliothek Amberg odbornou exkurzi v této knihovně, s organizací celého programu ve městě vydatně pomohl pan Rudolf Hartauer. Cesta do Bavorska byla obohacena návštěvou Schönsee, Centra Bavaria Bohemia.
Role knihoven ve společnosti a jejich služby jsou jak v Česku, tak i v Bavorsku obdobné, ovšem každá instituce má svá specifika. V Provinzialbibliothek jsme výrazně vnímali propojení historických sbírek a nových dokumentů, propojení historické budovy s moderní přístavbou. Vedoucí knihovny paní Siglinde Kurz nás seznámila s provozem knihovny a s novinkami, které přinesla změna automatizovaného knihovního systému. Tady jsme všichni byli na známé půdě, snadno jsme našli společnou řeč.
A potom jsme vstoupili do Barokního sálu a řada z nás si uvědomila, že tohle je místo, kvůli němuž jsme do Ambergu přijeli především. Místo, které chcete vidět, místo, kde chcete chvíli pobýt. Spojuje se zde kouzlo umění, síla vědění a lidská zručnost. Krásný prostor naše amberské kolegyně doplnily výstavou, která potěšila naše srdce a připomněla blízkost našich zemí. Kniha Topographia Bohemiae, Moraviae Et Silesiae z roku 1650 byla rozevřena na straně s městským plánem Plzně.
Dalšího programu se ujal pan Rudolf Hartauer, kterého je nejlépe představit jako redaktora časopisu Der Böhmerwald. Už jen z toho vyplývá jeho znalost prostředí a přehled o historii i současnosti města. Jím připravený program byl věnován Ambergu, seznámení s jeho historickými dominantami, aktuálním děním a turistickými zajímavostmi. Barevná podzimní atmosféra umocňovala kouzlo procházky malebnými uličkami a romantické pohledy z četných mostů a lávek přes řeku Vils.
Závěrečnou zastávkou naší cesty bylo Schönsee. V citlivě zrekonstruované budově pivovaru sídlí Centrum Bavaria Bohemia, které vytváří a podporuje přeshraniční projekty, pečuje o česko-německé kulturní vztahy, shromažďuje a šíří informace o aktuálním dění v této oblasti na obou stranách hranice. Prostory CeBB i jeho fungováním nás zasvěceně provedl pan David Vereš. Nás knihovníky potěšila zmínka o knihovně, kterou v instituci reorganizují.
Z Bavorska si skupina knihovnic přivezla řadu nových informací, pracovních podnětů a především
veskrze příjemný dojem z celého dne.
Martina Kožíšek Ouřadová
Call for Papers – 9th Library Congress 24 – 27 June 2025, Bremen
Call for Papers | #LibrariesDevotedToDemocracy
The 9th Library Congress will take place from 24 – 27 June 2025 at the Congress Centrum Bremen (CCB) under the motto #LibrariesDevotedToDemocracy.
The Congress is organized by Bibliothek und Information Deutschland (BID) e.V. (Library and Information in Germany – Federal Union of German Library Associations), i.e. the member associations Berufsverband Information Bibliothek e.V. (BIB), the VDB – Verein Deutscher Bibliothekarinnen und Bibliothekare e.V. and the Deutscher Bibliotheksverband dbv.
Topics
Presentations can be submitted from 16.09. to 13.12.2024. The Library Congress is becoming increasingly international, so we welcome submissions of presentations and events in English as well.
As organizers, we call on you, our colleagues as experts from academic and public libraries, information institutions, and representatives of relevant associations to submit proposals for lectures and panel discussions on the following topics.
Topic 1: Shaping Democracy
Here: Social cohesion, library as a public space and place of encounter and lifelong learning, libraries and politics, event work, networking, community building, diversity, the culture of discourse and debate, dealing with disinformation, promoting democracy, (digital) participation, citizens’ councils, educational justice, social media, volunteering, participation, ethical issues, censorship and “culture wars”, the influence of third parties, the concept of neutrality and controversy, legal framework to strengthen libraries as promoters of democracy
Topic 2: Library as an organization and profession
Here: Recruitment, personnel development, job profiles, professional ethics, organizational culture(s), organizational development, methods of project management, library as a people-centered organization, diversity, agility, new work and leadership cultures, leadership and self-leadership, success and failure as an experience, error culture, work and health, life-work balance
Topic 3: Change of Perspective – libraries, cooperation, and partnerships
Here: Developments in science communication, citizen science, Fediverse, research evaluation, working conditions in science, libraries and urban development, impulses from archives, cultural and further education institutions, and the education sector such as schools, KiTas, and political education organizations, creative bureaucracy, digital administration, meta-reflection and libraries from the perspective of other forms of cooperation, the international view
Topic 4: Libraries – services and offers
Here: Strategy development, task criticism and deprioritization, controlling, workflows, portfolio, library networks, library construction, work, research and learning locations, sustainability, information competence, media competence, library pedagogy, media pedagogy, mobile libraries, IT security in libraries
Topic 5: Digitalisation and Artificial Intelligence
Here: Artificial intelligence, academic publishing, open access, DEAL, university publishers, research data management, open science, open educational resources, research software, next-gen library systems, NFDI, FID, digital humanities, statistics and bibliometrics, research information/FIS, legal framework (licensing law, copyright, data protection, data tracking), long-term archiving of publications
Topic 6: Preserving and activating cultural data and assets
Here: Conservation, emergency collections, digitization and presentation of digitized collections, restoration, indexing of old collections, provenance research and ethical handling of collections, legal framework (licensing law, copyright, restitution, expropriation), regulations, standards and metadata, linked open data, text recognition (OCR/HTR), long-term archiving, repositories, and portals.
For more information, visit https://2025.bid-kongress.de/call-for-papers-2/?lang=en
Konference BiblioCon24
Konference BiblioCon24 nesla ve svém záhlaví číslovku 112 a heslo offen.lokal.global. Jedná se o největší německou knihovnickou konferenci, které se každoročně účastní několik tisíc odbornic a odborníků z celého Německa i zahraničí. Letos se konala od 4. do 7. 6. 2024 v Hamburku. Díky přeshraničnímu projektu Knihovna odvedle, který rozvíjí spolupráci českého a německého knihovnictví i letos bylo české zastoupení na konferenci hojné. Nejen v roli účasti, ale Česko mělo i své bloky v programu. Konkrétně se konference zúčastnil český knihovnický výsadek ve složení Veronika Chruščová, Lenka Hanzlíková, Petra Hrochová (MKP), Lenka Maixnerová, Tomáš Foltýn (NKČR), Anne Petrak (KUK), Dana Petrýdesová (KKL), Gabriela Obstová, Gabriela Svobodová (KJM) a Tomáš Kobes (SVKPK). V programu se česká stopa objevila v rámci prezentace posterů (projekt Digitální Odysea Nadace Vodafone a Moudré sovičky), meziknihovní spolupráce (poster MKP small talks na stánku hamburských knihoven), příkladů dobré praxe (příspěvek Anne Petrak na téma zvířecí terapie v KUK v rámci otevřené konferenční platformy #Freiraum24), představení nové strategie Národní knihovny ČR Tomášem Foltýnem) a samostatným diskusním blokem na téma Positive, negative or neutral? The highly-charged nature of Czech librarianship at the front lines of European culture wars. Velké poděkování za organizaci celé české účasti patří Veronice Chruščové, která celý český výsadek koordinovala a zorganizovala tak, že všichni byli tam, kde měli být a zúčastnili se toho, čeho se měli zúčastnit. Včetně zařízení mimořádné návštěvy Zentralbibliothek Bücherhallen Hamburg s českým výkladem.
BiblioCon24 – české postery
Bücherhallen Hamburg, Zentralbibliothek
Bücherhallen Hamburg je veřejná knihovna pro město Hamburk, která má status nadace (Stiftung) a za provoz knihovny je zodpovědná rada, kde jsou zastoupeni lidé z vedení knihovny, lidé z města a nadace. Nejde tedy o čistě městskou organizaci. Celkem má v Hamburku (cca 1 800 000 obyvatel) 36 kamenných knihoven, které doplňují mobilní služby ve složení 2 bibliobusy, 1 multifunkční dodávka a 1 bibliokolo. Čtenářskou základnu tvoří asi 250 000 lidí s aktivním čtenářským průkazem. Pro aktuální diskuzi v MKP může být zajímavé, že Zentralbibliothek a zhruba polovina knihoven v síti mají v některé hodiny (typicky víkend a dopolední hodiny) zcela samoobslužný provoz bez přítomnosti knihovnictva za pulty. Na otázku, jaké potíže tento provoz přináší, byla odpověď, že vlastně žádné. Občas se vyskytne něco, co je pak potřeba dát do pořádku, ale není toho mnoho a spíše se jedná o nehody, než o zlý úmysl škodit (např. politá kniha). Pobočky mají vstup autorizovaný na čtenářský průkaz, Zentralbibliothek je přístupná volně všem zájemcům o její služby.
Zentralbibliothek je největší knihovnou v síti a nachází se v centru města blízko Hlavního nádraží v budově bývalé pošty. Knihovna využívá větší část této památkově chráněné budovy a prostor je to opravdu velkorysý, který umožňuje umístit i automatizovanou třídící linku. V tuto chvíli jsou ve fázi přípravy na stavební úpravy související s instalací nové linky, která by měla ulehčit práci knihovníkům a odlehčit přetíženému výtahu. Stavba by měla být zahájena na začátku prázdnin a dokončena na podzim letošního roku.
Hlavní vstup je umístěn směrem do centra města a na velkou piazzetu před knihovnou. Vstupní prostor z uliční úrovně slouží hlavně jako pobytový prostor s nabídkou nového fondu a samoobslužnými službami (vracení, půjčování, placení), informačním pultem, výstavním systémem a multifunkčním sálem. Kavárna je umístěna v prvním patře, kde je také umístěno dětské oddělení. Samostatné oddělení pro mládež je pak v suterénu budovy a knihovníci se tam prý vyskytují zřídka, hlídkuje pouze ochranka. Suterén je také určen na prodej vyřazených knih (jednotka za euro), výtěžek jde zpět do nákupu fondu. Zatím nevyužitá plocha suterénu bude využita pro vybudování FabLabu. V dalších patrech je pak umístěn fond, který tvoří různé druhy dokumentů, včetně (stále ještě) velké nabídky filmů a hudby na pevných nosičích ve volném výběru a not. Předpokládá se ale, že tento fond bude postupně umístěn do skladu a uvolněná plocha využita k jiným účelům. Zejména tedy fond filmů a hudby, protože zde nabídku doplňují i online služby (v Německu působí mnoho poskytovatelů výpůjčních online platforem pro knihovny). Nechybí ani místnost s veřejnými internetovými stanicemi, scanery, kopírkami. V prostoru knihovny je také dostupná veřejná wi-fi (WLAN).
Prohlídka knihovny probíhala díky vstřícnosti kolegyně s českými kořeny v češtině. Vzhledem k mnoha společným tématům by dávalo velký smysl s knihovnou v Hamburku, a to i přes poměrně velkou vzdálenost, udržovat nadále přátelské vztahy.
- Jahresbericht Bücherhalle Hamburg 2023 – obsahuje více o nedělním provozu Zentralbibliothek, ale třeba i knihovně věcí
Střípky z programu
Program této konference je velmi rozsáhlý a současně probíhá hned několik tematických bloků, vč. uzavřených pracovních jednání tematických skupin, komerčních prezentací a programu na stáncích jednotlivých firem. Ty nabízejí knihovnám své služby od digitalizace přes knihovní systémy, vybavení interiérů až po dodávání dokumentů (fyzických i elektronických) a knihařské zpracování fondu. Vybírat tak bylo z čeho a podrobný zápis by byl na další dvě strany, tak snad jen telegraficky, co mě z navštíveného nejvíce zaujalo…
Jak už bylo řečeno výše, konference je mezinárodní a zahraniční hosté byli nejen z Česka, ale také Dánska, Holandska, USA, Mexika, Bulharska nebo Litvy. Všichni se sešli na úvodních přednáškách, které byly v angličtině s možností následné debaty v užších kroužcích. Nejvíce mě z tohoto světového pelmelu zaujal projekt Univerzitní knihovny v Mexiku, která se podílí na národním projektu Digital Afterlife. Ten navazuje na silnou mexickou tradici připomínání si mrtvých, která se nově přesouvá i do online prostředí. Projekt zkoumá nejen počet a rozšiřování “pamětních” stránek na webu, ale řeší i nakládání s profily zemřelých na sociálních sítích. Kolegyně z Národní knihovny z Litvy pak měla příspěvek o posílení povědomí o důležitosti četby na základě ne úplně dobrých litevských výsledků v celoevropském průzkumu PISA. S prosazením národní kampaně na podporu četby mají v Litvě snad ještě větší problémy než u nás v ČR. Jednou z možností, která by mohla zviditelnit knihu jako artefakt je virální kampaň. Což bylo i tématem naší debaty, kde jsme kolegyně z Litvy upozornily na rizika a negativa, která může virální sláva přinést, pokud přesáhne určitou mez. A nakonec, že ani ten dopad nemusí být takový, jaký by si představovali.
Zahraniční hosté také vystoupili v krátkých projevech na slavnostním zahájení, které se konalo v atriu Staats- und Universitätsbibliothek Hamburg „Carl von Ossietzky“. Organizátoři každému z nich přidělili jedno slovo korespondující s mottem letošního ročníku konference. Zazněly tak úvahy a příběhy na téma dobrovolníci, partnerství, angažovanost, energie, vzdělávání, podpora, důvěra nebo veřejná správa.
Německo je země bibliobusů. Proto nemohly chybět ani na největší německé konferenci. Tři velké parkovaly po celý den před kongresovým centrem a o jejich roli ve službách veřejnosti se mluvilo na samostatném bloku Mobile Lernräume. Kolegyně z Brém se podělily o své zkušenosti s prací s dětmi v prostředí pojízdné knihovny. Bibliobusy zajíždějí zejména do škol, kde plní roli bezpečného místa i pro děti, jejichž rodným jazykem, nebo jazykem jejich rodičů, není němčina. Snaží se je vtahovat do společenských témat prostřednictvím otázek v rámci Filozofického měsíce, který nahradil klasické měsíční soutěže. V bibliobusu je vždy položena jedna složitější otázka se společenským přesahem a děti k ní píšou své komentáře nebo myšlenky. Pokud chtějí, mohou si o tom s knihovnicí popovídat. Bibliobusy slouží i jako místo poznávání nejbližšího okolí a jeho historie, protože se ukazuje, že děti neznají historii a příběhy místa, kde žijí. Zmíněné aktivity jsou zároveň argumenty, když někdo z politiků položí otázku, proč Berlín potřebuje pojízdnou knihovnu. Kolegové ze Saské Kamenice (Chemnitz) seznámili zúčastněné s přípravou nového bibliobusu, který je právě ve výstavbě. Nový FaBi by měl mít střední tonáž (7,5t) a elektrický pohon. Zapojení veřejnosti proběhlo při výběru polepu, kdy lidé měli možnost vybírat ze tří návrhů. Knihovna bude jezdit hlavně ke školám a nesmí překročit hranice města, protože projektové peníze. Vzhledem k přemýšlení o nové pojízdné knihovně v MKP bychom měli vývoj v Kamenici dále sledovat. Kontakty máme. 🙂
Blok s názvem Veränderung gestalten se věnoval knihovnám v procesu změny. Tedy tématu, které je aktuální i v MKP. Zajímavý byl příspěvek o procesu změny kolegů z Kolína a Fachstelle für Öffentliche Bibliotheken NRW, který se věnoval posunu vnímání poboček, které se řídí jednou centrální strategií, k posílení jejich lokálního ukotvení jako místních knihoven, které mají koncepci vypracovanou s ohledem na místo, ve kterém poskytují své služby. Proč k této změně přistoupili bylo objasněno v názvu příspěvku, který zněl Starke Stadtteile brauchen starke Stadtteilbibliotheken – Strategieentwicklung für Stadtteilbibliotheken. Vypracování strategického dokumentu se týkalo opravdu každé knihovny v síti a zásadním krokem bylo aktivní zapojení lokálních týmů (nevysedí se to, je nutné převzít iniciativu) do procesu. Těm byla poskytnuta metodická i metodologická pomoc a také čas, aby bylo možné na strategii pracovat. Tak došli k tomu, že je nutné na některé dny knihovnu pro veřejnost uzavřít. Celý proces trval rok a práce probíhala na workschopech v prostředí pobočky. Výsledné strategie nepodchycují “malá čísla”, ale zaměřují se na velké cílové skupiny a aktivity, do kterých má smysl vrhnout energii, která se následně vrátí. Znamená to ale také něco opustit. Právě aha-efekt, který přichází s uvědoměním si silných a slabých stránek knihovny, ve které pracuji, byl na celém procesu to nejdůležitější, ale také nejtěžší. Bylo by skvělé, kdyby se něco takového časem povedlo i u nás. Odlehčený příspěvek pak měla kolegyně z odborné medicínské knihovny, která organizovala její stěhování na nové místo a s novým rozložením funkcí. I přes to, že změna byla komunikována všemi dostupnými kanály a proces změny řízen dle doporučení z příruček, tak hlavní roli sehrál faktor chaosu, který do procesu vnášejí lidé. Lidé, kteří mají pocit, že nic z toho, o čem se právě mluví nikdy neslyšeli a nebyli s tím dostatečně seznámeni. Nedá se tedy říci, že konec celého procesu byl zakončen přesně podle diagramu, ale spíše podle hesla wird schon, tedy dobře to dopadne. Jak také jinak, nejsme jaderná elektrárna…
AI, algoritmy a roboti
“KI” – v Německu používaná zkratka pro umělou inteligenci (Künstliche Intelligenz). Blok s názvem Generative KI, Discruption der Wissenschaftkommunikation und ihre Auswirkung auf Bibliotheken apeloval na narušení vědecké komunikace a jeho dopad na knihovny. Přednášející lektorkou byla Kathi Woitas, M.A. z Univerzitní knihovny v Bernu, která mluvila o knihovnách, které vystupují v očích veřejnosti jako poradci, jako zprostředkovatelé, jako instituce, které chrání údaje, produkty a nové nástroje – jsou odpovědné za spolehlivost, etiku a zákonné používání AI k ochraně uživatelů. Ve vědecké odborné literatuře může díky AI docházet k poruše vědecké integrity (vymýšlení údajných skutečností, plagiátorství, neuvádění úplných zdrojů). Lektorka uvedla stručný přehled politiky EU pro AI ve vědě – zachování integrity vědy je velký problém, který vyvolává rozšířené používání AI jako pomůcky pro přípravu vědeckých prací, odborných posudků a dokonce návrhů veřejných zakázek. Díky AI budou výrazně urychlené výzkumné procesy, integrace dat a výpočty kapacity, modelování složitých systémů nebo programování. Výzkumníci musí spolupracovat na vývoji osvědčených postupů, standardů a detekčních metod, aby se zajistilo, že přínosy AI budou využity a ne zneužity.
Další přednášku Roboti mezi policemi s knihami uváděl Mgr. Vojtěch Novák, Ph.D. z Národní technické knihovny v Praze, který představil nejen NTK, ale i spolupráci s lektorem Robotis Systems Ing. Michalem Řepkou, Ph.D. Úvodní slovo věnoval knize R.U.R. od Karla Čapka a literatuře, kterou mají k dispozici pro svou činnost a vzdělávání (např. Robot 100: Sto rozumů – VŠCHT Praha). Národní technická knihovna je zaměřená na rozvoj digitální gramotnosti a vzdělávání v oblasti robotiky díky workshopům pro ZŠ – úvod do robotiky, SŠ – workshopy s kráčejícími roboty, soutěž kráčejících robotů, základy programování robotů – ROBOT TRUCK (robotické nákl. auto s pracujícími optickými senzory), SŠ a univerzity – workshop s robotickým ramenem, stopa kolaborativní paže, ZOO, teambuilding s kráčejícími roboty. Hovořil o spolupráci NTK (Ing. Martin Zoula a Bc. Filip Kučera). Přednáška byla proložena fotografiemi a video záznamy jejich výsledků (Královský pavouk, robotické rameno, které připravuje sendvič apod.)
Další velké téma, totiž knihovny, jako instituce posilující demokratickou společnost, se prolínalo přednáškami zařazenými v různých blocích, včetně “české” diskuze. Byl mu ale také věnován samostatný blok nazvaný Bibliotheken und demokratische Landschaft. Úvodní příspěvek měly kolegyně z Hamburku a jeho tématem bylo kultivování komunikace na sociálních sítích, které spravují. Vypracovánu mají veřejnou netiketu, na kterou v případě potřeby uživatele odkazují. Její užití uváděly na příkladu komentářů k příspěvků o čtení v knihovně, které vedla místní drag queen Sasha. Kolegyně z Goethe Institutu posluchačstvo seznámila s tím, jak se jednotlivé GI vyrovnávají s prací v nedemokratickém prostředí a čemu občas jejich uživatelé, ale i zaměstnanci čelí (sledování, odposlouchávání). Poslední dva příspěvky byly na téma knihovny a EU. Na rozdíl od českých knihoven ty německé aktivně s tématem EU pracují a vyzývají k účasti ve volbách jako vyjádření občanského názoru. To v ČR spíše nevidíme, stejně jako bez povšimnutí proběhl manifest s názvem Libraries for a sustainable future, který k letošním volbám do Europarlamentu vypracovala EBLIDA. EBLIDA také stojí za tím, že knihovny jsou součástí pracovního plánu pro evropské politické struktury vzešlé z letošních voleb. Dokument vzniká v pracovní skupině s dobrovolnou mezinárodní účastí. Další verze by měla vyjít letos na podzim a bylo by fajn, kdyby se výsledný dokument objevil i ve vnitřní komunikaci českého knihovnictví.
Zaznamenala: Lenka Hanzlíková, své postřehy přidala také Petra Hrochová
112. BiblioCon 2024 Hamburg – The National Library of the Czech Republic Development Strategy for 2024 – 2027
The National Library of the Czech Republic Development Strategy for 2024 – 2027 was presented at the conference this year.
112. BiblioCon 2024 Hamburg – Library Data in Wikimedia Projects: Case Study from the Czech Republic
Library Data in Wikimedia Projects: Case Study from the Czech Republic presented Lenka Maixnerová, Linda Jansová and Petra Šťastná from National Library of the Czech Republic.
112. BiblioCon 2024 Hamburg – Petra Špačková, Stadtbibliothek Hodonín
Petra Špačková, Direktorin der Stadtbibliothek Hodonín, stellte ihren Vortrag GRÜNE HOFFNUNG FÜR DEN BLAUEN PLANETEN auf der 112. BiblioCon in Hamburg vor.
MEDIALE UND DIGITALE KOMPETENZ in deutschen Bibliotheken
MEDIÁLNÍ A DIGITÁLNÍ GRAMOTNOST v německých knihovnách
Netzwerktreffen bayerischer und tschechischer Kulturvereine, eine Chance für Bibliotheken
Die Stadtbibliothek Pilsen (KMP) beteiligt sich an der Organisation des Festivals Šumava Litera (ŠL). In seinen Räumlichkeiten finden in Zusammenarbeit mit ŠL Vorträge und Projektionen zu beliebten Themen für die Öffentlichkeit statt. Im Gegenzug nehmen KMP-Vertreter an den Veranstaltungen von ŠL in anderen Städten teil, diesmal auch im Ausland.
Zuletzt geschah dies anlässlich eines Treffens bayerischer und tschechischer Vereine, die an einer grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Kulturbereich interessiert sind. Die Organisation des Treffens erfolgte unter der Leitung des Vereins Šumava Litera Vimperk und des Heimatvereins d’Ohetaler am 15. März 2024 in Riedlhütte und ermöglichte auch das Treffen tschechischer und bayerischer Bibliothekare. Vertreten waren die Vereine Šumava Litera (Martin Sichinger), Knihy über Grenze, Gesellschaft für grenzenlose Kultur und Geschichte (Heinrich Vierlinger), Šumavský spolek (Václav Vácha) und Zlatá stezka (Dušan Žampach), außerdem die Stadtbibliothek Pilsen (Martina Kožíšek Ouřadová), die Marktbücherei Schönberg (Reinhold Hartl) und die Gemeindebücherei Frauenau (Franz Seifert), sowie die Bücherei Hutthurm (Büchereileitrin).
d’Ohetaler, Riedlhütte.
Die Einführung gehörte dem Karl-Klostermann-Verein, dessen Vertreter eine Vorpremiere des neuen Films “Aus der Welt der Waldeinsamkeiten” über das Leben von Karl Klostermann zeigte. Bibliothekarin Martina Kožíšek Ouřadová stellte die Bibliotheken der Region Pilsen und die Aktivitäten der Stadtbibliothek Pilsen vor. Sie betonte die Gesamtrolle der Bibliotheken in der Gesellschaft und stellte das Programm für 2024 in der Stadtbibliothek Pilsen vor. Edmund Stern und Ossi Heindl präsentierten ein studentisches Projekt zur Geschichte jüdischer Schicksale, Hans Schopf zeigte dem Publikum die Anfänge der Veröffentlichung der Zeitschrift Böhmerwald und Martin Sichinger stellte dem Publikum die Funktionsweise des Festivals Sumava Litera und das Programm des 10. Jahrgangs dieses Festivals vor, das in diesem Jahr unter dem Motto „Heiden und Christen im Bayerischen Wald und im Böhmerwald“ steht.
Das Treffen diente auch als Gelegenheit, sich über die Möglichkeiten der Finanzierung grenzüberschreitender Zusammenarbeit zu informieren. Dieses Programm wurde von Frau Dana Biskup von der Euregio in Freyung vorgestellt, die ausführlich die Regeln für die Projektabwicklung erläuterte, wobei der Großteil der Mittel weiterhin vorrangig für Vereinsaktivitäten zur Verfügung steht. Anett Browarzik, ebenfalls von der Euregio in Freyung, bot die Möglichkeit, Kontakte zu bayerischen Kultureinrichtungen zu vermitteln.
Neben dem offiziellen Programm nutzten die Teilnehmer den Raum auch für eine informelle Diskussion und zur Aufnahme von Kontakten. Die Bibliothekare erneuerten ihre Bekanntschaft im Rahmen des Stipendienprogramms „Librarian in Residence“ von BI-International (BII) im Jahr 2022, stellten sich gegenseitig die Neuigkeiten in ihren Bibliotheken vor, und schlugen ein weiteres Treffen vor. Das Programm des Festivals Šumava Litera bietet dazu Raum genug, sowohl in der Tschechischen Republik als auch in Bayern.
Martin Sichinger und Václav Vácha für Šumava Litera und Martina Kožíšek Ouřadová für die Stadtbibliothek Pilsen
Foto: https://kozmar.dphoto.com/album/lrbxb9
Setkání bavorských a českých kulturních spolků, příležitost pro knihovny
Knihovna města Plzně (KMP) se pořadatelsky podílí na festivalu Šumava Litera (ŠL). V jejích prostorách probíhají ve spolupráci s ŠL pro veřejnost přednášky a projekce s populární tematikou. Zástupci KMP se na druhou stranu účastní akcí ŠL v jiných městech, tentokrát i v zahraničí.
Naposled se tak stalo u příležitosti setkání bavorských a českých spolků, které zajímá přeshraniční spolupráce v kulturní oblasti. Setkání organizačně proběhlo ve režii spolku Šumava Litera Vimperk a Heimatverein d’Ohetaler v Riedlhütte 15. března 2024 a umožnilo i setkání českých a bavorských knihovníků. Zastoupeny byly spolky Šumava Litera (Martin Sichinger), Knihy über Grenze, Šumavský spolek (Václav Vácha) a spolek Zlatá stezka (Dušan Žampach), dále pak Knihovna města Plzně (Martina Kožíšek Ouřadová), Marktbücherei Schönberg (Reinhold Hartl), Gemeinde Bücherei Frauenau (Franz Seifert).
Úvod patřil spolkům Karl Klostermann Verein a Gesellschaft für grenzenlose Kultur und Geschichte Heirnicha Vierlingera, jejichž zástupci předvedli ukázky nového filmu Mythos Šumava o životě Karla Klostermana. knihovnice Martina Kožíšek Ouřadová představila knihovny Plzeňského kraje a činnost Knihovny města Plzně. Zdůraznila celkovou roli knihoven ve společnosti a seznámila s programem ŠL v Knihovně města Plzně v roce 2024. Edmund Stern s Ossim Heindlem prezentovali studentský projekt mapování židovských osudů, Hans Schopf nechal přítomné nahlédnout do pozadí vydávání časopisu Böhmerwald a Martin Sichinger přítomné seznámil s fungováním festivalu Šumava Litera a programem 10. ročníku tohoto festivalu, který má v letošním roce téma „Pohané a křesťané v Bavorském lese a na Šumavě“.
Setkání funguje rovněž jako příležitost seznámit s možnostmi financování přeshraniční spolupráce. S tímto programem vystoupila paní Dana Biskup z Euregia ve Freyungu, která obšírně vysvětlila pravidla pro zpracovávání projektů s tím, že převážná část prostředků je stále k dispozici především pro spolkovou činnost. Anett Browarzik, rovněž z Euregia ve Freyungu, nabídla možnost zprostředkování kontaktů na bavorské kulturní instituce.
Mimo oficiální program využili zúčastnění i prostor k neformální diskuzi. Knihovníci rekapitulovali své seznámení v rámci grantového programu „Librarian in Residence“ BI-International (BII) v roce 2022, seznámili se navzájem s novinkami ve svých knihovnách a rozloučili se s návrhem dalších vzájemných setkání. Program festivalu Šumava Litera k nim poskytuje dostatek prostoru jak v Česku, tak v Bavorsku.
Za Šumava Litera Martin Sichinger a Václav Vácha, za Knihovnu města Plzně Martina Kožíšek Ouřadová
Foto: https://kozmar.dphoto.com/album/lrbxb9
Chemnitz-Ústí nad Labem City Sisterhood Library Partnership
A simple meeting in Leipzig has grown and expanded into a cross-border network of projects and friendship
Corinna Meinel of the Chemnitz City Library and Ani Petrak of the Ústí Regional Library quickly drew other likeminded colleagues into the party – Julia Trillhof, Katrin Kropf, Jana Fiedlerová, and Denisa Szaffnerová – and the games began!
Where there are shared spaces and shared stories, humans are compelled to share these stories with each other, and this is the case here, with us. Throughout the former Sudetenlands, while we are now different countries speaking different languages, who do not always see things the same way, there is much we share. We all love the recipes from our mothers‘ and grandmothers‘ kitchens, the woods and hills and rocks and meadows of our homeland, the exciting adventures and heartwarming stories that our writers share with us.
In the regions of Saxony and Ústí nad Labem, we are proud of our home, our identity, and what has brought us to where we are today. When we are proud of something, we want to display it and share it with our neighbors. The Partnership in Dialogue collaboration between Chemnitz and Ústí has allowed us to do just that.
In just a year, we have had two in-person library strategic planning meetings, in which we were able to inspire each other with our library spaces and staff, as well as share plans and visions for shared projects. The first successful project was an exchange of two library employees. In October 2023, two librarians from Chemnitz came to Ústí to help with foreign language programming in different library departments, and to get to know the library better. A couple of months later, in January 2024, two librarians from Ústí had the same privilege in Chemnitz, leaving inspired by programming and use of spaces to attract diverse readership. In the meantime, there was another exciting project going on behind the scenes – preparations for a literature Exchange about our shared region.
On February 9th, the team from Chemnitz came to Ústí in order for us to Exchange the books which we had curated for each other. The books will be marked with a special logo for our cooperation, and a roll-up banner at each library will feature highlights of the partner library, to be on permanent display with the books.
What’s next for these books and the friendships they have formed? Keep following us to find out – we don’t want to spoil the surprise!
Ani Petrak, Ústí Regional Library
You can see also posts on Instagram of Chemnitz Bibliotek and on Facebook of Ústí Regional Library
Tschechisch-deutsches Bibliothekartreffen in Weiden
Montag
Die Reise unserer kleinen Bibliotheksgruppe begann in Prag am Busbahnhof Zličín. Von dort aus fuhren wir nach Pilsen, wo zwei weitere Kollegen zustiegen und wir uns in voller Besetzung auf den Weg nach Weiden machten. Das Glück war auf unserer Seite und wir kamen ohne Komplikationen im Hotel an, wo wir eincheckten und gleich in die Stadtbibliothek gingen.
Dort trafen wir endlich auf unsere deutschen Kollegen und kamen ins Gespräch. Zuerst haben wir unsere bisherigen Leistungen vorgestellt und unter die Lupe genommen. Dann ging es frei über zu den Veranstaltungen und Projekten, die vor uns liegen, wie Librarian in Residence 2024, BiblioCON 2024 oder die Konferenz in Olomouc und vieles mehr.
Nach einem sehr anstrengenden, aber erfolgreichen Treffen fuhren wir gemeinsam ins Hotel und zum Abendessen in ein nahegelegenes italienisches Restaurant.
Dienstag
Wir begannen den Morgen mit einem frühen Frühstück und kurz nach acht Uhr fuhren wir über die Grenze zur ersten Bibliothek in Ostrov nad Ohří.
Sie ist in einem ehemaligen Schloss aus dem 16. Jahrhundert untergebracht, wie wir von den Bibliotheksmitarbeitern vor Ort erfuhren. Früher befand sich die Bibliothek im Zentrum der Stadt und war somit für Besucher leichter zugänglich. Als der Umzug geplant wurde, mussten also zwei Probleme gleichzeitig gelöst werden. Nicht nur das gesamte Gebäude, das sich in einem schlechten Zustand befand, musste renoviert werden, sondern auch die Verbindung zu den Lesern musste wiederhergestellt werden. Dank des Engagements des gesamten Bibliothekspersonals, das aus etwa zwanzig Bibliothekaren besteht, und dank der zahlreichen öffentlichen Veranstaltungen, die sie organisiert haben, ist dies, wie ich behaupten möchte, mit Bravour gelungen.
Neben den allgemeinen Bibliotheksdiensten bietet die Bibliothek zahlreiche Workshops an, wie z.B. den Kurs “Grundlagen des Programmierens für Kinder”. Großes Interesse besteht auch an der Virtuellen Universität des Dritten Lebensalters, mit der sie bereits mehrmals an der Diplomverleihung in Prag teilgenommen hat. Sie organisieren auch Vernissagen und Körperübungen wie Yoga für die Öffentlichkeit.
Es gibt auch einen Spieleclub, in dem nicht nur Brettspiele aus dem umfangreichen Angebot der Bibliothek gespielt werden, sondern auch Dungeons & Dragons, bei dem die Teilnehmer mit einem 3D-Drucker (den die Bibliothek ebenfalls zur Verfügung stellt) Figuren herstellen oder Modelle von Schiffen und Burgen basteln.
Der Kinderbereich mit seinem leuchtend grünen Teppich lädt geradezu dazu ein, Socken zu tragen, was natürlich erlaubt ist. So können Kindergärten oder Schulen bequem im Kreis auf dem Boden sitzen, wo immer sie wollen. Ältere Kinder können dann das Angebot an Computerspielen und Virtual Reality nutzen und auf dem Dachboden den 3D-Druck ausprobieren.
Interessant ist, dass es in der Bibliothek keinen Lagerbestand gibt, d. h. alle Publikationen werden mit großer Sorgfalt ausgewählt, so dass es in der freien Auswahl immer etwas gibt, das den Blick auf sich zieht. Sehr gut gefallen hat mir auch die Selbstausleihe und die Bibliobox im Freien, die auch Reservierungen zulässt.
Das Tüpfelchen auf dem i ist dann der Schlossgarten, wo man das gefundene Buch gleich auf einer ausgeliehenen Decke verschlingen kann.
Nach einem schönen Vormittag in der Umgebung des Schlosses führten uns unsere Schritte zum Restaurant Kozlovna, wo wir unsere hungrigen Mägen stillten. Da wir noch etwas Zeit hatten, machten wir einen kurzen Abstecher auf den Berg Klínovec. Das Wetter war herrlich und die Kombination aus Sonnenschein und erstem Schnee tat uns allen gut.
Nächste Station war die Bibliothek in Jáchymov. Der kleine Kurort birgt einen Schatz, der seinesgleichen sucht. Jahrhundert gab es hier eine Lateinschule, deren alte Lehrbücher und Drucke wir in der dortigen Ausstellung sehen konnten. Besonders beeindruckt hat uns die Sammlung der so genannten libri catenati, Bücher, die im Mittelalter mit Bleiketten vor Diebstahl geschützt wurden. Die lokale Ausstellung der Kettenbücher umfasst etwa 50 Bände und ist damit die größte Sammlung in Mitteleuropa.
Natürlich besuchten wir auch die Stadtbibliothek, die von der Größe her nicht beeindruckend ist, aber es war offensichtlich, dass es ihr dank der Motivation der Bibliothekarinnen nicht an Besuchern mangelt und dass sie aktiv an den auch von ihr organisierten kulturellen Veranstaltungen teilnimmt.
Aus dieser bergigen Gegend fuhren wir wieder in die Ebene zur letzten Bibliothek in Karlsbad.
Dort empfing uns der Direktor am Eingang und führte uns persönlich durch das gesamte Gebäude. Wir erfuhren viele interessante Details, auch über die Probleme, mit denen die Bibliothek aufgrund der Coronavirus-Pandemie zu kämpfen hat. Sehr schön war die Behindertenabteilung, in der die Bibliothek Gebärdensprachkurse oder Workshops mit Blindenhunden anbietet. In der Comic- und Musikabteilung trifft sich der Häkelclub, der seine Produkte anschließend für wohltätige Zwecke verkauft. Schön war auch die Idee eines Gartens mit Samen, die die Besucher kostenlos mitnehmen und zu Hause einpflanzen können. Da dies auch die Musikabteilung ist, haben die Besucher die Möglichkeit, ein E-Piano mit Kopfhörern zu benutzen.
Interessant war für uns auch die Haptik-Ausstellung, der wir nicht widerstehen konnten und sie selbst ausprobiert haben. Im Hauptsaal, der in einen Lesesaal und einen Freihandbereich unterteilt ist, waren die Pflanzen eine angenehme Überraschung, die nicht nur auf dem Boden standen, sondern auch auf dem Geländer der Galerie wuchsen, in der sich der Lesesaal befindet.
Besonders erwähnenswert sind die umfangreiche balneologische Sammlung des ehemaligen Forschungsinstituts und die persönliche Sammlung von Vlasta Chramostova, die viele ihrer Manuskripte und Aufzeichnungen ihres Heimattheaters enthält. Die kulturelle und soziale Bedeutung der Bibliothek wird auch dadurch unterstrichen, dass sie zu Beginn des Krieges in der Ukraine acht Monate lang ein Zentrum für ukrainische Flüchtlinge war.
Am Ende der Führung stiegen wir müde in den Bus und fuhren zurück zum Hotel, wo wir den Tag in einem Restaurant mit gutbürgerlicher deutscher Küche ausklingen ließen.
Mittwoch
Gestärkt durch das Frühstück machten wir uns auf den Weg in die Stadtbücherei Weiden, um unsere Sitzung wieder zu eröffnen und die letzten Tagesordnungspunkte abzuarbeiten.
Wir begannen mit einem kurzen Feedback zum vergangenen Tag. Auf unsere Eindrücke und Kommentare werde ich weiter unten in einem extra Abschnitt eingehen.
Das nächste Thema war die Öffentlichkeitsarbeit, die für unsere deutsch-tschechische Zusammenarbeit sehr wichtig ist. Wir versuchten, neue Wege zu finden, um unser Projekt sichtbarer zu machen und das bestehende Projekt noch effektiver zu gestalten. Wir vereinbarten auch, uns weiterhin regelmäßig online zu treffen, um unsere Ideen weiter zu entwickeln.
Online-Seminare waren ebenfalls ein wichtiges Thema. Wir diskutierten grundlegende Fakten, Probleme und Anforderungen, beschlossen aber aus Zeitgründen, die weitere Diskussion zu diesem Thema auf unser nächstes Online-Meeting zu verschieben, wenn wir mehr darüber wissen.
Zum Abschluss des Treffens besuchten wir die Stadtbücherei Weiden, die zwar relativ klein ist, aber auf jeden Fall einen Besuch wert ist. Obwohl sie in einem alten Gebäude untergebracht ist, das früher als Gefängnis genutzt wurde, ist sie sehr geräumig und verbindet Geschichte mit modernen Elementen. Wir beendeten die Führung mit einem Mittagessen in einem lokalen Café im Erdgeschoss des Gebäudes. Da das Café nicht nur ein leckeres Mittagsmenü, sondern auch wunderbare Desserts anbot, hatten wir die Gelegenheit, unsere letzten gemeinsamen Momente mit einem süßen Geschmack auf der Zunge zu verbringen.
Danach trennte sich unsere Gruppe und wir wünschten uns alle eine gute Heimreise.
Was haben wir erlebt und was nehmen wir mit?
Da ich ja nicht allein auf dieser Reise war und wissen wollte, wie die anderen unser Treffen beurteilten, schlug ich vor, dass wir am Mittwoch eine kurze Pause einlegen sollten, um unsere Eindrücke auszutauschen. Zu meiner Überraschung nahm die Gruppe dieses Angebot sehr rege an. So wurde ich Zeuge eines wunderbaren Gesprächs, das mir einmal mehr bestätigte, wie wichtig es ist, sich persönlich zu treffen. Auf diese Weise konnten wir einige sehr inspirierende Bibliotheken besuchen, und durch die Zeit, die wir miteinander verbrachten, lernten wir uns besser kennen und stellten fest, dass unsere Werte in vielerlei Hinsicht miteinander verbunden sind.
Die größte Überraschung der Reise war für uns die historische lateinische Bibliothek, die sich in einem Dorf mitten in den Bergen befindet und von der wir nicht ahnten, dass sie einen so einzigartigen Diamanten birgt. Wir waren uns sogar einig, dass wir diesen Ort und die Ausstellung noch einmal besuchen wollten, sowohl mit unseren Kollegen als auch mit unseren Angehörigen. Der Eindruck des gesamten Ortes wurde dann noch durch das positive Engagement der örtlichen Bibliothekare für ihre kleine Bibliothek unterstrichen.
Die deutschen Bibliothekare waren auch sehr positiv überrascht, wie viel Personal in unseren Bibliotheken für die Besucher zur Verfügung stand und wie sie mit den Besuchern umgingen, denen sie immer aktiv zu helfen versuchten. Sie empfanden dies als sehr angenehm und würden dies gerne zu Hause in ihren Bibliotheken umsetzen.
Aus beruflichem und persönlichem Interesse würden wir auch gerne die Bibliothek in Ostrov nad Ohří besuchen. Eine meiner Kolleginnen erwähnte, dass sie bereits zum dritten Mal dort war und dass die Fortschritte, die sie in dieser Zeit gemacht haben, enorm sind. Sie ist also eine große Inspiration für uns alle und wir würden gerne mehr über ihre Arbeit mit den Nutzern und den Kindern erfahren, die unserer Meinung nach auf einem hohen Niveau ist. Ein Beweis dafür ist die Wassertränke, die selbst den kleinsten Besuchern zur Verfügung steht.
Das Einzige, was uns enttäuschte, war der Mangel an Zeit, die sich einfach nicht ausdehnen lässt, und obwohl wir gerne noch einmal die Stadtbibliothek Karlsbad besucht und das Zentrum besichtigt hätten, war dafür kein Platz mehr.
Ich denke, was wir alle von dieser Reise mitgenommen haben, ist, dass ein Besuch in fast jeder Bibliothek immer etwas Neues und Inspirierendes ist und uns auf Ideen bringt, auf die wir zu Hause am Schreibtisch nicht gekommen wären.
Abschließend kann ich nur noch hinzufügen, dass auf meine letzte Frage: “Würden Sie wiederkommen?” war die Antwort klar: “Natürlich”.
Česko-německé setkání knihovníků ve Weidenu
Pondělí
Cesta naší malé knihovní skupinky začala v Praze na autobusovém nádraží Zličín. Odtud jsme zamířili do Plzně, kde se k nám přidaly ještě dvě další kolegyně a již v plném počtu jsme vyjeli směr Weiden. Štěstí nám přálo, a tak jsme bez komplikací dorazili k hotelu, kde jsme se ubytovali a ihned vyrazili do zdejší městské knihovny.
Zde jsme se konečně z očí do očí setkali s našimi německými protějšky a začali společnou diskuzi. Nejprve jsme stanovili úspěchy, kterých jsme prozatím dosáhli, a kriticky je zhodnotili. Volně jsme poté pokračovali k akcím a projektům, které nás prozatím čekají, jako je Librarian in Residence 2024, BiblioCON 2024 nebo konference v Olomouci a mnoho dalších.
Po velmi náročném, ale úspěšném jednání jsme se společně odebrali k hotelu a na večeři v nedaleké italské restauraci.
Úterý
Ráno jsme začali časně snídaní a chvíli po osmé hodině jsme již přejížděli hranici směrem k první knihovně v Ostrově nad Ohří.
Ta sídlí v budově bývalého zámku z 16. století, jak jsme se dozvěděli od tamních knihovnic. Kdysi byla knihovna uprostřed města, a byla tak návštěvníkům blíže na dosah. Když dostali tedy za úkol ji přestěhovat, museli se vypořádat s dvěma problémy najednou. Nejen renovací celé budovy, která byla v zchátralém stavu, ale také znovuobnovením kontaktu se svými čtenáři a čtenářkami. Díky oddanému nasazení celého knihovnického personálu, který čítá kolem 20 knihovníků, a mnoha akcím pro veřejnost se jim to ale, troufám si tvrdit, podařilo na jedničku.
Kromě základních knihovnických služeb knihovna nabízí mnohé workshopy, jako je například kroužek Základy programování pro děti. Velký zájem je i o Virtuální univerzitu třetího věku, se kterou již vícekrát byli na promoci v Praze. Stejně tak pořádají i vernisáže a pohybová cvičení pro veřejnost, například jógu.
Funguje zde i hrací klub, který hraje nejen deskovky z nemalé nabídky knihovny, ale i hru Dračí doupě, ke které si hráči tisknout postavičky z 3D tiskárny (jejíž využití knihovna také nabízí) anebo ručně vytváří modely lodí a hradů.
Dětské oddělení se svým zářivým zeleným kobercem jen vybízí k chození v ponožkách, což je bez obav povoleno. Školky či školy tak mohou pohodlně usednout do kroužku na zemi, kde je jen třeba. Starší děti pak mohou využít nabídky počítačových her, VR reality a vyzkoušet 3D tisk v podkroví.
Zajímavostí je, že knihovna nemá žádný sklad, a tak všechny publikace pečlivě vybírá, aby ve volném výběru bylo vždy na čem oči nechat. Příjemně mě potěšil i selfcheck a venkovní bibliobox, jenž umožňuje i rezervace.
Jen třešničkou na dortu je pak zámecká zahrada, kde můžete šťastně ulovenou knihu hned, jak se říká, zhltnout na půjčené dece.
Po krásném dopoledni v zámeckém prostředí naše kroky vedly do restaurace Kozlovna, kde jsme utišili naše hladové žaludky. Protože nám však zbylo ještě trošku času, udělali jsme si krátkou odbočku na horu Klínovec. Počasí bylo nádherné a kombinace sluníčka a prvního sněhu nám všem udělala dobře.
Další zastávkou pak byla knihovna v Jáchymově. V malém lázeňském městečku se totiž skrývá nevídaný poklad. V 16. století se zde nacházela latinská škola, jejíž staré učebnice a tisky jsme mohli zhlédnout ve zdejší expozici. Byli jsme okouzleni sbírkou tzv. libri catenati, skládající se z knih opatřených olověnými řetězy, které je měly ve středověku chránit před krádeží. Zdejší expozice připoutaných knih čítá kolem 50 svazků, což je největší sbírka ve střední Evropě.
Samozřejmě jsme navštívili městskou knihovnu, která sice velikostí neoslní, ale bylo vidět, že díky motivaci knihovníků rozhodně o návštěvníky netrpí a aktivně se zapojuje do kulturních akcí, které i sama pořádá.
Ze zdejší hornaté oblasti jsme se vydali znovu na rovinatá pole směrem k poslední knihovně v Karlových Varech.
Zde nás u vstupu přivítal ředitel a poskytl nám osobní prohlídku skrze celou budovu. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých podrobností, a to i ohledně problémů, jimž knihovna z důvodu coronavirové pandemie čelí. Pěkné bylo oddělení pro hendikepované, kde knihovna pořádá kurzy znakového jazyka či workshopy s vodícími psy. V oddělení komiksů a hudebnin se zase schází háčkovací klub, který pak prodává své výrobky na charitu. Milý byl i nápad ohledně zahrádky semínek, které si může návštěvník zdarma vzít a doma zasadit. Protože se jedná i o hudební oddělení, mají návštěvníci možnost využít elektrického piana s použitím sluchátek.
Zajímavá pro nás byla i výstava pro haptiky, kterou jsme neodolali a na vlastní kůži vyzkoušeli. V hlavní místnosti, která se dělí na čítárnu a volný výběr, byly příjemným překvapením rostliny, které nejen stály na zemi, ale obrůstaly i zábradlí galerie, kde se nachází studovna.
Mezi věci, které určitě stojí za zmínku, patří i nemalá balneologická kolekce z tehdejšího výzkumného ústavu a také osobní sbírka Vlasty Chramostové, která obsahuje mnoho jejích rukopisů a nahrávky z jejího bytového divadla. O kulturním a sociálním významu knihovny pak svědčí i to, že v začátcích války na Ukrajině se stala 8 měsíců centrem pro ukrajinské uprchlíky.
Po skončení naší prohlídky jsme již řádně unavení po dlouhém dni nasedli do autobusu a vydali se do hotelu, kde jsme den zakončili v restauraci s domácí německou kuchyní.
Středa
Posilněni snídaní jsme se vydali k městské knihovně ve Weidenu, abychom znovu otevřeli naše jednání a doplnili ještě poslední body v naší agendě.
Začali jsme krátkým feedbackem předchozího dne. Našim pocitů a připomínkám se budu věnovat až dále ve zvláštním bloku.
Následujícím tématem bylo spojení s veřejností, které je pro naši českoněmeckou spolupráci velmi důležité. Snažili jsme se najít nové způsoby, jak náš projekt zviditelnit a stávající ještě zefektivnit. Domluvili jsme se i na pokračování pravidelných online schůzek, na kterých budeme naše nápady dále rozvíjet.
Velkým tématem byly i online semináře. Prodiskutovali jsme základní fakta, problémy a požadavky, ale z důvodu nedostatku času jsme se rozhodli další diskuzi v této věci nechat na naše další online setkání, kde budeme již vědět více.
Setkání jsme ukončili prohlídkou weidenské knihovny, která i když je poměrně malá, je určitě knihovnou, která stojí za návštěvu. Přestože je zařízená ve staré budově, která v historii sloužila jako vězení, je velmi prostorná a historie se zde příjemně prolíná s moderními prvky. Konec prohlídky jsme zakončili obědem v místní kavárně situované v přízemí budovy. Protože kavárna nabízela nejen chutné obědové menu, ale i nádherné zákusky, měli jsme možnost strávit poslední společné chvíle se sladkou chutí na jazyku. Poté se naše skupina rozdělila a všichni jsme si vzájemně popřáli šťastnou cestu domů.
Co jsme zažili a s čím odcházíme
Protože jsem však na celé této cestě rozhodně nebyla sama a chtěla jsem vědět, jak naše setkání hodnotí ostatní, navrhla jsem krátkou vsuvku do našeho středečního programu, kdy bychom své vzájemné dojmy mohli sdílet. Ke svému překvapení se nabídky skupina opravdu aktivně chytla. Stala jsem se tak svědkem krásného rozhovoru, který mi jen více potvrdil důležitost skutečnosti, že se naše setkání mohlo uskutečnit naživo. Díky tomu jsme mohli navštívit velmi inspirativní knihovny a při takto společně stráveném čase se i více stmelit a zjistit, že naše hodnoty se v mnohém prolínají.
Největším překvapením na cestě pro nás byla historická latinská knihovna, která tím, že leží ve vesničce uprostřed hor, nebudí nejmenší dojem, že by snad ukrývala takový jedinečný diamant. Vzájemně jsme se i shodli, že bychom místo rádi znovu navštívili a prohlédli si expozici více, a to jak s kolegy, tak s našimi blízkými. Dojem z celého místa pak podtrhlo i pozitivní nasazení, které zdejší knihovnice své maličké knihovně prokazovaly.
Němečtí knihovníci byli také velmi pozitivně překvapeni, kolik pracovníků je v našich knihovnách návštěvníkům k dispozici a jak jednali s návštěvníky, kterým se snažili vždy aktivně pomoci. Zdálo se jim to velmi příjemné a sami by na tom doma rádi ve svých knihovnách zapracovali.
Z pracovního ale i osobního potěšení bychom také rádi navštívili knihovnu v Ostrově nad Ohří. Jedna z kolegyň zmínila, že zde byla již potřetí a posun, který za ten čas udělali, je obrovský. Je pro nás všechny tedy velkou inspirací a rádi bychom se i více dozvěděli o její práci s uživateli a dětmi, které má dle našeho hodnocení na vysoké úrovni. Jako důkaz svědčí i pítko na vodu, které je dostupné i pro nejmenší dětské návštěvníky.Jediná věc, co nás zamrzela, byl nedostatek času, který prostě není natahovací, a tak i když bychom rádi ještě navštívili městskou knihovnu v Karlových Varech a prošli centrum, nebyl na to již prostor.
Z celého výjezdu jsme si asi všichni odnesli právě to, že návštěva snad každé knihovny je vždy něco nového, inspirativního a přináší nám nápady, které bychom doma za svými pracovními deskami nevymysleli.
Ke konci mohu jen dodat, že na moji otázku: „Jeli byste znovu?” Zazněla jednohlasná odpověď: „Samozřejmě.”
Studienreise von Bibliothekarinnen und Bibliothekaren aus Deutschland zu Bibliotheken in der Tschechischen Republik
Mitte September reisten 12 Bibliothekarinnen und Bibliothekare aus verschiedenen Orten und Bibliotheken in Deutschland – aus Frankfurt, Berlin, aus Bibliotheken unterschiedlicher Größe, wissenschaftlicher und kommunaler Wichtigkeit. Gemeinsam besuchten sie während der fünftägigen Reise (11.-15. September 2023) mehrere inspirierende Bibliotheken und die Konferenz “Libraries of Today” in Olomouc.
Die Reise begann am Montag, den 11.9.2023, mit einem Besuch der Nordböhmischen wissenschaftlichen Bibliothek in Ústí nad Labem. wo wir von der Direktorin, Frau Jana Linhartová, empfangen und anschließend von Ani Petrak in Zusammenarbeit mit Kollegen aus allen drei besuchten Bibliotheksgebäuden (Forschungsabteilung, Volksabteilung und dem Depositorium) geführt wurden. Dann ging es weiter nach Liberec zur Regionalen wissenschaftlichen Bibliothek, die wiederum alle Teile in einem Bibliotheksgebäude vereint. Die Teilnehmer der Exkursion schätzten den Unterschied zwischen der Anpassung der Bibliotheksräume an die historischen Villen in Ústí und dem Vergleich zu modernen Bibliotheksgebäude in Liberec, das als Bibliothek entworfen und gebaut wurde. Sie konnten die Möglichkeiten der Raumnutzung in beiden Fällen nachvollziehen.
Am Dienstag nahmen sie alle an der Eröffnung der Konferenz „Libraries of Today“ in Olomouc teil und trafen sich mit anderen Bibliothekaren aus verschiedenen Bibliotheken des Landes. Einige von ihnen nutzten den folgenden Abend beim gemeinsamen Bankett, um neue Bekanntschaften zu machen und dann mit Ausblick auf Olomouc aus dem Dach der Fakultät für Naturwissenschaften über verschiedene Themen zu diskutieren.
Der folgende Tag war der Konferenz gewidmet. Eine Teilnehmerin hat selbst einen Vortrag gehalten und eine andere hatte auch die Möglichkeit, an der Podiumsdiskussion teilzunehmen. Wie geplant, verfügten die deutschen Bibliothekarinnen und Bibliothekare über eine freie Wahl bezüglich des Programms. Einige haben den Nachmittag an den Young- und Punk-Sitzungen verbracht, während andere an Workshops oder anderen Nebenveranstaltungen teilnahmen. Der Aufenthalt in Olomouc endete mit einem Besuch in der Roten Kirche, dem modernen Kultur- und Bildungszentrum der Wissenschaftlichen Bibliothek in Olomouc.
Am Donnerstag stand ein Besuch in der Bibliothek in Havlíčkův Brod auf dem Programm. In der Regionalbibliothek des Hochlands bewunderten die Teilnehmer die Pflanzen, nicht nur außerhalb, sondern auch innerhalb des Gebäudes, die Offenheit der Bibliothek, die Raumnutzung und neue Technologien, die für die bessere Zugänglichkeit von den Besucher dienen. Als sehr angenehm haben Sie die Lage des Cafés im Erdgeschoss gefunden und schätzen das Angebot von Zusatzleistungen, z. B. Informationen über die Dienstleistungen der Bibliothek für sehbehinderte Besucher.
Weiter ging es zur Stadtbibliothek in Písek, wo wir bis auf das Dach mit der Sternwarte hinaufsteigen. Interessant war auch die einheitliche grafische Darstellung über die Veranstaltungen und Kurse der Bibliothek. Besonders war auch der Besuch in der Kinderabteilung, wo die Besucher ohne Schuhe – in Socken oder barfuß – gehen.
Am Freitag besuchten wir mehrere Bibliotheken in Prag. Die erste war das vom Goethe-Institut, wo wir uns sowohl über die verschiedenen Aktivitäten in Prag und anderswo als auch über die Möglichkeiten der Zusammenarbeit informierten. Danach besuchten wir die Technische Nationalbibliothek, die uns neben dem technischen Niveau und den Kabeln an der Decke vor allem durch ihre Illustrationen und die Tatsache beeindruckte, dass die Bibliotheksbesucher zwischen dem Studium ihr mitgebrachtes Essen speisen konnten. Der letzte Teil unseres gemeinsamen Besuchs galt der Nationalbibliothek, wo wir im historischen Innenhof empfangen wurden. Während der Führung besichtigten wir nicht nur die von Besuchern und Studenten genutzten Teile der Bibliothek, sondern auch die historisch einzigartigen Bereiche – den astronomischen Turm und die Barockbibliothek. Einige fortfahren auch in die Zentralbibliothek in Prag, wo sie sich mehr für eigentliche Abteilungen und die Organisation der Bücher als für das berühmte Idiom interessierten.
Studijní cesta knihovníků z Německa do knihoven ČR
Studijní cesty se v polovině září zúčastnilo 12 knihovníků z různých míst a knihoven v Německu – z Frankfurtu i z Berlína, z různě velkých knihoven, akademických i městských. Společně během 5 dní (11. – 15. 9. 2023) navštívili několik inspirativních knihoven a konferenci Knihovny současnosti, která se konala v Olomouci.
Cesta začala v pondělí 11. září 2023 návštěvou Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, kde nás přivítala paní ředitelka Jana Linhartová a poté provedla Ani Petrak ve spolupráci s kolegy ze všech tří navštívených budov knihovny (Vědecká část, Lidová část a Depozitář). Dále jsme pokračovali do Liberce, do Krajské vědecké knihovny, která naopak všechny části spojovala v jedné budově knihovny. Účastníci exkurze oceňovali srovnání mezi přizpůsobením prostor knihovny historickým vilám v Ústí a moderní budovou knihovny v Liberci, která byla jako knihovna postavena. Mohli tak porovnat možnosti využití prostoru a porovnat vhled do plánování využití prostoru knihoven.
V úterý se všichni zúčastnili zahájení konference Knihovny současnosti v Olomouci a setkali se také s dalšími knihovníky z různých knihoven ČR. Někteří následně využili večer k seznámení se s dalšími kolegy a probrání různých témat při neformálním setkání na rautu s výhledem na Olomouc ze střechy Přírodovědecké fakulty.
Následující den byl věnován konferenci, kde někteří aktivně vystoupili s příspěvkem či účastí v panelové diskuzi. Podle plánu někteří zvolili účast na sekcích Young a odpoledne Punk, někdo se účastnil workshopů nebo jiného doprovodného programu. Pobyt v Olomouci uzavřela návštěva Červeného kostela, moderního kulturně-vzdělávacího centra Vědecké knihovny v Olomouci.
Čtvrteční program obsahoval návštěvu knihovny v Havlíčkově Brodě. V Krajské knihovně Vysočiny věnovali účastníci pozornost rostlinám zvenku i uvnitř budovy, otevřenosti knihovny, využívání různých prostor a nových technologií pro větší otevřenost návštěvníkům i zlepšení přístupnosti. Líbilo se jim umístění kavárny v přízemí budovy knihovny i komunikace knihovny navenek, např. informování o nabídce služeb knihovny pro návštěvníky se zrakovým postižením.
Pokračovali jsme do Městské knihovny v Písku, kterou jsme prošli až po střechu s astronomickou pozorovatelnou. Zaujali nás i jednotné grafické vizuály pro jednoduchou orientaci v akcích knihovny a pořádaných kurzech. Speciální byla také návštěva dětského oddělení, kde chodí návštěvníci bez bot – v ponožkách nebo bosí.
V pátek jsme navštívili několik knihoven v Praze. První z nich byl Goethe institut, kde jme se seznámili s různými aktivitami, které realizují v Praze i jinde a s možnostmi spolupráce. Následovala návštěva Národní technické knihovny, která kromě technické úrovně a kabelů na stropě zapůsobila ilustracemi i tím, že návštěvníci knihovny mohou mezi studiem knih u stolečků klidně jíst oběd, který si přinesli. Poslední společnou částí byla návštěva Národní knihovny, kde nás přivítali na historickém nádvoří. Při prohlídce jsme navštívili části knihovny využívané návštěvníky a studenty i historické unikátní prostory – astronomickou věž a nahlédli do barokní knihovny. Někteří zájemci ještě pokračovali do Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze, kde je víc než Idiom zajímalo rozdělení jednotlivých oddělení a organizace knih.
Návštěvníci studijního pobytu mimo jiné oceňovali, že i přes čas strávený cestováním byla vždycky aspoň chvilka pro projití městem, oběd v místní restauraci nebo porozhlédnutí se po okolí, protože knihovny jsou součástí míst a vzájemně se ovlivňují. Někteří byli překvapeni rozsahem poskytovaných kurzů a přednášek, dalšími aktivitami knihoven pro veřejnost a objevováním způsobů, jak knihovny zůstávají živými kulturními centry.
Kateřina Tumová (průvodkyně této studijní exkurze, za SDRUK)
Call for Papers – BiblioCon 2024 Hamburg
Call for Papers | “offen.lokal.global.”
Die 112. BiblioCon wird vom 04. – 07.06.2024 im Congress Center Hamburg (CCH ) unter dem Motto „offen.lokal.global.“ stattfinden.
Veranstaltende sind der Berufsverband Information Bibliothek e.V. (BIB) und der VDB – Verein Deutscher Bibliothekarinnen und Bibliothekare e.V.
Themenkreise
- Themenkreis 1: Bibliotheken als Ort und Aktionsradius
- Themenkreis 2: Über den Tellerrand geschaut – Bibliotheken im Dialog
- Themenkreis 3: Berufsfeld Bibliothek
- Themenkreis 4: Forschungsnahe Dienste und Open Science
- Themenkreis 5: Organisation, Organisationsentwicklung, Management und Services
- Themenkreis 6: Sammlungen, Repositorien, Retrodigitalisierung und Kulturgut(schutz)
- #Freiraum2024
Mehr Information: https://2024.bibliocon.de/vortragende/call-for-papers/
Termine
Die Einreichung von Beiträgen ist vom 01.09. bis 30.11.2023 möglich.
Die Benachrichtigung der Autoren*innen erfolgt voraussichtlich bis Ende Februar 2024.
Kontakt
Für weitere Auskünfte steht Ihnen Frau Wioletta Syplie von K.I.T. Group gerne unter abstract@bibliocon.de zur Verfügung
Call for Papers – BiblioCon 2024 Hamburg
Call for Papers | “open.local.global.”
From 04. – 06.06.2024, the 112.BiblioCon will take place in Hamburg under the motto „open.local.global.“.
The organisers are the Berufsverband Information Bibliothek e.V. (BIB) and the VDB – Verein Deutscher Bibliothekarinnen und Bibliothekare e.V.
More informations: https://2024.bibliocon.de/lecturers/call-for-papers-2/?lang=en#
Dates
The submission of abstracts is possible from 01.09. to 30.11.2023.
The authors will be notified by end of February 2024.
Contact
For any further question please fell free to contact Mrs. Wioletta Syplie of K.I.T. Group at abstract@biblion.de.
Librarian in Residence 2023 v Plzni
V rámci projektu česko-německé spolupráce „Librarian in Residnece 2023“ (LiR) přijela na rezidenční pobyt do Plzně paní Carmela Rizzuto, kolegyně z městské knihovny v německém Euskirchenu (https://de.wikipedia.org/wiki/Euskirchen). Město má bezmála 60 000 obyvatel a leží v Severním Porýní-Vestfálsku. Knihovna je součástí městského kulturního centra Kulturhof (https://www.kulturhof.de/kulturhof). V deset let staré budově sídlí spolu s několika dalšími kulturními institucemi, s nimiž při organizaci akcí a aktivit pro veřejnost úzce spolupracuje a sdílí sál i další vybavení. Paní Rizzuto je specialistkou na mediální a informační služby, spolupracuje se školami, připravuje herní akce a digitální informační aktivity. Její pobyt u nás podpořil především Goethe-Institut, kulturní institut Spolkové republiky Německo s celosvětovou působností.
Do Plzně paní kolegyně přijela 17. 8. 2023 a nejprve navštívila oddělení zahraničních knihoven a hlavní budovu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Informovali jsme jí o chodu instituce a jejích oddělení, velice se zajímala o doprovodné akce, které nabízíme čtenářům na podporu výuky cizích jazyků a zahraniční literatury a měli jsme možnost vzájemně porovnat aktivit s těmi, které organizují v Euskirchenu. V hlavní budově si prohlédla mimo jiné všeobecnou studovnu, volný výběr knih a badatelnu vzácných tisků.
V Knihovně města Plzně se paní Rizzuto seznámila s fungováním instituce a spolu s námi si prošla celou hlavní budovu. Navštívila všechna oddělení pro veřejnost a také úsek zpracování fondů. Při kontaktu s pracovnicemi provozů využila prostor k výměně zkušeností a nových zážitků.
Mezi návštěvami knihoven proběhlo příjemné neformální setkání se zástupkyněmi místních knihoven. Zúčastnily se jí za Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje paní Vlasta Šuhajdová a za Knihovnu města Plzně paní Martina Kožíšek Ouřadová. Setkání navázalo na krátkou prohlídku městského centra a jako celý pobyt proběhlo v přátelské atmosféře, která česko-německé knihovnické kontakty už tradičně provází.
Fotogalerie:
https://kozmar.dphoto.com/album/62xx35
V Plzni 21.8.2023 zpracovaly Vlasta Šuhajdová a Martina Kožíšek Ouřadová
Pozvánka na 47. celostátní seminář knihovníků muzeí a galerií
Památník národního písemnictví – Muzeum literatury ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií České republiky, z.s., Národním muzeem, Národním technickým muzeem a Uměleckoprůmyslovým museem si Vás dovolují pozvat na 47. celostátní seminář knihovníků muzeí a galerií, který se koná ve dnech 19. – 21. září 2023 v Praze.
Pozvánku a přihlášku naleznete zde : https://pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/47-celostatni-seminar-knihovniku-muzei-a-galerii/
BiblioCon2023 Hannover – prezentace Petry Špačkové
BiblioCon2023, Kongresové centrum, Hannover
22. 5. – 26. 5. 2023
Mgr. Petra Špačková / Kreative Werkstätten als Unterstützung von der Medien und technologischen Ausbildung für Community Building
BiblioCon2023
BiblioCon2023, Kongresové centrum, Hannover
22. 5. – 26. 5. 2023
K účasti na BiblioCon 2023 jsem byla pozvána zástupci BI-International, abych během pódiové diskuze seznámila účastníky s průběhem své stáže v rámci programu LiR – Librarian in Residence. Stáž proběhla v sedmi knihovnách česko-bavorského příhraničí v prosinci 2022.
Pozvání na německý knihovnický kongres mi umožnilo shlédnout řadu zajímavých prezentací, osobně se seznámit se zahraničními i českými kolegyněmi a kolegy, a v rámci programu navštívit i místní městskou knihovnu a hannoverské městské centrum. Program byl bohatý a pestrý. Moje poznámky zaznamenávají pouze vystoupení, kterých jsem se stihla zúčastnit. S omluvou konstatuji, že jsou mnohdy neobratně formulované, což způsobuje úroveň mých jazykových znalostí, celý kongres probíhal v němčině, případně v angličtině. Doufám, že z nich přesto získáte potřebné informace a vycítíte moje nadšení z účasti na kongresu a pobytu v Hannoveru.
Martina Kožíšek Ouřadová
Knihovna města Plzně, p. o.
Další fotografie v galerii zde
Česko – německá spolupráce v KJM
V roce 2023 slaví partnerská města Brno a Lipsko 50 let od vzniku vzájemného partnerství mezi městy. U příležitosti tohoto výročí navštívila Lipsko v lednu 2023 delegace z Brna složená ze zástupců nejen Statutárního města Brna – Magistrátu města Brna, ale i jeho kulturních příspěvkových organizací – Knihovny Jiřího Mahena v Brně, Divadla Radost a Brněnské Filharmonie.
První setkání KJM a Městské knihovny v Lipsku mělo spíše seznamovací charakter se vzájemným představením činností obou knihoven a končilo s vyhlídkou dalšího setkání a možnosti navázání jakékoliv podoby partnerství.
Mahenův památník Lipsko
Na květen byli pozváni zástupci lipské knihovny do Brna. KJM pro ně připravila výběr toho nejzajímavějšího, co KJM nabízí – pobočky „Na Křižovatce“ (spolupráce s KISK FF MU), Mahenův památník (pobočka a památník zakladatele KJM Jiřího Mahena), workshop muzikoterapie a arteterapie konaný na zahradě pobočky v Maloměřicích. V závěru návštěvy kolegů a kolegyně z Lipska jsme usedli ke „kulatému stolu“ abychom probrali vzájemné možnosti realizace partnerských aktivit. Z diskuze vyplynula potřeba připravit „koncepci spolupráce“ z hlediska efektivní a oboustranně přínosné realizace. Při otázce možnosti vzájemných stáží padl dotaz na jazykovou vybavenost českých knihovníků, která je pro stáži potřebná.
Pro začátek KJM požádala lipskou knihovnu o možnost poskytnutí knižních darů k doplnění nabídky titulů v cizojazyčném knižním fondu KJM. Na základě požadavků na témata a autory budou knihovnice v lipské knihovně probírat knižní dary od čtenářů, aby připravily zásilku titulů pro české čtenáře.
Zájem o nové partnery pro rozšiřování spolupráce projevil i zřizovatel KJM (Odbor kultury MMB) a byl nápomocný v organizaci vzájemných setkání s Lipskem.
Mgr. Gabriela Obstová, systémový knihovník, Knihovna Jiřího Mahena v Brně
Studijní cesta do Augsburgu
V termínu 11.-14. 5. 2023 se malý tým knihovníků z Krajské vědecké knihovny v Liberci v čele s ředitelkou knihovny Danou Petrýdesovou společně s vedením města Liberce a dalšími zástupci liberecké kulturní scény zúčastnil studijní cesty do Augsburgu. Cesta proběhla v rámci kulturní spolupráce Dialog měst Liberec a Augsburg. V rámci bohatého kulturního a vzdělávacího programu byl velký prostor věnovaný krásné a moderní augsburské knihovně Stadtbücherei Augsburg, kde byl připraven poutavý program nejenom knihovnický nebo literární.
„Měli jsme možnost si knihovnu s tamější paní ředitelkou prohlédnout a zeptat se na řadu věcí. Knihovna nás zaujala nejenom moderním interiérem a šíří služeb, profiluje se jako oblíbené komunitní centrum, které reflektuje potřeby mnoha cílových skupin včetně imigrantů. Inspirující byla již v Německu hojně rozšířená „knihovna věcí“ – v Augsburgu se zaměřují zejména na hudební nástroje, na tuto službu elegantně navazuje kvalitně vybavené nahrávací studio s možností pronájmu. Navázali jsme kontakt a věříme, že bude možnost do budoucna tuto spolupráci rozvinout. My jsme na oplátku českým i německým kolegům a dalším účastníkům z řad veřejnosti nabídli velmi pozitivně hodnocenou a hezky navštívenou přednášku o O. Preusslerovi a dalších německých autorech žijících v Liberci před 2. světovou válkou v podání našich kolegů Františky Dudkové Párysové a Marka Sekyry.“
PhDr. Dana Petrýdesová
ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci
Svět knihy Praha 2023: České a německé knihovny spolupracují
PROFESNÍ PROGRAM
Čtvrtek, 11. 5. 2023
15:00 – 15:50
Národní knihovna ČR
PROFESNÍ FÓRUM
Země, které spolu sousedí, které sdílejí hranice i historii, které sdílejí zájem o rozvoj knihovnictví. Představíme vám několik projektů, které tento zájem “o věci společné” přetavily v poutavé literární expedice za hranice a zpřetrhané nitě historie i regionu navazují zpátky díky kulturnímu sblížení.
Odborný garant: Sdružení knihoven ČR.
Moderátor panelu: Mgr. Martina Košanová, ředitelka Odboru komunikace Národní knihovny ČR
Ivo Kareš (JVK České Budějovice) představil projekt Kohoutí kříž, čítanku německojazyčné literatury ze Šumavy od středověku po současnost.
Hana Mrázová z Knihovny Prachatice ve spolupráci se spisovatelem Ondřejem Fibichem a Kreisbibliothek Freyung vytvořili unikátní projekt. Na webových stránkách Dědictví Šumavy je postupně zpřístupňováno v pěti etapách veškeré písemné zachycení vyprávěných pověstí bývalého prácheňského kraje (Prachaticko, Vimpersko, Vodňansko, Netolicko, Strakonicko, Písecko) a zejména Šumavy.
Martina Kožíšek-Ouřadová z Knihovny města Plzně představovala spolupráci a projekt česko-německého partnerství pro roky 2022-25. Také sdílela zkušenosti a zážitky ze stáže v knihovnách na bavorské straně Šumavy.
https://bit.ly/knihovnyvbavorskemlese
https://bit.ly/BibliothekeninBayerischenWald
Nakonec zaznělo pozvání na festival Šumava Litera, další ročník nás čeká na podzim 2023 a tématem bude historie škol a učitelství na Šumavě. Nominovat je možné česky i německy psaná díla (v loňském roce 52 nominovaných knih v češtině a v němčině 13).
Knihovny jako centra – odborný seminář / Seminar Bibliotheken – die Zentren des Lernens 24. 4. 2023
Pozvánka na seminář
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a Goethe-Institut v Praze pořádají 24. dubna 2023 odborný seminář Knihovny jako centra vzdělávání
https://www.skipcr.cz/knihovnicke-akce/knihovny-jako-centra-vzdelavani
Einladung zu einem Fachseminar
Der Verband der Bibliothekare und Informationsmitarbeiter der Tschechischen Republik (SKIP) und das Goethe-Institut in Prag veranstalten am 24. April 2023 ein Seminar Bibliotheken – die Zentren des Lernens.
https://www.goethe.de/ins/cz/de/ver.cfm?event_id=24601748
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a Goethe-Institut v Praze pořádají 24. dubna 2023 odborný seminář Knihovny jako centra vzdělávání. Jednání bude simultánně tlumočeno.
PROGRAM:
10.00 – 11.00 – Možnost exkurze Bibliothek Goethe-Institut Prag
11.00 – 12.00 – Jana Scheider /Městská knihovna Drážďany/ “Knihovna jako místo pro malé i velké programátory a krotitele robotů”
Aby děti a mládež více vnímaly knihovnu jako mimoškolní prostor pro vzdělávání a trávení volného času, připravuje Městská knihovny Drážďany různorodé prázdninové programy. Kromě workshopů zaměřených na herní design a animaci si účastníci mohou formou hry vyzkoušet také kódování a tvorbu (Coding &
Making), ilustraci, fotografii a tzv. stop-motion. Dále jsou pro ně připraveny konzolové hry, úniková místnost nebo den Harryho Pottera. Workshopy jsou nabízeny po celém městě, a sice v Ústřední knihovně a v 19 pobočkách Městské knihovny Drážďany. Cílem je navázat na svět a realitu dětí a mládeže a podpořit tak jejich kompetence, kreativitu a dovednosti. Během zimních, letních a podzimních prázdnin roku 2022 se těchto bezplatných prázdninových kurzů zúčastnilo více než 1 500 zájemců. S koncepcí, průběhem, rozmanitými nabídkami a výzvami Vás ve své přednášce seznámí Jana Schneider, mediální pedagožka Městské knihovny Drážďany.
12.00 – 12.30 – přestávka
12.30 – 13.30 – Hana Landová /Knihovna ČZU & Asociace knihoven vysokých škol ČR/ “Vysokoškolské knihovny a blended learning: vzdělávání, služby, informační zdroje!
Prostředí vysokých škol se proměňuje. Mění se způsob výuky i studia. Tyto proměny byly ještě urychleny dvouletou zkušeností s online výukou během epidemie covid-19. Knihovny, jakožto nedílná součást vysokých škol, musejí být schopny na tyto změny reagovat. Jak by měla vypadat ideální kombinace prezenčních a online služeb? Jak vybalancovat rozsah tištěných a elektronických knihovních
fondů, stejně jako online vzdělávacích aktivit v kombinaci s těmi prezenčními? A má rozvoj online forem vzdělávání dopad na plánování prostor a technického vybavení vysokoškolských knihoven? Toto jsou otázky, které si kladli zástupci 24 vysokých škol v rámci řešení společného projektu. A tento příspěvek
vám představí některé odpovědi.
13.30 – 14.00 – Barbora Vítová/ Malá technická univerzita
Malá technická univerzita dětem a jejich učitelům přibližuje technický svět, ve kterém všichni žijeme. Odpovídá na zvídavé dětské otázky, např. “Kde se vzalo světlo v žárovce?”, “Kam teče voda, když spláchnu?”, “Proč nespadne most?”. Děti si na vlastní kůži ověří pevnost mostů a stabilitu věží, postaví si dům. Hrají si na elektrikáře, instalatéry, kartografy či architekty. Zájem o techniku rozvíjíme názorně a jednoduše, přiměřeně věku dětí.
14.00 – 14.30 – Diskuse
Fachtagung der Arbeitsgemeinschaft der Spezialbibliotheken – Call for Papers
CALL FOR PAPERS – 23. April 2023
Vom 13. bis 15. September 2023 findet am Deutschen Literaturarchiv Marbach die 39. Fachtagung der Arbeitsgemeinschaft der Spezialbibliotheken unter dem Titel „Ungehorsam der Ideen“ statt.
Ab sofort ist der Call for Papers zu den folgenden Themenschwerpunkten eröffnet:
Themenbereich 1:
- „Unmöglich, ein Haus in der Gegenwart zu bauen“ – Nachhaltigkeit, Green Library, nachhaltiges Bauen (Herrad Schenk, Roman, 1980)
Themenbereich 2:
- „Einladung an die Waghalsigen“ – Citizen Science und Crowdsourcing in Spezialbibliotheken (Dorothee Elmiger, Roman, 2010)
Themenbereich 3:
- „Alles für die Galerie“ – Nutzung von Katalogdaten und Kuratieren von Bibliotheksbeständen für Ausstellungen, Bildung und Forschung (Gabriele Wohmann, Erzählung, 1966)
Themenbereich 4:
- „Das alles und noch viel mehr…“ – Schaufenster nach außen: Webseiten, Twitter, Instagram & Co (Rio Reiser, aus dem Lied „König von Deutschland“, 1986)
Themenbereich 5:
- „Sammeln : ein philosophischer Versuch“ – Strategien des Bestandsaufbaus und der Bewahrung (Manfred Sommer, Essays, 1999)
Themenbereich 6:
- „Mein Algorithmus und ich“ – mit maschinellen Lernverfahren und KI-Methoden tiefer erschließen und Katalogaufnahmen anreichern (Daniel Kehlmann, Rede, 2021)
Themenbereich 7:
- „Seminar im Café“ – mit neuen Ideen Nutzer*innen und Nutzer in die Bibliothek zurückholen: die Bedeutung des physischen Orts (Siegfried Kracauer, Feuilletonartikel, 1933)
Abstracts
Bitte senden Sie uns Ihr Abstract bis zum 23. April 2023 an info@aspb.de
https://aspb.de/call-for-papers-2023/
BiblioCon Hannover – Call for Posters and #Freiraum23
From 23 to 26 May 2023, the 111. BiblioCon will take place in Hanover. As in previous years, there will again be the opportunity to present specialist contributions in the form of posters.
The call for posters (until end of March) https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-poster/?lang=en and a slot in the #Freiraum23 https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-freiraum23/?lang=en (first come first serve) are open now.
Hope to see You in Hannover!
Pracovní stáž v městské knihovně v Pirně
Spolupráce organizace SDRUK a BII dala vzniknout financovanému programu zahraniční stáže pro knihovníky z ČR a z Německa. Koncem roku 2022 jsem se díky tomu mohla účastnit dvoutýdenní stáže v jedné z německých knihoven. Vzhledem ke strategicky výhodné geografické poloze naší knihovny v Ústí nad Labem jsem záměrně hledala německou organizaci, která by se nacházela též blízko k našim společným hranicím. Proto jsem jako první oslovila městskou knihovnu v Pirně, vzdálenou asi 50 km. K mému velkému potěšení slovo dalo slovo a já jsem tak mohla opravdu vyjet na stáž přesně tam, kam jsem si představovala.
Městská knihovna v Pirně se svými 40 tisíci obyvateli sídlí v původním měšťanském domě a nabízí více než 60.000 knih, časopisů, her, filmů a hudby pro malé i velké čtenáře. Knihovna je rozdělena tematicky do tří pater a z každého z nich se dá ještě odbočit do jednotlivých křídel budovy, kde se nachází další malá oddělení. Kromě půjčování dokumentů nabízí knihovna také širokou škálu možností k využívání online médií nejen ke vzdělávání a seberozvoji, ale také k zábavě.
Po počátečním seznámení se s fondem knihovny jsem navázala několik rozhovorů s knihovnicemi. Povídaly jsme si především o jejich náplni práce, o fungování knihovny, o novinkách a inovacích, o interakci s veřejností, o jednotlivých programech ale také o současném trendu postupného ubývání objemu čtenářů. Bavily jsme se i o různých přístupech a možnostech řešení této problematiky.
Účastnila jsem se též několika akcí pro veřejnost, které knihovna v době mé hospitace pořádala. Nejen sami zaměstnanci, ale také samostatní dobrovolníci a dobrovolnický spolek se zde podílí na organizování akcí pro veřejnost. Pro ty nejmenší děti od jednoho roku pořádají pravidelné předčítání. Během tohoto programu je hráno malé představení s postavami z pohádkových knížek, pouští se písničky, zpívá se a tancuje. Vzhledem k adventnímu času dostávaly děti také malé dárečky, které byly zakoupeny
ze sponzorských darů.
Jedinečná akce Adventní kalendář se zde pořádá od roku 2005 pravidelně každý rok. V budově knihovny se odráží přesně 24 oken a to se přímo vybízí k vytvoření velkého adventního kalendáře. Děti které přicházejí do knihovny za vánočním programem, se nejprve zastaví pod okny knihovny, která jsou opatřena jednotlivými číslicemi a zazpívají vánoční písničku. Za odměnu se otevře jedno ze 24 oken dle aktuálního data a maskot knihovny z něj spustí vánoční pytlík s dobrotami pro každého účastníka programu. Tato velmi oblíbená akce se těší každoročnímu úspěchu.
Poměrně rychle se ve městě rozkřiklo, že městská knihovna hostí návštěvu z Čech. Protože zpravodajci takovou návštěvu považovali za zveřejněníhodnou, přispěchali se mnou udělat rozhovor do regionálních novin Sächsische Zeitung. Článek byl zveřejněn i online na adrese https://www.saechsische.de/pirna/pirnaer-bibliothek-hat-besuch-aus-tschechien-5793129.html.
V knihovně se mi podařilo najít spoustu inspirace nejen pro mě samotnou, ale také pro mé kolegy. Díky možnostem nahlédnutí do systému zdejšího fungování jsem mohla identifikovat rozdíly, které vyvstávají mezi našimi dvěma knihovnami. Celé dva týdny trvání stáže jsem záměrně chtěla setrvat na jednom místě, díky čemuž se mi zadařilo navázat užší osobnější kontakt s tamními milými knihovnicemi a lépe pochopit aktuální situaci, ve které se nacházejí. To považuji za výhodu, bez které by navázání budoucí spolupráce jistě bylo mnohem obtížnější. Avšak vzhledem k relativně nešťastné době konání stáže, kdy velká část zaměstnanců včetně ředitelky byla nemocná, jsme se nemohli stoprocentně dohodnout na konkrétní formě naší spolupráce.
Ovšem hned z kraje nového roku dostálo naší vzájemné domluvě a všech 9 zaměstnankyň včetně praktikantky na oplátku navštívilo naší knihovnu v Ústí nad Labem. Společně s kolegy jsme si pro ně připravili komentovanou prohlídku všech třech hlavních budov, pozvání na oběd a na památku dárkové předměty. Závěr dne jsme strávili krátkou prohlídkou města a vyjížďkou lanovkou k zámečku Větruše, odkud dámy využily výhledu na město. Na konci příjemně stráveného dne jsme se při posezení v kavárně vzájemně ujistily, že zůstaneme v kontaktu a ještě tento rok bychom rády navázaly spolupráci ve formě společného projektu. Ten bychom nejraději realizovaly pod záštitou Česko-německého fondu budoucnosti.
Závěrem bych chtěla poděkovat za možnost, účastnit se této obohacující zkušenosti a za podporu paní Veroniky Chruščové, která nás spolu ještě s jednou účastnicí provedla přihláškou a potřebnými náležitosti k uskutečnění stáže.
Jana Fiedlerová
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem
“Meeting friendly and dedicated colleagues” – visit from German Library Association in Czech Libraries
Interview with Lisa Rohwedder from the German Library Association. She works in Communication Department and during November 2022 she spent 5 days in the Czech Republic, exploring Czech libraries and library network. By the end of that time, we met in Prague for an interview about her experience.
What was your motivation to come here? How did you decide to go to the Czech Republic?
I am working as an editor for the web page bibliotheksportal.de, which provides information on German libraries and for librarians in Germany. Since Germany and the Czech Republic are partner countries since May 2022, I thought it would be interesting to write something about Czech libraries for this web page. I hope this can help to promote the exchange between the library landscapes of Germany and Czech Republic and maybe make German librarians curious to come here and discover Czech libraries. And of course, for me personally, it was a great opportunity to travel and meet people in the libraries and learn a lot about the country and its libraries.
You work in the communication department – you communicate about libraries, promote libraries… In general, what brings you to the library field? What do you like and enjoy about libraries?
I like about libraries that they are accessible to everyone. They have low boundaries. Everyone can just go there, even if they don’t have a membership card. You can still go to the room and be there and learn things. Or even just be there and relax. Maybe meet people. Maybe just sit and read a newspaper and you don’t have to buy anything. What I also like is that there are so many possibilities in the library world. So many activities that can be done and you can exchange thoughts and knowledge. Also, I think the library scene is very open, friendly, and sharing knowledge, that is very nice.
What’s your impression from your stay here? You’re already here for a few days. What do you like? What is different from your point of view?
I see a lot of similarities, at least in the libraries I’ve seen here. They are dealing with the same topics, like sustainability, the question of how they can become more open, how they can be third spaces and reach out to the people and cooperate even better with communities and schools.
What is very special here is that the net of libraries is so dense. That’s a big difference to Germany. In the Czech Republic you have a library even in a small village, even if those libraries are not open all the time.
Was there anything that surprised you?
Yes, I was in Vsetín, and I think it was quite a small town. It was really surprising how active they were and how many people came to the library. It’s really a broad range of activities they have, and they offer so much for both really small children, but also for seniors. And many people are working there as well. I don’t think you would have that in a town in Germany of the same size, so that’s really interesting to see.
Another surprise was yesterday when I went to DOK16 that was a really cool place, I think. I saw both children coming there with their parents, but also seniors. And it also seems like an open place for all kinds of people. There was a workshop with a lecturer going on there, showing how to cut spoons. I think half of the people who attended this workshop were women and I also think that is really good to see. In a room where they work with wood, which is maybe a traditionally male subject, this workshop seems to also attract women. So, it’s a really open place, which is nice.
Is your stay here bringing you some ideas for cooperation? Do you see some opportunities, areas for cooperation?
I think there are a lot of opportunities for cooperation. For example, one subject is the SDGs (Sustainable Development Goals), which have been a focus for Czech libraries for the last two years and will continue to be relevant both here and in Germany. Also, the new focus topic for Czech libraries from 2023 on, media literacy, is really important for German libraries and also the German Library Association is working on a project on that.
And there are more topics where a cooperation could be fruitful, I think. For example, the question how libraries can acquire funding for special projects, how they can reach out to their communities and much more!
Is there anything else what you found out during your stay here, anything else you would like to share?
I learned a lot about the Czech library system which was very interesting. How it works with the regional libraries, that they provide information and support for the smaller ones.
Also, I found it great to meet so many very friendly and dedicated colleagues in the libraries and at the association SDRUK and I am very grateful they all took their time to show me around and tell me about their projects. Czech libraries are definitely worth a visit!
Thank you very much.
Interview by Kateřina Tumová
Knihovny v Bavorském lese
V knihovnictví pracuji od roku 1982. Prošla jsem tři různé knihovny, řadu pracovních pozic. Stále zkouším nové věci, stále se učím. V současné době vytvářím bibliografické záznamy dokumentů a pečuji o bázi osobností v Knihovně města Plzně, což je velká knihovna 200tisícovéhoměsta. Zároveň mám možnost pracovat s veřejností, připravovat tematické pořady a těší mě aktivity ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků, především v Klubu tvořivých knihovníků (KTK).
Při každé zahraniční dovolené vyhledávám místní knihovny, kam ráda nahlédnu. Přesto se mi oborová zahraniční spolupráce jevila vzdálená a nedostižná jako hvězda na nebi.
Můj pocit se změnil v červnu 2022, kdy jsme byly s kolegyní pozvány na 8. Kongres německých knihoven v Lipsku, abychom prezentovaly činnost KTK. Čekalo nás vstřícné přijetí a zájem kolegů, nové impulsy, nápady. Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR) zveřejnily plán partnerského projektu pro rozmezí let 2022 – 2025 s cílem propojení českého a německého knihovnictví, propojení jednotlivých knihoven a knihovníků. Pomyslné dveře se pootevřely a za nimi byla nabídka stáže v rámci grantového programu „Librarian in Residence“. Na podzim 2022 proběhla příprava a řada nezbytných administrativních kroků pro uskutečnění 5denního pobytu v Německu. Pobyt v knihovnách na bavorské straně Šumavy jsem plánovala dle vlastní úvahy a zájmu, motto projektu „Knihovna od vedle“ jsme pojala doslovně. „Die Bibliotheken“ jsou rozeseté po mnoha městech a obcích česko-bavorského příhraničí, pro nás Západočechy vlastně za horou a za lesem. Přesto své kolegy ani jejich knihovny neznáme. Oslovila jsem vybraných čtrnáct a v osmi si po krátké korespondenci domluvila termín návštěvy. Jedna z kolegyň nečekaně onemocněla, takže jsem nakonec zažila sedm skutečně příjemných a zajímavých setkání s knihovníky v „Bibliotheken von nebenan“. Bonusem byla neplánovaná návštěva muzea a kulturního programu.
Trasa: https://mapy.cz/s/barajereza
16.12.2022 – Stadtbibliothek Furth im Wald
https://furth.de/freizeit-und-tourismus/kultur/stadtbibliothek/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/8pzm4a
Počet obyvatel: 9.000
Knihovnu obsluhují Angelika Ochsenmeier, která je vedoucí provozu a její kolegyně Heidi Buhl. Tým doplňuje Ida, psík s terapeutickým výcvikem, který pomáhá v komunikaci se čtenáři. Knihovna se dělí o budovu s hudební školou, je umístěna v prvním patře. Knihovna právě prošla úpravami, a ještě voní novotou. Čerstvě vymalované prostory naplnily prostornější regály, instalováno bylo nové osvětlení. Dětský koutek láká pohodlným vybavením nejmenší čtenáře. Na práci s nimi klade knihovna velký důraz. Fond městské knihovny je složen klasicky z beletrie a naučné literatury, rozčleněn dle věkových kategorií. Nechybí soubor regionální literatury. Součástí fondu jsou zvukové knihy, elektronické časopisy a pestrá nabídky her. Oblíbené jsou figurky s poslechovým Toniesboxem. Fond doplňuje on-line nabídka eMedienBayern z více než 120 malých bavorských veřejných knihoven.
Kolegyním jsem nabídla digitální knihovnu evidující české a německé knihy s tématikou Šumavy, informovala o možnosti jejího doplňování a požádala o propagaci Festivalu Šumava Litera, který nové knihy z této oblasti každoročně vyhodnocuje a nejlepší odměňuje.
Především jsem kolegyně informovala možnostech česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Je reálné, že partnerský projekt naplníme dalším setkáním, kdy náš Klub tvořivých knihovníků nabídne německým kolegyním, případně jejich uživatelům rukodělný workshop vedený lektorem a exkurzi v knihovně. Konání je možné na obou stranách hranice. Termín a podmínky budeme řešit během roku.
16.12.2022 – Gemeindebücherei Eschlkam
https://pfarrei-eschlkam.de/einrichtungen/buecherei/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/egrrom
Počet obyvatel: více než 3.000
Malá a aktivní venkovská knihovna v přízemí zrekonstruované fary, velmi příjemné prostory s odkazem na historii budovy. Knihovnu na dobrovolnické bázi spravuje tým několika pracovníků a vede ji paní Manuela Heller. Činnost knihovny je propojená s životem farnosti a tím celé obce. Tohle byla pro mě nová a zajímavá skutečnost, u nás ne zcela obvyklá. Knihovna plní v obci podstatnou kulturní a vzdělávací úlohu. Věnuje se práci s dětmi, pro dospělé pořádá literární pořady a čtení. Fond má klasické složení a stejně tak je členěn. V knihovně není internet.
Paní Heller jsem informovala možnostech česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Obec Eschlkam je atraktivní osobností místního rodáka Maximiliana Schmidta, řečeného Waldschmidta (1832-1919). Básník a dramatik, činitel německého svazu spisovatelů, který se zasloužil se o založení bavorského svazu turistických informačních kanceláří. Eschlkam je vzdálený několik kilometrů od všerubského hraničního přechodu, místní společenství spolupracuje s českými partnery. Je reálné, že partnerský projekt naplníme setkáním. Náš Klub tvořivých knihovníků nabídne Eschlkamským partnerům rukodělný workshop vedený lektorem a exkurzi v knihovně. Ideální by to bylo v rámci některé místní celoměstské akce, do které bychom se zapojili a svou účastí ji zpestřili. Termín a podmínky budeme řešit během roku.
17.12.2022 – Marktbücherei Schönberg
https://www.markt-schoenberg.de/buecherei/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/yqru6l
Počet obyvatel: skoro 4.000
Knihovna je podporována městysem Schönberg a Farností svaté Margarety a je organizována na dobrovolnické bázi. Tým pracovníků vede pan Reinhold Hartl. Knihovna je v budově využívané pro akce farnosti, velký a vysoký prostor má asymetrické dispozice. Fond je podrobně rozčleněn a pečlivě značen. Knihovna poskytuje tradiční a moderní služby. Uživatelé si mohou půjčovat e-dokumenty ze sítě knihoven Leo-Sued. V rámci digitálních služeb knihovny je k dispozici více než 35 000 e-knih, 6 700 e-audií, 154 e-časopisů a 5 e-papírů. Široká škála výukových programů umožňuje učit se například jazyky a počítačové programy. Využití celé nabídky knihovny je zdarma, pouze pro osoby starší 18 let se účtuje správní poplatek 6 eur ročně. Panu kolegovi jsem nabídla digitální knihovnu evidující české a německé knihy s tématikou Šumavy, informovala o možnosti jejího doplňování a o Festivalu Šumava Litera, který nové knihy z této oblasti každoročně vyhodnocuje a nejlepší odměňuje.
Mluvili jsme spolu též o možnostech česko-německé spolupráce, kterou pro období 2022-2025 propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Pan kolega je o fungujících projektech česko-německé spolupráce v regionu dobře informován, nabídl mi k nahlédnutí česko-německý magazín „Zpravodaj ze tří zemí“ s nabídkou dotačních programů mimo jiné i pro oblast kultury a udržitelného cestovního ruchu. Sám nevylučuje spolupráci mezi knihovnou a českým partnerem. Konkrétní plán zatím nemáme.
Návštěvu této knihovny spoluorganizoval a se mnou absolvoval Ossi Heindl, německý autor detektivních příběhů. Díky němu jsem získala tipy na místní zajímavosti a při jednání mi byl velkou oporou. Ossi Heindl je současným předsedou Spolku Karla Klostermanna. Toto sdružení má českou i německou podobu. Ráda jsem využila jeho pozvání na večerní pořad v Zámku Ludwigthal. V audiovizuální projekci “Angel in the House” mladí umělci spojili historii objektu s historií rodinnou, literární a zároveň sklářskou. Program navazoval koncertem pařížského hudebníka, hrál na skleněné varhany v místním kostele. Na kulturní akci mě pan Heindl seznámil s dalším německým autorem panem Jörgem Graserem.
18.12.2022 – Gemeindebücherei Frauenau
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/1uw133
Muzeum: https://kozmar.dphoto.com/album/qqcqx6
Počet obyvatel: 2.700
Knihovna sídlí v historické budově bývalé dívčí školy. Fond je umístěn ve dvou původních třídách, prostory jsou velké a světlé. Fond je členěn tradičně, obsahuje beletrii a naučnou literaturu. Knihovna nemá k dispozici internet ani PC. O knihovnu pečuje dobrovolník pan Franz Seifert. Přestože v sousedství knihovny sídlí škola, postrádá pan kolega zájem dětí staršího školního věku, spolupráce s místní mateřskou školou je ovšem dobrá. Frauenau je městečkem v Bavorském lese a pan kolega je skutečným nadšencem regionální literatury. Výborně se orientuje v této části knižní produkce. Probírali jsme spolu svazky z tohoto fondu a on se zájmem upozorňoval na každý z nich. Knihovna vlastní i nové česko-německé knihy o Šumavě a je zdobena skleněnými díly z místní sklářské umělecké výroby. Informovala jsem pana Seiferta a o Festivalu Šumava Litera, který nové knihy z této oblasti každoročně vyhodnocuje a nejlepší odměňuje. Věřím, že se s ním ve Vimperku na příštím ročníku v listopadu 2023 potkám. Sama jsem získala zajímavou informaci o vznikajícím „Domě literatury“ ve skanzenu v nedalekém Finsterau. Objekt je zrekonstruovaný rodný dům spisovatele Paula Friedla a bude věnován propagaci bavorsko-české literatury. Ve Frauenau jsme navštívili Sklářské muzeum a v okolí se vydali po stopách místní historie. Inspirací nám byly právě tituly z fondu místní knihovny.
19.12.2022 –Stadtbücherei Regen
https://www.stadtbuecherei-regen.de/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/btolr5
Počet obyvatel: 11.000
Přestože je budova knihovny z roku 1990 působí na první pohled okouzlujícím dojmem. Prostor má atraktivní mezonetové dispozice, díky proskleným plochám maximálně využívá denního světa a je vybaven vhodným nábytkem. Rozhodně je to prostor, ve kterém je příjemné trávit čas a knihovna k tomu poskytuje široké možnosti. Nabízí občanům města a jeho hostům vše, co mají nárok od moderní knihovny očekávat. Pestrý fond klasických, digitálních a elektronických dokumentů, širokou nabídku výpůjčních služeb, akce pro děti, dospělé, seniory. Knihovnu ve spolupráci s dobrovolníky vede paní Elisabeth Straub. Do činnosti knihovny s chutí začleňuje nové aktivity, vyhledává inspiraci, sbírá nápady. Seznámení s Festivalem Šumava Litera pro ni bylo zajímavé a variantu spolupráce s Klubem tvořivých knihovníků paní Straub uvítala. KTK nabídne německým kolegyním, případně uživatelům knihovny rukodělný workshop vedený lektorem a exkurzi v knihovně. Termín a podmínky budeme řešit během roku. Paní kolegyni jsem informovala podpoře česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Je nadějné, že v Regenu partnerský projekt naplníme tvořivým knihovnickým setkáním.
19.12.2022 –Bücherei Rinchnach
http://www.xn--bcherei-rinchnach-22b.de/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/ycccg8
Počet obyvatel: 3.500
Obec se slavnou a dávnou historií spojuje s Českem osobnost německého benediktinského mnicha svatého Vintíře. Založil zde v roce 1011 klášter a jeho událostmi bohatý život se uzavřel v poustevně u Dobré Vody u Hartmanic. Obyvatelé obou obcí jsou v kontaktu a pořádají vzpomínkové akce. O knihovnu pečuje tým dobrovolníků, který vede paní Angelika Dengler. Knihovna je umístěna v původní třídě bývalé školní budovy zvané Weisse Schulhaus, která prošla rekonstrukcí v roce 2016. Čtenářům nabízí klasický fond složený z beletrie a naučné literatury. Děti láká čtenářský kout vyzdobený jejich tvorbou, knihovna působí příjemným a útulným dojmem. Paní kolegyni jsem informovala o Festivalu Šumava Litera, který shromažďuje knihy z této oblasti a každoročně vyhodnocuje a odměňuje nejlepší. Možnost česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR) bychom v této knihovně rádi využili během červnové obecní slavnosti, kterou můžeme svou účastí obohatit. Náš Klub tvořivých knihovníků nabízí knihovně v Rinchnachu rukodělný workshop vedený lektorem, my bychom ocenili exkurzi v knihovně a účast na slavnosti v místě se společnou historií.
20.12.2022 –Stadtbücherei Roding
https://www.roding.de/leben-in-roding/bildung-und-betreuung/stadtbuecherei
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/m5jf7p
Počet obyvatel: 12.500
Městská knihovna sídlí v části moderní školní budovy, postavené před deseti lety. Se školou má přímé propojení, využívá jej k intenzivní spolupráci. K dispozici má atraktivní velký prostor, který dělí posuvné regály. Systém umožňuje variabilní vyžití na hromadné kulturní a vzdělávací akce. Z prostoru je částečně vyčleněn dětský kout. Má hravou podobu a dětem poskytuje příjemné soukromí. Knihovnu vede paní kolegyně Erika Huttner, které pomáhá tým dobrovolníků. Velmi si vážím skutečnosti, že na jednání v knihovně přijal pozvání pan Josef Köppl, vedoucí Odboru služeb obyvatelstvu města Roding. Komunikaci nám usnadnila paní Věra, která v knihovně pracuje jako dobrovolnice a mluví česky. Kolegy jsem informovala možnostech česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Shledali jsme, že aktivity rukodělného typu v knihovně neplánují. Kolegyně mi ovšem vyšly vstříc radou a doporučením. Radnice v centru města disponuje výstavními prostory a z Rodingu si odvážím příslib jejich využití pro akci KTK, výstavu knihovnické umělecké a rukodělné tvorby s workshopem. K prosbě o propagaci Festivalu Šumava Litera, který seznamuje s knihami české a německé produkce k tématu Šumava, se paní kolegyně Huttner stavěla velmi vstřícně. Příjemné setkání jsme uzavřeli pozváním do České republiky, nabídkou exkurze v Knihovně města Plzně, nebo návštěvy akce, zajímavé pro německé hosty.
Ze svého pobytu v bavorských knihovnách si přivážím mnoho nových zkušeností a plánů na přeshraniční spolupráci v našem oboru. Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR) velmi děkuji za podporu této cesty. Přiznávám, že vrhnout se do takového dobrodružství bych se sama sotva odvážila. Pomohla mi podpora kolegyň a kolegů, spolupracovníků ze strany organizátorů a všestranná snaha podpořit kontakt českých a německých knihovníků. Děkuji za osobní přístup při rychlém řešení problémů. Z navázaných kontaktů mám radost a věřím, že mnohé z plánů spolu uskutečníme. Městské a místní knihovny na obou stranách hranice mají ve směru poskytování služeb veřejnosti mnoho společného. Podobná je skladba fondu, podobná je nabídka služeb. Vše ovlivňují místní podmínky v podobě prostor a financování, samozřejmě i technika, kterou mají k dispozici. Velkým specifikem je zde lokalita. Jedinečná a velmi krásná přírodní oblast. Zároveň život v Bavorském lese je prostě jiný, složitější, více napojený rytmus přírody, která zde vše silně ovlivňuje. Místní obyvatelé (Bayerwaldler oder einfach Waldler) jsou tu hluboce zakořeněni. Obce a farnosti o své knihovny dbají, jsou si vědomy jejich nezbytnosti. Na činnosti knihovny se velkou měrou podílí dobrovolníci, kteří o ně pečují naprosto profesionálně, na vysoké úrovni a jak jsem si všimla, s láskou. Všude jsem se setkala se vstřícností a zájmem. Přirozeně, že jsem vnímala některé odlišnosti, ovšem ty jsou právě zajímavé. Tady to byla především aktivita farností v obcích a malých městech. Místní církevní společenství je často centrem nebo podstatnou částí místního života. Výborně funguje v oblasti vzdělávání, kultury a v dalších aktivitách. Knihovna pak bývá součástí toho všeho. A právě to je její naplněná role a radost knihovníků tělem i duší.
Zpracovala Martina Kožíšek Ouřadová
Webová prezentace https://bit.ly/knihovnyvbavorskemlese
Vyjeďte na stáž do Německa ještě letos
V rámci česko-německého partnerství máte ještě letos příležitost vyrazit do Německa na krátkou stáž.
Tématem stáže je partnerství.
Odborný pobyt v Německu má nabídnout zájemcům z českých knihovnických a informačních institucí možnost blíže se seznámit s tématem navazování, rozšiřování a pokračování partnerství s knihovnami a prostřednictvím návštěv, výměn a kontaktů prozkoumat, jak k tomuto tématu přistupují naši sousedé.
- Jak přistupují knihovny v Německu ke spolupráci s místními nebo národními partnery?
- Jaká očekávání mají uživatelé od knihoven?
- Jaký význam má partnerská spolupráce v německých knihovnách a jak jsou tyto koncepty realizovány?
- S jakými partnery, organizacemi, sdruženími apod. spolupracujete a jak máte rozděleny úkoly mezi knihovny a partnery?
(Knihovnická) partnerství: může jít o již existující německo-české knihovnické vazby, navázané prostřednictvím typu knihovny, fondů, společných projektů nebo dokonce partnerství měst. Spadají sem však také partnerství knihoven, která se teprve budou rozvíjet nebo je lze rozšířit.
Termín stáže: do konce roku 2022
Délka trvání: max. 2 týdny
Počet osob: 2
Podpora z BID: 80 EUR/osoba/den (nelze zahrnout cestovní náklady, ale lze využít na ubytování a pokrytí části diet)
Máte-li o stáž zájem, vyplňte přihlášku a pošlete ji na team@librarynextdoor.net.
Termín podání přihlášky: 21. 10. 2022
Call for Papers: 111. Deutsche Bibliothekartag
Výzva k zasílání příspěvků – Call for papers | „Vorwärts nach weit“
Od 23.05.2023 do 26.05.2023 se bude konat 111. Deutsche Bibliothekartag* v Hannoveru pod heslem „re von nah: vorwärts nach weit“. Pořadateli jsou Berufsverband Information Bibliothek e.V. (BIB) a VDB – Verein Deutscher Bibliothekarinnen und Bibliothekare e.V. (Spolek německých knihovníků a knihovnic).
Témata
Příspěvky je možné zasílat od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022. Registrace je pak možná prostřednictvím webových stránek (https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-papers/).
Organizátoři oslovují kolegyně a kolegy – odborníky z akademických a veřejných knihoven či informačních institucí a zástupce příslušných asociací, aby předkládali návrhy přednášek a panelových diskusí na následující témata:
Themenkreis 1: Den Arbeitsalltag gestalten
Themenkreis 2: Qualifikationen in Ausbildung und Beruf
Themenkreis 3: Bauen und Lernen, Architektur und Pädagogik
Themenkreis 4: Dienstleistungen und Community Building
Themenkreis 5: Daten und Publikationen
Themenkreis 6: Digitale und analoge Infrastrukturen
Téma 1: Utváření každodenního pracovního života
Téma 2: Kvalifikace ve vzdělávání a zaměstnání.
Téma 3: Budovy a učení, architektura a pedagogika
Téma 4: Služby a budování komunity
Téma 5: Data a publikace
Téma 6: Digitální a analogové infrastruktury
Obecné informace
Obecné informace o předkládání abstraktů
Příspěvky je možné zasílat pouze online; na jiné způsoby zasílání příspěvků nebude brán zřetel, stejně jako na neúplné příspěvky. Věnujte proto prosím zvláštní pozornost úplnosti (abstrakt, uvedení diskutujících nebo vedoucího diskuse, uvedení řečníka (řečníků), cílových skupin a požadovaného času/prostoru).
Návrhy na akce jsou požadovány ve formě abstraktu o maximální délce 2 000 znaků (včetně mezer). Název nesmí přesáhnout 125 znaků; organizátoři si rovněž vyhrazují právo na úpravu názvů. Uveďte prosím krátký životopis v rozsahu max. 300 znaků, nejlépe s odkazem na obsah předloženého abstraktu. Uveďte také předpokládané prostorové nároky a cílovou skupinu, pro kterou je akce určena.
Při hodnocení přihlášených příspěvků se řídíme následujícími kritérii:
- Vědecká kvalita
- Praktická relevance
- Včasnost
- Zveřejnění prezentací
Přihlášením svého příspěvku přednášející souhlasí s tím, že abstrakty přijatých prezentací budou do začátku 111. ročníku zpřístupněny na online publikačním serveru Bibliothekartag (BIB-OPUS, https://opus4.kobv.de/opus4-bib-info).
Online zveřejnění proběhne bezprostředně po skončení kongresu na Opusu nebo v o-bib. Podrobnosti budou přednášejícím sděleny s přijetím jejich prezentace.
Vybrané přednášky budou po skončení Bibliothekartagu rovněž publikovány buď v časopise VDB s otevřeným přístupem „o-bib“, nebo v BuB (online a/nebo v tištěné podobě). Přednášející, jejichž prezentace je určena k publikaci, budou příslušnou redakcí vyzváni, aby svůj rukopis předložili redakci krátce po skončení konference. Další podrobnosti budou řečníkům sděleny spolu s přijetím jejich prezentace.
Bude zkontrolována dlouhodobá archivace streamovaného obsahu.
Individuální prezentace
Aby byl dostatek času na diskusi, bude na jednotlivé prezentace vyhrazeno maximálně 15 minut řečnického času. Lze přihlásit pouze jednotlivé prezentace, nikoliv bloky prezentací. Pokud existuje souvislost mezi obsahem několika prezentací, uveďte ji při přihlašování do pole pro poznámky.
Vzhledem k omezenému času na vystoupení lze zohlednit maximálně dva řečníky na jednu prezentaci. Oba budou uvedeni v seznamu řečníků. Všechny ostatní autory a/nebo řečníky lze uvést pouze přímo v abstraktu.
Pokud je pro jednu nebo více prezentací navržen moderátor, uveďte jeho jméno. Řečníci mají vstup zdarma. Pokud přednáší více osob, bude tato výhoda poskytnuta pouze jedné osobě.
Přihlášené příspěvky posoudí čestní recenzenti a navrhnou je programovému výboru. Případní recenzenti se mohou obrátit na organizátory. Zasedání, jejichž kurátory jsou výhradně asociace, jsou zproštěna dalšího recenzování.
Prezentace společnosti a produktů
Společnosti jsou zvány, aby představily své výrobky v rámci firemní výstavy a prezentací a pohovořily zde se zákazníky. Rezervace firemních prezentací, výstavní plochy a sponzorských služeb se provádí prostřednictvím online rezervačního systému „Exhibition and Sponsoring Ordering System (ESOS™)“. Jako kontaktní osoba je vám na adrese ausstellung@bibliothekartag2023.de k dispozici paní Alexandra Krohn. Další informace a příslušné podmínky naleznete v Příručce pro vystavovatele a sponzory v části Firemní prezentace.
Prezentace s komerčním pozadím jsou vždy považovány za firemní prezentace.
Panelové diskuse
V rámci panelových diskusí má být diskutováno kontroverzní téma. Každý účastník prosazuje svou tezi, která je na začátku diskuse stručně představena. V průběhu diskuse se zapojuje publikum.
Panely s více než pěti účastníky a moderátorem se neplánují.
Na panelové diskuse je vyhrazeno 90 minut až dvě hodiny. V abstraktu uveďte (kontroverzní) teze, diskutující osoby a moderátora (moderátory) diskuse. Moderátor diskuse bude mít vstup zdarma.
Účastníci panelu, kteří nepocházejí z kontextu BID a přinášejí do diskuse pohled zvenčí, mohou být financováni prostřednictvím sdružení, případně s volnou jednodenní vstupenkou. Na tuto službu není nárok.
Praktické laboratoře
Plánujeme opět uspořádat Hands-On Labs. S výhradou neočekávaných omezení souvisejících s pandemií.
Hands-On Labs jsou akce pro menší skupiny, které se chtějí intenzivně a v praktických cvičeních zabývat určitým tématem, přijít do styku se softwarem apod. a sami se aktivně zapojit. Ve smyslu Open Space Learning by účastníci měli mít možnost získat přímé praktické zkušenosti (např. společná instalace vyhledávacího softwaru).
Praktická laboratoř trvá 90 nebo 120 minut.
Při podávání přihlášky uveďte moderátora, téma, cílovou skupinu a požadovaný čas a prostor a vysvětlete, jak bude umožněna aktivní účast účastníků.
Hands-On Labs, které vyžadují, aby se účastníci předem registrovali, je třeba v anotaci odpovídajícím způsobem označit a uvést příslušnou e-mailovou adresu, na kterou mají být registrace zaslány.
Speciální technické vybavení nemůže být poskytnuto, ale musí být organizováno předkladatelem. V místnosti je k dispozici projektor, demonstrační počítač, flipcharty, plátno a moderátorské psací potřeby. V digitální laboratoři je rovněž k dispozici připojení k síti LAN. Notebooky, tablety a/nebo mobilní telefony nebudou poskytnuty; na požadavek jejich přinesení je třeba případně upozornit v abstraktu.
Vedoucí praktické laboratoře obdrží volný vstup na kongres.
Poster
Plakáty je možné zasílat. K tomu bude v prosinci 2022 vyhlášena samostatná výzva.
#Freiraum23
Výzva na #Free Space bude vyhlášena v prosinci 2022, aby bylo možné adekvátně zohlednit aktuální vývoj. Volný prostor je k dispozici pro prezentace asociací, hostů a účastníků, nikoli však pro využití v komerčním kontextu.
Termíny a kontakt
Termíny
Přihlášky je možné podávat od 01.09. do 30.11.2022.
Autoři by měli být vyrozuměni do konce února 2023.
Předkládání posterů (po samostatné výzvě k předkládání posterů) bude možné od prosince 2022.
Předkládání příspěvků pro #Freiraum23 bude možné po samostatné výzvě od prosince 2022.
Kontakt:
Pro další informace kontaktujte paní Kelly Reitz ze společnosti K.I.T. Group na adrese abstract@bibliothekartag2023.de.
Informace naleznete na adrese https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-papers/ (v němčině a angličtině)
Cooperation of Czech and German Libraries
Czech and German libraries have been cooperating, some for many years. The most frequent are exchanges of funds and internships.
PARTNERSHIP
Library cooperation is often based on city partnerships. The practice of twinning was established in Europe after the Second World War as a way of fostering cultural ties and contacts between people from different countries. Czech cities started to get involved after 1989. The development of town twinning is supported by the European Union, including financially.
Kolín City Library cooperates with the library in Kamenz, Saxony. Librarians visit each other and exchange experiences.
Olomouc Research Library (https://www.vkol.cz/olomouc-research-library) cooperates with the library in Nördlingen, mainly through internships. In 2018, the Olomouc librarians went to Germany for five days. The programme was divided into a historical section, which searched for preserved sources of the so-called Heimatlitertur, i.e. the printed material of the Society of Displaced German Residents from Olomouc, and a library section, which focused on organising events for schools and the public. The Nördlingeners are going to Olomouc this summer after a covid break. “The aim of the exchange is to deepen the cooperation between Czech and German librarians, to compare best practice in services, to organise various types of events for children, students, the public and citizens with specific needs, all with regard to the community role of libraries in today’s world,” explains Miroslava Dvorská, head of the German library of the Olomouc Research Library.
Prachatice Municipal Library has had close contacts with the library in Freyung since 2003. In 2014-2019, the libraries collaborated on a large-scale project called Heritage of Šumava (Böhmerwald), which aimed to capture in writing the tales of Pracheň and Šumava. They have also held a joint conference and a cross-border University of the Third Age. “We have organised a conference and a number of children’s events, published books, it’s really a lot. Our activities were slowed down only by Covid,” comments Hana Mrázová, director of the library in Prachatice.
The libraries of the Euroregion Nisa have been actively cooperating since 1998. The libraries in Česká Lípa, Jablonec, Turnov and Liberec are involved in the trilateral cooperation (Czech Republic, Saxony, Poland). The cooperation results in conferences, literary walks, art competitions for children. The theme of this year’s art competition is Krakonoš (Rübezahl).
Brno is a partner city of Leipzig in Saxony and the Moravian Library in Brno cooperates with the Leipzig City Library. The two libraries are similar in that they are both public and research libraries.
However, the Moravian Library also has close relations with the Saxon State and University Library Dresden (Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden -SLUB). The libraries exchange experiences in digitising their collections and develop a common tool for making digitised documents accessible. In addition, they carry out staff internships and long-term cultural projects. Both institutions are scientific, so they are planning to cooperate in the field of research processing of collections and development of research infrastructure.
As part of the implementation of the project Cross-Border Cooperation of Regional Libraries Pilsen-Rezno (European Territorial Cooperation Objective 2014-2020), the Czech-Bavarian Library website was launched, where you can find linked catalogues of the Education and Research Library of Pilsen Region and Die Staatliche Bibliothek Regensburg, searches of newspapers and newspaper supplements from both regions up to 1945 divided into thematic blocks together with digitised documents from the collections of both partners.
FUND EXCHANGES
The National Library of the Czech Republic has several partners in Germany for the international exchange of publications.
The Library of the MUNICIPAL MUSEUM OF ÚSTÍ NAD LABEM (DAS MUSEUM DER STADT AUSSIG) has six German partners for the exchange of publications from its collection.
The Library of the North Bohemian Museum Liberec has twenty-three exchange partners from all German states.
COOPERATION ON A MULTILATERAL PROJECT
The National Library of Medicine in Prague is collaborating with Humboldt University and other institutions to process the so-called Würtz Collection, a collection of graphic and plastic artworks on the subject of disability, originally collected by special educator Hans Würtz (in Berlin in the 1920s) and preserved in Czechoslovakia since the late 1930s.
Four university libraries (Technische Universität Chemnitz, Hochschule Zittau/Görlitz, University of West Bohemia in Pilsen, Technical University of Liberec) and the Regional Research Library in Liberec are cooperating on major projects:
- Czech-Saxon Library Network, Information without Borders. The aim of the project was to acquire and make available e-publications, mutual transfer of experience.
- Learning Space – library information platform, exchange internships of staff and students, joint publications.
The Moravian Library and the Library of the Academy of Sciences of the Czech Republic are part of the pan-European library project EoDOpen, partners are also the German university libraries in Greifswald and Regensburg. The aim of the project is to digitise important 20th century works that are not yet free under copyright law.
PARTICIPATION IN THE GERMAN CULTURAL HACKATHON
A hackathon is actually a marathon in programming, the purpose of which is to bring programmers and related professions together to create a meaningful IT solution to a problem in a short period of time. In Germany, there has been a hackathon called Coding da Vinci since 2014, which focuses on IT solutions and the use of big data in cultural institutions. In the eight years of the project’s existence, 140 digital applications (mobile apps, websites, augmented reality, etc.) have been created.
Among the Czech libraries, the Education and Research Library of Pilsen Region has collaborated with Coding da Vinci so far (it succeeded with a dataset of regional personalities for a possible Who? when? Where? in the Pilsen Region) and the Moravian Library in Brno.
CONNECTING THE LIBRARY TO LOCAL GERMAN INITIATIVES
The Library of the House of National Minorities in Prague cooperates with German minority associations and the editorial office of the LandesEcho magazine.
ACCESS TO SUMAVA LITERATURE
The project is aimed at making Sumava literature more accessible.
Rooster Cross Project – ‘s Hohnakreiz”
“Sumava Echoes – Des Waldes Widerhall”
Die Studie https://www.kohoutikriz.org/studie.html?lang=DE
Už spolupracujeme
České a německé knihovny spolupracují, některé již řadu let. Nejčastěji probíhají výměny fondu a stáže.
PARTNERSTVÍ
Knihovní spolupráce se často opírají o partnerství měst. Praxe partnerských měst vznikla v Evropě po druhé světové válce jako způsob, jak pěstovat kulturní pouta a kontakty mezi lidmi z různých států. Česká města se začala zapojovat po roce 1989. Rozvoj partnerství měst podporuje Evropská unie, a to i finančně.
Kolínská městská knihovna spolupracuje s knihovnou v Kamenci (Kamenz, Sasko). Knihovníci se navštěvují a vyměňují zkušenosti.
Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) spolupracuje s knihovnou v Nördlingen, a to především formou odborných stáží. V roce 2018 oloumoučtí zamířili na pět dní do Německa. Program byl rozdělen na sekci historickou, která pátrala po dochovaných pramenech tzv. Heimatlitertur, tedy tiskovin Spolku vysídlených německých obyvatel z Olomoucka, a sekci knihovnickou, zaměřenou na pořádání akcí pro školy a veřejnost. Nördlingenští se po covidové pauze chystají do Olomouce letos v létě. „Cílem výměny je prohloubení spolupráce českých a německých knihovníků, porovnání best practice ve službách, pořádání různých typů akcí pro děti, studenty, veřejnost i občany se specifickými potřebami, to vše s ohledem na komunitní roli knihoven v dnešním světě,“ vysvětluje vedoucí německé knihovny VKOL Miroslava Dvorská.
Městská knihovna v Prachaticích má blízké kontakty s knihovnou ve Freyungu, a to již od roku 2003. V letech 2014–2019 knihovny spolupracovaly na rozsáhlém projektu Dědictví Šumavy, jehož cílem bylo písemně zachytit vyprávěné pověsti Prácheňska a Šumavy. Za sebou mají i společnou konferenci a přeshraniční U3V. „Uspořádali jsme konferenci a řadu dětských akcí, vydali knížky, je toho opravdu hodně. Naše aktivity zbrzdil až Covid,“ komentuje Hana Mrázová, ředitelka knihovny v Prachaticích.
Aktivní spolupráci rozvíjejí knihovny Euroregionu Nisa, a to od roku 1998. Do třístranné spolupráce (ČR, Sasko, Polsko) se na české straně zapojují knihovny v České Lípě, Jablonci, Turnově a Liberci. Výstupem spolupráce jsou konference, literární vycházky, výtvarné soutěže pro děti. Téma letošní výtvarné soutěže má téma Krakonoš.
Brno je partnerským městem saského Lipska a Moravská zemská knihovna v Brně spolupracuje s Městskou knihovnou v Lipsku. Obě knihovny jsou si podobné tím, že jsou knihovnami veřejnými i vědeckými.
Moravská zemská knihovna má ale blízké styky také se Saskou zemskou a univerzitní knihovnou v Drážďnech. Knihovny si vyměňují zkušenosti z digitalizace fondů a vyvíjejí společný nástroj pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů. Krom toho uskutečňují zaměstnanecké stáže a dlouhodobé kulturní projekty. Obě instituce jsou vědecké, takže chystají spolupráci v oblasti badatelského zpracování fondů a rozvoje výzkumné infrastruktury.
V rámci realizace projektu Přeshraniční spolupráce regionálních knihoven Plzeň-Řezno (Cíl Evropská územní spolupráce 2014-2020) byla spuštěna webová stránka Česko-bavorské knihovny, kde naleznete propojené katalogy Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Státní knihovny v Řezně, rešerše novin a novinových příloh z obou regionů do roku 1945 rozdělených do tematických bloků společně s digitalizovanými dokumenty z fondů obou partnerů.
VÝMĚNY FONDŮ
Národní knihovna Praha má v Německu několik partnerů pro mezinárodní výměnu publikací.
Knihovna Muzea města Ústí nad Labem má šest německý partnerů pro výměnu publikací z fondu.
Knihovna Severočeského muzea v Liberci má dvacet tři výměnných partnerů ze všech spolkových zemí SRN.
SPOLUPRÁCE NA VÍCESTRANNÉM PROJEKTU
Národní lékařská knihovna spolupracuje s Humboldtovou univerzitou a dalšími institucemi na zpracování tzv. Würtzovy sbírky, souboru grafických a plastických uměleckých děl s tematikou postižení, který původně shromáždil speciální pedagog Hans Würtz (v Berlíně ve 20. letech) a která byl uchovávána v Československu od konce 30. let.
Čtyri univerzitní knihovny (Technische Universität Chemnitz, Hochschule Zittau/Görlitz, Západočeská univerzita v Plzni, Technická univerzita v Liberci) a Krajská vědecká knihovna v Liberci spolupracují na velkých projektech:
- Česko-saská síť knihoven, Informace bez hranic. Cílem projektu bylo získání a zpřístupnění e-publikací, vzájemné předávání zkušeností.
- Prostor učení – knihovnická informační platforma, výměnné stáže pracovníků a studentů, společné publikace.
Moravská zemská knihovna a Knihovna Akademie věd ČR jsou součástí celoevropského knihovnického projektu EoDOpen, partnery jsou též německé univerzitní knihovny v Greifswaldu a Regensburgu. Cílem projektu je digitalizovat důležitá díla 20. století, která dosud nejsou z hlediska autorského zákona volná.
ZAPOJENÍ DO NĚMECKÉHO KULTURNÍHO HACKATHONU
Hackathon je vlastně maraton v programování, jeho smyslem je dostat na jedno místo programátory a příbuzné profese a vytvořit během krátké doby smysluplné IT řešení nějakého problému. V Německu existuje od roku 2014 hackathon s názvem Coding da Vinci, který se orientuje na IT řešení a využití velkých dat v kulturních institucích. Za osm let existence projektu vzniklo 140 digitálních aplikací (mobilní aplikace, webové stránky, rozšířená realita apod.)
Z českých knihoven dosud na Coding da Vinci spolupracovaly Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (uspěla s datasetem Regionálních osobností pro možnou aplikaci Kdo? kdy? Kde? v Plzeňském kraji) a Moravská zemská knihovna v Brně.
NAPOJENÍ KNIHOVNY NA MÍSTNÍ NĚMECKÉ INICIATIVY
Knihovna domu národnostních menšin v Praze spolupracuje se spolky německých národnostních menšin a s redakcí časopisu LandesEcho.
PROJEKT ZAMĚŘEN NA ZPŘÍSTUPNĚNÍ ŠUMAVSKÉ LITERATURY
Projekt Kohoutí kříž – ‘s Hohnakreiz“
„Šumavské ozvěny – Des Waldes Widerhall“
Die Studie https://www.kohoutikriz.org/studie.html?lang=DE
3. Congress Day
2. Congress Day
1. Congress Day
Zdravíme z Lipska, z prvního dne BID kongresu!
Greetings from Leipzig, the first day of the BID Congress!
Herzliche Grüße aus Leipzig, vom ersten Tag des BID-Kongresses!
Kde je Knihovna odvedle?
Knihovny jsou nedílnou součástí života měst a obcí, ať už jsou to knihovny veřejné, speciální, akademické i muzejní.
Česká republika (i její knihovníci a knihovnice) se pyšní tím, že má nejhustší síť knihoven na světě, což je dáno tím, že v roce 1919 byl schválen 1. knihovnický zákon, který zavedl „povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo“. Zákon měl zpřístupnit vzdělání a informace co nejširším vrstvám obyvatel. A mohlo něco posloužit lépe, než knihovny?
Proto jsou knihovny v téměř každé vesnici i městě, snad každý si pamatuje knihovnu, kam chodil v dětských letech, protože byla snadno dostupná, byla na dosah, hned za rohem, za těmito dveřmi.
Ale v souvislosti s projektem partnerské země můžeme tuto myšlenku vnímat i přeneseně, protože v partnerství budou spolupracovat země, které spolu sousedí, které sdílejí hranice i historii, které sdílejí zájem o rozvoj knihovnictví. Knihovna odvedle, knihovna z Čech, knihovna z Německa. Tedy Knihovna odvedle je tady. Je to prezentace českého knihovnictví v Německu v rámci aktivit partnerského projektu.
Where is the Library Next Door?
Libraries are an integral part of the life of towns and cities, whether they are public, special, academic or museum libraries.
The Czech Republic (and its librarians and librarians) prides itself on having the densest library network in the world, due to the 1st Library Law from 1919, which made it “mandatory to establish a library in every municipality and a minority library where there was a non-national population.” The Act was intended to make education and information available to the widest possible sections of the population. And could anything has served better than libraries?
That’s why there are libraries in almost every village and town, perhaps everyone remembers the library they went to in their childhood years because it was easily accessible, it was within easy reach, just around the corner, behind this door.
But in the context of the partner country project, we can also see this idea metaphorically, because countries that are neighbours, that share borders and history, that share an interest in library development will work together in partnership. A library from next door, a library from Bohemia, a library from Germany.
So, the library next door is here. It is a presentation of Czech librarianship in Germany within the framework of the activities of the partnership project.
We’re going to Leipzig
Leipzig hosts the largest German library congress (https://www.bid-kongress-leipzig.de/) at the end of May and the beginning of June.
Czech librarianship was given the opportunity to present itself at this event. The programme includes Czech speakers and we have our own “trade fair stand”, where we have tried to squeeze the most interesting things from Czech libraries into 50m2 of space; we are presenting educational and community activities, as well as projects for the preservation and presentation of precious collections, as well as library architecture and design.
Visitors will have the opportunity to sit down and talk with other guests at the stand, play a unique game from Půda Build Your Library, slap on a badge with a nice Czech word, flash a polaroid and then leave the photo for others to enjoy or take away as a souvenir.
Among the materials, it is definitely worth mentioning the trade fair newspaper, which we prepared and what we could not fit in our booth, we wrote in it. The quiz, which, if filled in correctly, will receive a postcard from us. From the title alone, it’s obvious that it will be a funny moment that took place between a librarian and a reader.
We hope that the German colleagues will like our Library Next Door, that they will have fun and that we will gain new contacts and experiences in a pleasant atmosphere.
Jedeme do Lipska
Lipsko na přelomu května a června hostí největší německý knihovnický kongres (https://www.bid-kongress-leipzig.de/).
České knihovnictví dostalo příležitost prezentovat se na této akci. V programu jsou tak zařazeni čeští spíkři a máme vlastní „veletržní stánek“, kam jsme se na plochu 50m2 pokusili vtěsnat to nejzajímavější z českých knihoven; představujeme vzdělávací a komunitní aktivity, také projekty na ochranu a prezentaci vzácných fondů, stejně tak architekturu a design knihoven.
Návštěvníci budou mít příležitost si sednout a pohovořit s ostatními hosty stánku, zahrát si jedinečnou hru z Půdy Postav si knihovnu, vyplacknout si placku s nějakým pěkným českým slovem, vyblýsknout se na polaroid a fotku pak nechat pro ostatní k pobavení nebo si ji odnést na památku.
Z materiálů určitě stojí za zmínku veletržní noviny, které jsme připravili a to, co se nám nevešlo do stánku, jsme do nich vypsali. Určitě potěší i kvíz, který když správně účastníci vyplní, dostanou od nás pohlednici Zaslechnuto v knihovně. Už z toho názvu je zřejmé, že to bude vtipná momentka, která se odehrála mezi knihovníkem a čtenářem.
Snad se naše Knihovna odvedle bude německým kolegům líbit, že se pobaví a že v příjemné atmosféře získáme nové kontakty a zkušenosti.