News

Setkání bavorských a českých kulturních spolků, příležitost pro knihovny

Knihovna města Plzně (KMP) se pořadatelsky podílí na festivalu Šumava Litera (ŠL). V jejích prostorách probíhají ve spolupráci s ŠL pro veřejnost přednášky a projekce s populární tematikou. Zástupci KMP se na druhou stranu účastní akcí ŠL v jiných městech, tentokrát i v zahraničí.

Naposled se tak stalo u příležitosti setkání bavorských a českých spolků, které zajímá přeshraniční spolupráce v kulturní oblasti. Setkání organizačně proběhlo ve režii spolku Šumava Litera Vimperk a Heimatverein d’Ohetaler v Riedlhütte 15. března 2024 a umožnilo i setkání českých a bavorských knihovníků. Zastoupeny byly spolky Šumava Litera (Martin Sichinger), Knihy über Grenze, Šumavský spolek (Václav Vácha) a spolek Zlatá stezka (Dušan Žampach), dále pak Knihovna města Plzně (Martina Kožíšek Ouřadová), Marktbücherei Schönberg (Reinhold Hartl), Gemeinde Bücherei Frauenau (Franz Seifert).

Úvod patřil spolkům Karl Klostermann Verein a Gesellschaft für grenzenlose Kultur und Geschichte Heirnicha Vierlingera, jejichž zástupci předvedli ukázky nového filmu Mythos Šumava o životě Karla Klostermana. knihovnice Martina Kožíšek Ouřadová představila knihovny Plzeňského kraje a činnost Knihovny města Plzně. Zdůraznila celkovou roli knihoven ve společnosti a seznámila s programem ŠL v Knihovně města Plzně v roce 2024. Edmund Stern s Ossim Heindlem prezentovali studentský projekt mapování židovských osudů, Hans Schopf nechal přítomné nahlédnout do pozadí vydávání časopisu Böhmerwald a Martin Sichinger přítomné seznámil s fungováním festivalu Šumava Litera a programem 10. ročníku tohoto festivalu, který má v letošním roce téma „Pohané a křesťané v Bavorském lese a na Šumavě“.

Setkání funguje rovněž jako příležitost seznámit s možnostmi financování přeshraniční spolupráce. S tímto programem vystoupila paní Dana Biskup z Euregia ve Freyungu, která obšírně vysvětlila pravidla pro zpracovávání projektů s tím, že převážná část prostředků je stále k dispozici především pro spolkovou činnost. Anett Browarzik, rovněž z Euregia ve Freyungu, nabídla možnost zprostředkování kontaktů na bavorské kulturní instituce.

Mimo oficiální program využili zúčastnění i prostor k neformální diskuzi. Knihovníci rekapitulovali své seznámení v rámci grantového programu „Librarian in Residence“ BI-International (BII) v roce 2022, seznámili se navzájem s novinkami ve svých knihovnách a rozloučili se s návrhem dalších vzájemných setkání. Program festivalu Šumava Litera k nim poskytuje dostatek prostoru jak v Česku, tak v Bavorsku.

Za Šumava Litera Martin Sichinger a Václav Vácha, za Knihovnu města Plzně Martina Kožíšek Ouřadová

Foto: https://kozmar.dphoto.com/album/lrbxb9

---

Česko-německé setkání knihovníků ve Weidenu

Pondělí

Cesta naší malé knihovní skupinky začala v Praze na autobusovém nádraží Zličín. Odtud jsme zamířili do Plzně, kde se k nám přidaly ještě dvě další kolegyně a již v plném počtu jsme vyjeli směr Weiden. Štěstí nám přálo, a tak jsme bez komplikací dorazili k hotelu, kde jsme se ubytovali a ihned vyrazili do zdejší městské knihovny.

Zde jsme se konečně z očí do očí setkali s našimi německými protějšky a začali společnou diskuzi. Nejprve jsme stanovili úspěchy, kterých jsme prozatím dosáhli, a kriticky je zhodnotili. Volně jsme poté pokračovali k akcím a projektům, které nás prozatím čekají, jako je Librarian in Residence 2024, BiblioCON 2024 nebo konference v Olomouci a mnoho dalších.

Po velmi náročném, ale úspěšném jednání jsme se společně odebrali k hotelu a na večeři v nedaleké italské restauraci.

Úterý

Ráno jsme začali časně snídaní a chvíli po osmé hodině jsme již přejížděli hranici směrem k první knihovně v Ostrově nad Ohří.

Ta sídlí v budově bývalého zámku z 16. století, jak jsme se dozvěděli od tamních knihovnic. Kdysi byla knihovna uprostřed města, a byla tak návštěvníkům blíže na dosah. Když dostali tedy za úkol ji přestěhovat, museli se vypořádat s dvěma problémy najednou. Nejen renovací celé budovy, která byla v zchátralém stavu, ale také znovuobnovením kontaktu se svými čtenáři a čtenářkami. Díky oddanému nasazení celého knihovnického personálu, který čítá kolem 20 knihovníků, a mnoha akcím pro veřejnost se jim to ale, troufám si tvrdit, podařilo na jedničku.

Kromě základních knihovnických služeb knihovna nabízí mnohé workshopy, jako je například kroužek Základy programování pro děti. Velký zájem je i o Virtuální univerzitu třetího věku, se kterou již vícekrát byli na promoci v Praze. Stejně tak pořádají i vernisáže a pohybová cvičení pro veřejnost, například jógu.

Funguje zde i hrací klub, který hraje nejen deskovky z nemalé nabídky knihovny, ale i hru Dračí doupě, ke které si hráči tisknout postavičky z 3D tiskárny (jejíž využití knihovna také nabízí) anebo ručně vytváří modely lodí a hradů.

Dětské oddělení se svým zářivým zeleným kobercem jen vybízí k chození v ponožkách, což je bez obav povoleno. Školky či školy tak mohou pohodlně usednout do kroužku na zemi, kde je jen třeba. Starší děti pak mohou využít nabídky počítačových her, VR reality a vyzkoušet 3D tisk v podkroví.

Zajímavostí je, že knihovna nemá žádný sklad, a tak všechny publikace pečlivě vybírá, aby ve volném výběru bylo vždy na čem oči nechat. Příjemně mě potěšil i selfcheck a venkovní bibliobox, jenž umožňuje i rezervace.

Jen třešničkou na dortu je pak zámecká zahrada, kde můžete šťastně ulovenou knihu hned, jak se říká, zhltnout na půjčené dece.

Po krásném dopoledni v zámeckém prostředí naše kroky vedly do restaurace Kozlovna, kde jsme utišili naše hladové žaludky. Protože nám však zbylo ještě trošku času, udělali jsme si krátkou odbočku na horu Klínovec. Počasí bylo nádherné a kombinace sluníčka a prvního sněhu nám všem udělala dobře.

Další zastávkou pak byla knihovna v Jáchymově. V malém lázeňském městečku se totiž skrývá nevídaný poklad. V 16. století se zde nacházela latinská škola, jejíž staré učebnice a tisky jsme mohli zhlédnout ve zdejší expozici. Byli jsme okouzleni sbírkou tzv. libri catenati, skládající se z knih opatřených olověnými řetězy, které je měly ve středověku chránit před krádeží. Zdejší expozice připoutaných knih čítá kolem 50 svazků, což je největší sbírka ve střední Evropě.

Samozřejmě jsme navštívili městskou knihovnu, která sice velikostí neoslní, ale bylo vidět, že díky motivaci knihovníků rozhodně o návštěvníky netrpí a aktivně se zapojuje do kulturních akcí, které i sama pořádá.

Ze zdejší hornaté oblasti jsme se vydali znovu na rovinatá pole směrem k poslední knihovně v Karlových Varech.

Zde nás u vstupu přivítal ředitel a poskytl nám osobní prohlídku skrze celou budovu. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých podrobností, a to i ohledně problémů, jimž knihovna z důvodu coronavirové pandemie čelí. Pěkné bylo oddělení pro hendikepované, kde knihovna pořádá kurzy znakového jazyka či workshopy s vodícími psy. V oddělení komiksů a hudebnin se zase schází háčkovací klub, který pak prodává své výrobky na charitu. Milý byl i nápad ohledně zahrádky semínek, které si může návštěvník zdarma vzít a doma zasadit. Protože se jedná i o hudební oddělení, mají návštěvníci možnost využít elektrického piana s použitím sluchátek.

Zajímavá pro nás byla i výstava pro haptiky, kterou jsme neodolali a na vlastní kůži vyzkoušeli. V hlavní místnosti, která se dělí na čítárnu a volný výběr, byly příjemným překvapením rostliny, které nejen stály na zemi, ale obrůstaly i zábradlí galerie, kde se nachází studovna.

Mezi věci, které určitě stojí za zmínku, patří i nemalá balneologická kolekce z tehdejšího výzkumného ústavu a také osobní sbírka Vlasty Chramostové, která obsahuje mnoho jejích rukopisů a nahrávky z jejího bytového divadla. O kulturním a sociálním významu knihovny pak svědčí i to, že v začátcích války na Ukrajině se stala 8 měsíců centrem pro ukrajinské uprchlíky.

Po skončení naší prohlídky jsme již řádně unavení po dlouhém dni nasedli do autobusu a vydali se do hotelu, kde jsme den zakončili v restauraci s domácí německou kuchyní.

Středa

Posilněni snídaní jsme se vydali k městské knihovně ve Weidenu, abychom znovu otevřeli naše jednání a doplnili ještě poslední body v naší agendě.

Začali jsme krátkým feedbackem předchozího dne. Našim pocitů a připomínkám se budu věnovat až dále ve zvláštním bloku.

Následujícím tématem bylo spojení s veřejností, které je pro naši českoněmeckou spolupráci velmi důležité. Snažili jsme se najít nové způsoby, jak náš projekt zviditelnit a stávající ještě zefektivnit. Domluvili jsme se i na pokračování pravidelných online schůzek, na kterých budeme naše nápady dále rozvíjet.

Velkým tématem byly i online semináře. Prodiskutovali jsme základní fakta, problémy a požadavky, ale z důvodu nedostatku času jsme se rozhodli další diskuzi v této věci nechat na naše další online setkání, kde budeme již vědět více.

Setkání jsme ukončili prohlídkou weidenské knihovny, která i když je poměrně malá, je určitě knihovnou, která stojí za návštěvu. Přestože je zařízená ve staré budově, která v historii sloužila jako vězení, je velmi prostorná a historie se zde příjemně prolíná s moderními prvky. Konec prohlídky jsme zakončili obědem v místní kavárně situované v přízemí budovy. Protože kavárna nabízela nejen chutné obědové menu, ale i nádherné zákusky, měli jsme možnost strávit poslední společné chvíle se sladkou chutí na jazyku. Poté se naše skupina rozdělila a všichni jsme si vzájemně popřáli šťastnou cestu domů.

Co jsme zažili a s čím odcházíme

Protože jsem však na celé této cestě rozhodně nebyla sama a chtěla jsem vědět, jak naše setkání hodnotí ostatní, navrhla jsem krátkou vsuvku do našeho středečního programu, kdy bychom své vzájemné dojmy mohli sdílet. Ke svému překvapení se nabídky skupina opravdu aktivně chytla. Stala jsem se tak svědkem krásného rozhovoru, který mi jen více potvrdil důležitost skutečnosti, že se naše setkání mohlo uskutečnit naživo. Díky tomu jsme mohli navštívit velmi inspirativní knihovny a při takto společně stráveném čase se i více stmelit a zjistit, že naše hodnoty se v mnohém prolínají.

Největším překvapením na cestě pro nás byla historická latinská knihovna, která tím, že leží ve vesničce uprostřed hor, nebudí nejmenší dojem, že by snad ukrývala takový jedinečný diamant. Vzájemně jsme se i shodli, že bychom místo rádi znovu navštívili a prohlédli si expozici více, a to jak s kolegy, tak s našimi blízkými. Dojem z celého místa pak podtrhlo i pozitivní nasazení, které zdejší knihovnice své maličké knihovně prokazovaly.

Němečtí knihovníci byli také velmi pozitivně překvapeni, kolik pracovníků je v našich knihovnách návštěvníkům k dispozici a jak jednali s návštěvníky, kterým se snažili vždy aktivně pomoci. Zdálo se jim to velmi příjemné a sami by na tom doma rádi ve svých knihovnách zapracovali.

Z pracovního ale i osobního potěšení bychom také rádi navštívili knihovnu v Ostrově nad Ohří. Jedna z kolegyň zmínila, že zde byla již potřetí a posun, který za ten čas udělali, je obrovský. Je pro nás všechny tedy velkou inspirací a rádi bychom se i více dozvěděli o její práci s uživateli a dětmi, které má dle našeho hodnocení na vysoké úrovni. Jako důkaz svědčí i pítko na vodu, které je dostupné i pro nejmenší dětské návštěvníky.Jediná věc, co nás zamrzela, byl nedostatek času, který prostě není natahovací, a tak i když bychom rádi ještě navštívili městskou knihovnu v Karlových Varech a prošli centrum, nebyl na to již prostor.

Z celého výjezdu jsme si asi všichni odnesli právě to, že návštěva snad každé knihovny je vždy něco nového, inspirativního a přináší nám nápady, které bychom doma za svými pracovními deskami nevymysleli.

Ke konci mohu jen dodat, že na moji otázku: „Jeli byste znovu?” Zazněla jednohlasná odpověď: „Samozřejmě.”

---

Studijní cesta knihovníků z Německa do knihoven ČR

Studijní cesty se v polovině září zúčastnilo 12 knihovníků z různých míst a knihoven v Německu – z Frankfurtu i z Berlína, z různě velkých knihoven, akademických i městských. Společně během 5 dní (11. – 15. 9. 2023) navštívili několik inspirativních knihoven a konferenci Knihovny současnosti, která se konala v Olomouci.

Cesta začala v pondělí 11. září 2023 návštěvou Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, kde nás přivítala paní ředitelka Jana Linhartová a poté provedla Ani Petrak ve spolupráci s kolegy ze všech tří navštívených budov knihovny (Vědecká část, Lidová část a Depozitář). Dále jsme pokračovali do Liberce, do Krajské vědecké knihovny, která naopak všechny části spojovala v jedné budově knihovny. Účastníci exkurze oceňovali srovnání mezi přizpůsobením prostor knihovny historickým vilám v Ústí a moderní budovou knihovny v Liberci, která byla jako knihovna postavena. Mohli tak porovnat možnosti využití prostoru a porovnat vhled do plánování využití prostoru knihoven.

V úterý se všichni zúčastnili zahájení konference Knihovny současnosti v Olomouci a setkali se také s dalšími knihovníky z různých knihoven ČR. Někteří následně využili večer k seznámení se s dalšími kolegy a probrání různých témat při neformálním setkání na rautu s výhledem na Olomouc ze střechy Přírodovědecké fakulty.

Následující den byl věnován konferenci, kde někteří aktivně vystoupili s příspěvkem či účastí v panelové diskuzi. Podle plánu někteří zvolili účast na sekcích Young a odpoledne Punk, někdo se účastnil workshopů nebo jiného doprovodného programu. Pobyt v Olomouci uzavřela návštěva Červeného kostela, moderního kulturně-vzdělávacího centra Vědecké knihovny v Olomouci.

Čtvrteční program obsahoval návštěvu knihovny v Havlíčkově Brodě. V Krajské knihovně Vysočiny věnovali účastníci pozornost rostlinám zvenku i uvnitř budovy, otevřenosti knihovny, využívání různých prostor a nových technologií pro větší otevřenost návštěvníkům i zlepšení přístupnosti. Líbilo se jim umístění kavárny v přízemí budovy knihovny i komunikace knihovny navenek, např. informování o nabídce služeb knihovny pro návštěvníky se zrakovým postižením.

Pokračovali jsme do Městské knihovny v Písku, kterou jsme prošli až po střechu s astronomickou pozorovatelnou. Zaujali nás i jednotné grafické vizuály pro jednoduchou orientaci v akcích knihovny a pořádaných kurzech. Speciální byla také návštěva dětského oddělení, kde chodí návštěvníci bez bot – v ponožkách nebo bosí.

V pátek jsme navštívili několik knihoven v Praze. První z nich byl Goethe institut, kde jme se seznámili s různými aktivitami, které realizují v Praze i jinde a s možnostmi spolupráce. Následovala návštěva Národní technické knihovny, která kromě technické úrovně a kabelů na stropě zapůsobila ilustracemi i tím, že návštěvníci knihovny mohou mezi studiem knih u stolečků klidně jíst oběd, který si přinesli. Poslední společnou částí byla návštěva Národní knihovny, kde nás přivítali na historickém nádvoří. Při prohlídce jsme navštívili části knihovny využívané návštěvníky a studenty i historické unikátní prostory – astronomickou věž a nahlédli do barokní knihovny. Někteří zájemci ještě pokračovali do Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze, kde je víc než Idiom zajímalo rozdělení jednotlivých oddělení a organizace knih.

Návštěvníci studijního pobytu mimo jiné oceňovali, že i přes čas strávený cestováním byla vždycky aspoň chvilka pro projití městem, oběd v místní restauraci nebo porozhlédnutí se po okolí, protože knihovny jsou součástí míst a vzájemně se ovlivňují. Někteří byli překvapeni rozsahem poskytovaných kurzů a přednášek, dalšími aktivitami knihoven pro veřejnost a objevováním způsobů, jak knihovny zůstávají živými kulturními centry.

Kateřina Tumová (průvodkyně této studijní exkurze, za SDRUK)

---

Librarian in Residence 2023 v Plzni

V rámci projektu česko-německé spolupráce „Librarian in Residnece 2023“ (LiR) přijela na rezidenční pobyt do Plzně paní Carmela Rizzuto, kolegyně z městské knihovny v německém Euskirchenu (https://de.wikipedia.org/wiki/Euskirchen). Město má bezmála 60 000 obyvatel a leží v Severním Porýní-Vestfálsku. Knihovna je součástí městského kulturního centra Kulturhof (https://www.kulturhof.de/kulturhof). V deset let staré budově sídlí spolu s několika dalšími kulturními institucemi, s nimiž při organizaci akcí a aktivit pro veřejnost úzce spolupracuje a sdílí sál i další vybavení. Paní Rizzuto je specialistkou na mediální a informační služby, spolupracuje se školami, připravuje herní akce a digitální informační aktivity. Její pobyt u nás podpořil především Goethe-Institut, kulturní institut Spolkové republiky Německo s celosvětovou působností.

Do Plzně paní kolegyně přijela 17. 8. 2023 a nejprve navštívila oddělení zahraničních knihoven a hlavní budovu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Informovali jsme jí o chodu instituce a jejích oddělení, velice se zajímala o doprovodné akce, které nabízíme čtenářům na podporu výuky cizích jazyků a zahraniční literatury a měli jsme možnost vzájemně porovnat aktivit s těmi, které organizují v Euskirchenu. V hlavní budově si prohlédla mimo jiné všeobecnou studovnu, volný výběr knih a badatelnu vzácných tisků.

V Knihovně města Plzně se paní Rizzuto seznámila s fungováním instituce a spolu s námi si prošla celou hlavní budovu. Navštívila všechna oddělení pro veřejnost a také úsek zpracování fondů. Při kontaktu s pracovnicemi provozů využila prostor k výměně zkušeností a nových zážitků.

Mezi návštěvami knihoven proběhlo příjemné neformální setkání se zástupkyněmi místních knihoven. Zúčastnily se jí za Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje paní Vlasta Šuhajdová a za Knihovnu města Plzně paní Martina Kožíšek Ouřadová. Setkání navázalo na krátkou prohlídku městského centra a jako celý pobyt proběhlo v přátelské atmosféře, která česko-německé knihovnické kontakty už tradičně provází.

Fotogalerie:

https://kozmar.dphoto.com/album/62xx35

V Plzni 21.8.2023 zpracovaly Vlasta Šuhajdová a Martina Kožíšek Ouřadová

---

Pozvánka na 47. celostátní seminář knihovníků muzeí a galerií

Památník národního písemnictví – Muzeum literatury ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií České republiky, z.s., Národním muzeem, Národním technickým muzeem a Uměleckoprůmyslovým museem si Vás dovolují pozvat na 47. celostátní seminář knihovníků muzeí a galerií, který se koná ve dnech 19. – 21. září 2023 v Praze.

Pozvánku a přihlášku naleznete zde : https://pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/47-celostatni-seminar-knihovniku-muzei-a-galerii/

---

BiblioCon2023 Hannover – prezentace Petry Špačkové

BiblioCon2023, Kongresové centrum, Hannover

22. 5. – 26. 5. 2023

Mgr. Petra Špačková / Kreative Werkstätten als Unterstützung von der Medien und technologischen Ausbildung für Community Building

---

BiblioCon2023

BiblioCon2023, Kongresové centrum, Hannover

22. 5. – 26. 5. 2023

K účasti na BiblioCon 2023 jsem byla pozvána zástupci BI-International, abych během pódiové diskuze seznámila účastníky s průběhem své stáže v rámci programu LiR – Librarian in Residence. Stáž proběhla v sedmi knihovnách česko-bavorského příhraničí v prosinci 2022.

Pozvání na německý knihovnický kongres mi umožnilo shlédnout řadu zajímavých prezentací, osobně se seznámit se zahraničními i českými kolegyněmi a kolegy, a v rámci programu navštívit i místní městskou knihovnu a hannoverské městské centrum. Program byl bohatý a pestrý. Moje poznámky zaznamenávají pouze vystoupení, kterých jsem se stihla zúčastnit. S omluvou konstatuji, že jsou mnohdy neobratně formulované, což způsobuje úroveň mých jazykových znalostí, celý kongres probíhal v němčině, případně v angličtině. Doufám, že z nich přesto získáte potřebné informace a vycítíte moje nadšení z účasti na kongresu a pobytu v Hannoveru.

Martina Kožíšek Ouřadová

Knihovna města Plzně, p. o.

Další fotografie v galerii zde

---

Česko – německá spolupráce v KJM

V roce 2023 slaví partnerská města Brno a Lipsko 50 let od vzniku vzájemného partnerství mezi městy. U příležitosti tohoto výročí navštívila Lipsko v lednu 2023 delegace z Brna složená ze zástupců nejen Statutárního města Brna – Magistrátu města Brna, ale i jeho kulturních příspěvkových organizací – Knihovny Jiřího Mahena v Brně, Divadla Radost a Brněnské Filharmonie.

První setkání KJM a Městské knihovny v Lipsku mělo spíše seznamovací charakter se vzájemným představením činností obou knihoven a končilo s vyhlídkou dalšího setkání a možnosti navázání jakékoliv podoby partnerství.

Na květen byli pozváni zástupci lipské knihovny do Brna. KJM pro ně připravila výběr toho nejzajímavějšího, co KJM nabízí – pobočky „Na Křižovatce“ (spolupráce s KISK FF MU), Mahenův památník (pobočka a památník zakladatele KJM Jiřího Mahena), workshop muzikoterapie a arteterapie konaný na zahradě pobočky v Maloměřicích. V závěru návštěvy kolegů a kolegyně z Lipska jsme usedli ke „kulatému stolu“ abychom probrali vzájemné možnosti realizace partnerských aktivit. Z diskuze vyplynula potřeba připravit „koncepci spolupráce“ z hlediska efektivní a oboustranně přínosné realizace. Při otázce možnosti vzájemných stáží padl dotaz na jazykovou vybavenost českých knihovníků, která je pro stáži potřebná.

Pro začátek KJM požádala lipskou knihovnu o možnost poskytnutí knižních darů k doplnění nabídky titulů v cizojazyčném knižním fondu KJM. Na základě požadavků na témata a autory budou knihovnice v lipské knihovně probírat knižní dary od čtenářů, aby připravily zásilku titulů pro české čtenáře.

Zájem o nové partnery pro rozšiřování spolupráce projevil i zřizovatel KJM (Odbor kultury MMB) a byl nápomocný v organizaci vzájemných setkání s Lipskem.

Mgr. Gabriela Obstová, systémový knihovník, Knihovna Jiřího Mahena v Brně

---

Studijní cesta do Augsburgu

V termínu 11.-14. 5. 2023 se malý tým knihovníků z Krajské vědecké knihovny v Liberci v čele s ředitelkou knihovny Danou Petrýdesovou společně s vedením města Liberce a dalšími zástupci liberecké kulturní scény zúčastnil studijní cesty do Augsburgu. Cesta proběhla v rámci kulturní spolupráce Dialog měst Liberec a Augsburg. V rámci bohatého kulturního a vzdělávacího programu byl velký prostor věnovaný krásné a moderní augsburské knihovně Stadtbücherei Augsburg, kde byl připraven poutavý program nejenom knihovnický nebo literární.

„Měli jsme možnost si knihovnu s tamější paní ředitelkou prohlédnout a zeptat se na řadu věcí. Knihovna nás zaujala nejenom moderním interiérem a šíří služeb, profiluje se jako oblíbené komunitní centrum, které reflektuje potřeby mnoha cílových skupin včetně imigrantů. Inspirující byla již v Německu hojně rozšířená „knihovna věcí“ – v Augsburgu se zaměřují zejména na hudební nástroje, na tuto službu elegantně navazuje kvalitně vybavené nahrávací studio s možností pronájmu. Navázali jsme kontakt a věříme, že bude možnost do budoucna tuto spolupráci rozvinout. My jsme na oplátku českým i německým kolegům a dalším účastníkům z řad veřejnosti nabídli velmi pozitivně hodnocenou a hezky navštívenou přednášku o O. Preusslerovi a dalších německých autorech žijících v Liberci před 2. světovou válkou v podání našich kolegů Františky Dudkové Párysové a Marka Sekyry.“

PhDr. Dana Petrýdesová

ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci

---

Svět knihy Praha 2023: České a německé knihovny spolupracují

Země, které spolu sousedí, které sdílejí hranice i historii, které sdílejí zájem o rozvoj knihovnictví. Představíme vám několik projektů, které tento zájem “o věci společné” přetavily v poutavé literární expedice za hranice a zpřetrhané nitě historie i regionu navazují zpátky díky kulturnímu sblížení.

Odborný garant: Sdružení knihoven ČR.

Moderátor panelu: Mgr. Martina Košanová, ředitelka Odboru komunikace Národní knihovny ČR

---

Ivo Kareš (JVK České Budějovice) představil projekt Kohoutí kříž, čítanku německojazyčné literatury ze Šumavy od středověku po současnost.

Hana Mrázová z Knihovny Prachatice ve spolupráci se spisovatelem Ondřejem Fibichem a Kreisbibliothek Freyung vytvořili unikátní projekt. Na webových stránkách Dědictví Šumavy je postupně zpřístupňováno v pěti etapách veškeré písemné zachycení vyprávěných pověstí bývalého prácheňského kraje (Prachaticko, Vimpersko, Vodňansko, Netolicko, Strakonicko, Písecko) a zejména Šumavy.

Martina Kožíšek-Ouřadová z Knihovny města Plzně představovala spolupráci a projekt česko-německého partnerství pro roky 2022-25. Také sdílela zkušenosti a zážitky ze stáže v knihovnách na bavorské straně Šumavy.

https://bit.ly/knihovnyvbavorskemlese
https://bit.ly/BibliothekeninBayerischenWald

Nakonec zaznělo pozvání na festival Šumava Litera, další ročník nás čeká na podzim 2023 a tématem bude historie škol a učitelství na Šumavě. Nominovat je možné česky i německy psaná díla (v loňském roce 52 nominovaných knih v češtině a v němčině 13).

---

Knihovny jako centra – odborný seminář / Seminar Bibliotheken – die Zentren des Lernens 24. 4. 2023

---

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a Goethe-Institut v Praze pořádají 24. dubna 2023 odborný seminář Knihovny jako centra vzdělávání. Jednání bude simultánně tlumočeno.

PROGRAM:

10.00 – 11.00 – Možnost exkurze Bibliothek Goethe-Institut Prag
11.00 – 12.00 – Jana Scheider /Městská knihovna Drážďany/ “Knihovna jako místo pro malé i velké programátory a krotitele robotů”

Aby děti a mládež více vnímaly knihovnu jako mimoškolní prostor pro vzdělávání a trávení volného času, připravuje Městská knihovny Drážďany různorodé prázdninové programy. Kromě workshopů zaměřených na herní design a animaci si účastníci mohou formou hry vyzkoušet také kódování a tvorbu (Coding &
Making), ilustraci, fotografii a tzv. stop-motion. Dále jsou pro ně připraveny konzolové hry, úniková místnost nebo den Harryho Pottera. Workshopy jsou nabízeny po celém městě, a sice v Ústřední knihovně a v 19 pobočkách Městské knihovny Drážďany. Cílem je navázat na svět a realitu dětí a mládeže a podpořit tak jejich kompetence, kreativitu a dovednosti. Během zimních, letních a podzimních prázdnin roku 2022 se těchto bezplatných prázdninových kurzů zúčastnilo více než 1 500 zájemců. S koncepcí, průběhem, rozmanitými nabídkami a výzvami Vás ve své přednášce seznámí Jana Schneider, mediální pedagožka Městské knihovny Drážďany.

12.00 – 12.30 – přestávka

12.30 – 13.30 – Hana Landová /Knihovna ČZU & Asociace knihoven vysokých škol ČR/ “Vysokoškolské knihovny a blended learning: vzdělávání, služby, informační zdroje!

Prostředí vysokých škol se proměňuje. Mění se způsob výuky i studia. Tyto proměny byly ještě urychleny dvouletou zkušeností s online výukou během epidemie covid-19. Knihovny, jakožto nedílná součást vysokých škol, musejí být schopny na tyto změny reagovat. Jak by měla vypadat ideální kombinace prezenčních a online služeb? Jak vybalancovat rozsah tištěných a elektronických knihovních
fondů, stejně jako online vzdělávacích aktivit v kombinaci s těmi prezenčními? A má rozvoj online forem vzdělávání dopad na plánování prostor a technického vybavení vysokoškolských knihoven? Toto jsou otázky, které si kladli zástupci 24 vysokých škol v rámci řešení společného projektu. A tento příspěvek
vám představí některé odpovědi.

13.30 – 14.00 – Barbora Vítová/ Malá technická univerzita

Malá technická univerzita dětem a jejich učitelům přibližuje technický svět, ve kterém všichni žijeme. Odpovídá na zvídavé dětské otázky, např. “Kde se vzalo světlo v žárovce?”, “Kam teče voda, když spláchnu?”, “Proč nespadne most?”. Děti si na vlastní kůži ověří pevnost mostů a stabilitu věží, postaví si dům. Hrají si na elektrikáře, instalatéry, kartografy či architekty. Zájem o techniku rozvíjíme názorně a jednoduše, přiměřeně věku dětí.

14.00 – 14.30 – Diskuse

---

Pracovní stáž v městské knihovně v Pirně

Spolupráce organizace SDRUK a BII dala vzniknout financovanému programu zahraniční stáže pro knihovníky z ČR a z Německa. Koncem roku 2022 jsem se díky tomu mohla účastnit dvoutýdenní stáže v jedné z německých knihoven. Vzhledem ke strategicky výhodné geografické poloze naší knihovny v Ústí nad Labem jsem záměrně hledala německou organizaci, která by se nacházela též blízko k našim společným hranicím. Proto jsem jako první oslovila městskou knihovnu v Pirně, vzdálenou asi 50 km. K mému velkému potěšení slovo dalo slovo a já jsem tak mohla opravdu vyjet na stáž přesně tam, kam jsem si představovala.

Městská knihovna v Pirně se svými 40 tisíci obyvateli sídlí v původním měšťanském domě a nabízí více než 60.000 knih, časopisů, her, filmů a hudby pro malé i velké čtenáře. Knihovna je rozdělena tematicky do tří pater a z každého z nich se dá ještě odbočit do jednotlivých křídel budovy, kde se nachází další malá oddělení. Kromě půjčování dokumentů nabízí knihovna také širokou škálu možností k využívání online médií nejen ke vzdělávání a seberozvoji, ale také k zábavě.

Po počátečním seznámení se s fondem knihovny jsem navázala několik rozhovorů s knihovnicemi. Povídaly jsme si především o jejich náplni práce, o fungování knihovny, o novinkách a inovacích, o interakci s veřejností, o jednotlivých programech ale také o současném trendu postupného ubývání objemu čtenářů. Bavily jsme se i o různých přístupech a možnostech řešení této problematiky.

Účastnila jsem se též několika akcí pro veřejnost, které knihovna v době mé hospitace pořádala. Nejen sami zaměstnanci, ale také samostatní dobrovolníci a dobrovolnický spolek se zde podílí na organizování akcí pro veřejnost. Pro ty nejmenší děti od jednoho roku pořádají pravidelné předčítání. Během tohoto programu je hráno malé představení s postavami z pohádkových knížek, pouští se písničky, zpívá se a tancuje. Vzhledem k adventnímu času dostávaly děti také malé dárečky, které byly zakoupeny
ze sponzorských darů.

Jedinečná akce Adventní kalendář se zde pořádá od roku 2005 pravidelně každý rok. V budově knihovny se odráží přesně 24 oken a to se přímo vybízí k vytvoření velkého adventního kalendáře. Děti které přicházejí do knihovny za vánočním programem, se nejprve zastaví pod okny knihovny, která jsou opatřena jednotlivými číslicemi a zazpívají vánoční písničku. Za odměnu se otevře jedno ze 24 oken dle aktuálního data a maskot knihovny z něj spustí vánoční pytlík s dobrotami pro každého účastníka programu. Tato velmi oblíbená akce se těší každoročnímu úspěchu.

Poměrně rychle se ve městě rozkřiklo, že městská knihovna hostí návštěvu z Čech. Protože zpravodajci takovou návštěvu považovali za zveřejněníhodnou, přispěchali se mnou udělat rozhovor do regionálních novin Sächsische Zeitung. Článek byl zveřejněn i online na adrese https://www.saechsische.de/pirna/pirnaer-bibliothek-hat-besuch-aus-tschechien-5793129.html.

V knihovně se mi podařilo najít spoustu inspirace nejen pro mě samotnou, ale také pro mé kolegy. Díky možnostem nahlédnutí do systému zdejšího fungování jsem mohla identifikovat rozdíly, které vyvstávají mezi našimi dvěma knihovnami. Celé dva týdny trvání stáže jsem záměrně chtěla setrvat na jednom místě, díky čemuž se mi zadařilo navázat užší osobnější kontakt s tamními milými knihovnicemi a lépe pochopit aktuální situaci, ve které se nacházejí. To považuji za výhodu, bez které by navázání budoucí spolupráce jistě bylo mnohem obtížnější. Avšak vzhledem k relativně nešťastné době konání stáže, kdy velká část zaměstnanců včetně ředitelky byla nemocná, jsme se nemohli stoprocentně dohodnout na konkrétní formě naší spolupráce.

Ovšem hned z kraje nového roku dostálo naší vzájemné domluvě a všech 9 zaměstnankyň včetně praktikantky na oplátku navštívilo naší knihovnu v Ústí nad Labem. Společně s kolegy jsme si pro ně připravili komentovanou prohlídku všech třech hlavních budov, pozvání na oběd a na památku dárkové předměty. Závěr dne jsme strávili krátkou prohlídkou města a vyjížďkou lanovkou k zámečku Větruše, odkud dámy využily výhledu na město. Na konci příjemně stráveného dne jsme se při posezení v kavárně vzájemně ujistily, že zůstaneme v kontaktu a ještě tento rok bychom rády navázaly spolupráci ve formě společného projektu. Ten bychom nejraději realizovaly pod záštitou Česko-německého fondu budoucnosti.

Závěrem bych chtěla poděkovat za možnost, účastnit se této obohacující zkušenosti a za podporu paní Veroniky Chruščové, která nás spolu ještě s jednou účastnicí provedla přihláškou a potřebnými náležitosti k uskutečnění stáže.

Jana Fiedlerová
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem

---

Knihovny v Bavorském lese

V knihovnictví pracuji od roku 1982. Prošla jsem tři různé knihovny, řadu pracovních pozic. Stále zkouším nové věci, stále se učím. V současné době vytvářím bibliografické záznamy dokumentů a pečuji o bázi osobností v Knihovně města Plzně, což je velká knihovna 200tisícovéhoměsta. Zároveň mám možnost pracovat s veřejností, připravovat tematické pořady a těší mě aktivity ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků, především v Klubu tvořivých knihovníků (KTK).

Při každé zahraniční dovolené vyhledávám místní knihovny, kam ráda nahlédnu. Přesto se mi oborová zahraniční spolupráce jevila vzdálená a nedostižná jako hvězda na nebi.

Můj pocit se změnil v červnu 2022, kdy jsme byly s kolegyní pozvány na 8. Kongres německých knihoven v Lipsku, abychom prezentovaly činnost KTK. Čekalo nás vstřícné přijetí a zájem kolegů, nové impulsy, nápady. Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR) zveřejnily plán partnerského projektu pro rozmezí let 2022 – 2025 s cílem propojení českého a německého knihovnictví, propojení jednotlivých knihoven a knihovníků. Pomyslné dveře se pootevřely a za nimi byla nabídka stáže v rámci grantového programu „Librarian in Residence“. Na podzim 2022 proběhla příprava a řada nezbytných administrativních kroků pro uskutečnění 5denního pobytu v Německu. Pobyt v knihovnách na bavorské straně Šumavy jsem plánovala dle vlastní úvahy a zájmu, motto projektu „Knihovna od vedle“ jsme pojala doslovně. „Die Bibliotheken“ jsou rozeseté po mnoha městech a obcích česko-bavorského příhraničí, pro nás Západočechy vlastně za horou a za lesem. Přesto své kolegy ani jejich knihovny neznáme. Oslovila jsem vybraných čtrnáct a v osmi si po krátké korespondenci domluvila termín návštěvy. Jedna z kolegyň nečekaně onemocněla, takže jsem nakonec zažila sedm skutečně příjemných a zajímavých setkání s knihovníky v „Bibliotheken von nebenan“. Bonusem byla neplánovaná návštěva muzea a kulturního programu.

Trasa: https://mapy.cz/s/barajereza

16.12.2022 – Stadtbibliothek Furth im Wald

https://furth.de/freizeit-und-tourismus/kultur/stadtbibliothek/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/8pzm4a

Počet obyvatel: 9.000   
Knihovnu obsluhují Angelika Ochsenmeier, která je vedoucí provozu a její kolegyně Heidi Buhl. Tým doplňuje Ida, psík s terapeutickým výcvikem, který pomáhá v komunikaci se čtenáři. Knihovna se dělí o budovu s hudební školou, je umístěna v prvním patře. Knihovna právě prošla úpravami, a ještě voní novotou. Čerstvě vymalované prostory naplnily prostornější regály, instalováno bylo nové osvětlení. Dětský koutek láká pohodlným vybavením nejmenší čtenáře. Na práci s nimi klade knihovna velký důraz. Fond městské knihovny je složen klasicky z beletrie a naučné literatury, rozčleněn dle věkových kategorií. Nechybí soubor regionální literatury. Součástí fondu jsou zvukové knihy, elektronické časopisy a pestrá nabídky her. Oblíbené jsou figurky s poslechovým Toniesboxem. Fond doplňuje on-line nabídka eMedienBayern z více než 120 malých bavorských veřejných knihoven.
Kolegyním jsem nabídla digitální knihovnu evidující české a německé knihy s tématikou Šumavy, informovala o možnosti jejího doplňování a požádala o propagaci Festivalu Šumava Litera, který nové knihy z této oblasti každoročně vyhodnocuje a nejlepší odměňuje.
Především jsem kolegyně informovala možnostech česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Je reálné, že partnerský projekt naplníme dalším setkáním, kdy náš Klub tvořivých knihovníků nabídne německým kolegyním, případně jejich uživatelům rukodělný workshop vedený lektorem a exkurzi v knihovně. Konání je možné na obou stranách hranice. Termín a podmínky budeme řešit během roku.

16.12.2022 – Gemeindebücherei Eschlkam

https://pfarrei-eschlkam.de/einrichtungen/buecherei/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/egrrom

Počet obyvatel: více než 3.000
Malá a aktivní venkovská knihovna v přízemí zrekonstruované fary, velmi příjemné prostory s odkazem na historii budovy. Knihovnu na dobrovolnické bázi spravuje tým několika pracovníků a vede ji paní Manuela Heller. Činnost knihovny je propojená s životem farnosti a tím celé obce. Tohle byla pro mě nová a zajímavá skutečnost, u nás ne zcela obvyklá. Knihovna plní v obci podstatnou kulturní a vzdělávací úlohu. Věnuje se práci s dětmi, pro dospělé pořádá literární pořady a čtení. Fond má klasické složení a stejně tak je členěn. V knihovně není internet.
Paní Heller jsem informovala možnostech česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Obec Eschlkam je atraktivní osobností místního rodáka Maximiliana Schmidta, řečeného Waldschmidta (1832-1919). Básník a dramatik, činitel německého svazu spisovatelů, který se zasloužil se o založení bavorského svazu turistických informačních kanceláří. Eschlkam je vzdálený několik kilometrů od všerubského hraničního přechodu, místní společenství spolupracuje s českými partnery. Je reálné, že partnerský projekt naplníme setkáním. Náš Klub tvořivých knihovníků nabídne Eschlkamským partnerům rukodělný workshop vedený lektorem a exkurzi v knihovně. Ideální by to bylo v rámci některé místní celoměstské akce, do které bychom se zapojili a svou účastí ji zpestřili. Termín a podmínky budeme řešit během roku.

17.12.2022 – Marktbücherei Schönberg

https://www.markt-schoenberg.de/buecherei/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/yqru6l

Počet obyvatel: skoro 4.000
Knihovna je podporována městysem Schönberg a Farností svaté Margarety a je organizována na dobrovolnické bázi. Tým pracovníků vede pan Reinhold Hartl. Knihovna je v budově využívané pro akce farnosti, velký a vysoký prostor má asymetrické dispozice. Fond je podrobně rozčleněn a pečlivě značen. Knihovna poskytuje tradiční a moderní služby. Uživatelé si mohou půjčovat e-dokumenty ze sítě knihoven Leo-Sued. V rámci digitálních služeb knihovny je k dispozici více než 35 000 e-knih, 6 700 e-audií, 154 e-časopisů a 5 e-papírů. Široká škála výukových programů umožňuje učit se například jazyky a počítačové programy. Využití celé nabídky knihovny je zdarma, pouze pro osoby starší 18 let se účtuje správní poplatek 6 eur ročně. Panu kolegovi jsem nabídla digitální knihovnu evidující české a německé knihy s tématikou Šumavy, informovala o možnosti jejího doplňování a o Festivalu Šumava Litera, který nové knihy z této oblasti každoročně vyhodnocuje a nejlepší odměňuje.
Mluvili jsme spolu též o možnostech česko-německé spolupráce, kterou pro  období 2022-2025 propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Pan kolega je o fungujících projektech česko-německé spolupráce v regionu dobře informován, nabídl mi k nahlédnutí česko-německý magazín „Zpravodaj ze tří zemí“ s nabídkou dotačních programů mimo jiné i pro oblast kultury a udržitelného cestovního ruchu. Sám nevylučuje spolupráci mezi knihovnou a českým partnerem. Konkrétní plán zatím nemáme.
Návštěvu této knihovny spoluorganizoval a se mnou absolvoval Ossi Heindl, německý autor detektivních příběhů. Díky němu jsem získala tipy na místní zajímavosti a při jednání mi byl velkou oporou. Ossi Heindl je současným předsedou Spolku Karla Klostermanna. Toto sdružení má českou i německou podobu. Ráda jsem využila jeho pozvání na večerní pořad v Zámku Ludwigthal. V audiovizuální projekci “Angel in the House” mladí umělci spojili historii objektu s historií rodinnou, literární a zároveň sklářskou. Program navazoval koncertem pařížského hudebníka, hrál na skleněné varhany v místním kostele. Na kulturní akci mě pan Heindl seznámil s dalším německým autorem panem Jörgem Graserem.

18.12.2022 – Gemeindebücherei Frauenau

Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/1uw133
Muzeum: https://kozmar.dphoto.com/album/qqcqx6

Počet obyvatel: 2.700
Knihovna sídlí v historické budově bývalé dívčí školy. Fond je umístěn ve dvou původních třídách, prostory jsou velké a světlé. Fond je členěn tradičně, obsahuje beletrii a naučnou literaturu. Knihovna nemá k dispozici internet ani PC. O knihovnu pečuje dobrovolník pan Franz Seifert. Přestože v sousedství knihovny sídlí škola, postrádá pan kolega zájem dětí staršího školního věku, spolupráce s místní mateřskou školou je ovšem dobrá. Frauenau je městečkem v Bavorském lese a pan kolega je skutečným nadšencem regionální literatury. Výborně se orientuje v této části knižní produkce. Probírali jsme spolu svazky z tohoto fondu a on se zájmem upozorňoval na každý z nich. Knihovna vlastní i nové česko-německé knihy o Šumavě a je zdobena skleněnými díly z místní sklářské umělecké výroby. Informovala jsem pana Seiferta a o Festivalu Šumava Litera, který nové knihy z této oblasti každoročně vyhodnocuje a nejlepší odměňuje. Věřím, že se s ním ve Vimperku na příštím ročníku v listopadu 2023 potkám. Sama jsem získala zajímavou informaci o vznikajícím „Domě literatury“ ve skanzenu v nedalekém Finsterau. Objekt je zrekonstruovaný rodný dům spisovatele Paula Friedla a bude věnován propagaci bavorsko-české literatury. Ve Frauenau jsme navštívili Sklářské muzeum a v okolí se vydali po stopách místní historie. Inspirací nám byly právě tituly z fondu místní knihovny.

19.12.2022 –Stadtbücherei Regen

https://www.stadtbuecherei-regen.de/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/btolr5

Počet obyvatel: 11.000
Přestože je budova knihovny z roku 1990 působí na první pohled okouzlujícím dojmem. Prostor má atraktivní mezonetové dispozice, díky proskleným plochám maximálně využívá denního světa a je vybaven vhodným nábytkem. Rozhodně je to prostor, ve kterém je příjemné trávit čas a knihovna k tomu poskytuje široké možnosti.  Nabízí občanům města a jeho hostům vše, co mají nárok od moderní knihovny očekávat. Pestrý fond klasických, digitálních a elektronických dokumentů, širokou nabídku výpůjčních služeb, akce pro děti, dospělé, seniory. Knihovnu ve spolupráci s dobrovolníky vede paní Elisabeth Straub. Do činnosti knihovny s chutí začleňuje nové aktivity, vyhledává inspiraci, sbírá nápady. Seznámení s Festivalem Šumava Litera pro ni bylo zajímavé a variantu spolupráce s Klubem tvořivých knihovníků paní Straub uvítala. KTK nabídne německým kolegyním, případně uživatelům knihovny rukodělný workshop vedený lektorem a exkurzi v knihovně. Termín a podmínky budeme řešit během roku. Paní kolegyni jsem informovala podpoře česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Je nadějné, že v Regenu partnerský projekt naplníme tvořivým knihovnickým setkáním.

19.12.2022 –Bücherei Rinchnach

http://www.xn--bcherei-rinchnach-22b.de/
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/ycccg8

Počet obyvatel: 3.500
Obec se slavnou a dávnou historií spojuje s Českem osobnost německého benediktinského mnicha svatého Vintíře. Založil zde v roce 1011 klášter a jeho událostmi bohatý život se uzavřel v poustevně u Dobré Vody u Hartmanic. Obyvatelé obou obcí jsou v kontaktu a pořádají vzpomínkové akce. O knihovnu pečuje tým dobrovolníků, který vede paní Angelika Dengler. Knihovna je umístěna v původní třídě bývalé školní budovy zvané Weisse Schulhaus, která prošla rekonstrukcí v roce 2016. Čtenářům nabízí klasický fond složený z beletrie a naučné literatury. Děti láká čtenářský kout vyzdobený jejich tvorbou, knihovna působí příjemným a útulným dojmem. Paní kolegyni jsem informovala o Festivalu Šumava Litera, který shromažďuje knihy z této oblasti a každoročně vyhodnocuje a odměňuje nejlepší. Možnost česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR) bychom v této knihovně rádi využili během červnové obecní slavnosti, kterou můžeme svou účastí obohatit. Náš Klub tvořivých knihovníků nabízí knihovně v Rinchnachu rukodělný workshop vedený lektorem, my bychom ocenili exkurzi v knihovně a účast na slavnosti v místě se společnou historií.

20.12.2022 –Stadtbücherei Roding

https://www.roding.de/leben-in-roding/bildung-und-betreuung/stadtbuecherei
Foto z návštěvy: https://kozmar.dphoto.com/album/m5jf7p

Počet obyvatel: 12.500
Městská knihovna sídlí v části moderní školní budovy, postavené před deseti lety. Se školou má přímé propojení, využívá jej k intenzivní spolupráci. K dispozici má atraktivní velký prostor, který dělí posuvné regály. Systém umožňuje variabilní vyžití na hromadné kulturní a vzdělávací akce. Z prostoru je částečně vyčleněn dětský kout. Má hravou podobu a dětem poskytuje příjemné soukromí. Knihovnu vede paní kolegyně Erika Huttner, které pomáhá tým dobrovolníků. Velmi si vážím skutečnosti, že na jednání v knihovně přijal pozvání pan Josef Köppl, vedoucí Odboru služeb obyvatelstvu města Roding. Komunikaci nám usnadnila paní Věra, která v knihovně pracuje jako dobrovolnice a mluví česky. Kolegy jsem informovala možnostech česko-německé spolupráce, kterou v následujícím období propaguje a podporuje Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR). Shledali jsme, že aktivity rukodělného typu v knihovně neplánují. Kolegyně mi ovšem vyšly vstříc radou a doporučením. Radnice v centru města disponuje výstavními prostory a z Rodingu si odvážím příslib jejich využití pro akci KTK, výstavu knihovnické umělecké a rukodělné tvorby s workshopem. K prosbě o propagaci Festivalu Šumava Litera, který seznamuje s knihami české a německé produkce k tématu Šumava, se paní kolegyně Huttner stavěla velmi vstřícně. Příjemné setkání jsme uzavřeli pozváním do České republiky, nabídkou exkurze v Knihovně města Plzně, nebo návštěvy akce, zajímavé pro německé hosty.

Ze svého pobytu v bavorských knihovnách si přivážím mnoho nových zkušeností a plánů na přeshraniční spolupráci v našem oboru. Bibliothek und Information Deutschland (BID) a Sdružení knihoven ČR (SDRUK ČR) velmi děkuji za podporu této cesty. Přiznávám, že vrhnout se do takového dobrodružství bych se sama sotva odvážila. Pomohla mi podpora kolegyň a kolegů, spolupracovníků ze strany organizátorů a všestranná snaha podpořit kontakt českých a německých knihovníků. Děkuji za osobní přístup při rychlém řešení problémů. Z navázaných kontaktů mám radost a věřím, že mnohé z plánů spolu uskutečníme. Městské a místní knihovny na obou stranách hranice mají ve směru poskytování služeb veřejnosti mnoho společného. Podobná je skladba fondu, podobná je nabídka služeb. Vše ovlivňují místní podmínky v podobě prostor a financování, samozřejmě i technika, kterou mají k dispozici. Velkým specifikem je zde lokalita. Jedinečná a velmi krásná přírodní oblast. Zároveň život v Bavorském lese je prostě jiný, složitější, více napojený rytmus přírody, která zde vše silně ovlivňuje. Místní obyvatelé (Bayerwaldler oder einfach Waldler) jsou tu hluboce zakořeněni. Obce a farnosti o své knihovny dbají, jsou si vědomy jejich nezbytnosti. Na činnosti knihovny se velkou měrou podílí dobrovolníci, kteří o ně pečují naprosto profesionálně, na vysoké úrovni a jak jsem si všimla, s láskou.  Všude jsem se setkala se vstřícností a zájmem. Přirozeně, že jsem vnímala některé odlišnosti, ovšem ty jsou právě zajímavé. Tady to byla především aktivita farností v obcích a malých městech. Místní církevní společenství je často centrem nebo podstatnou částí místního života. Výborně funguje v oblasti vzdělávání, kultury a v dalších aktivitách. Knihovna pak bývá součástí toho všeho. A právě to je její naplněná role a radost knihovníků tělem i duší.

Zpracovala Martina Kožíšek Ouřadová

Webová prezentace https://bit.ly/knihovnyvbavorskemlese

---

Vyjeďte na stáž do Německa ještě letos

V rámci česko-německého partnerství máte ještě letos příležitost vyrazit do Německa na krátkou stáž.

Tématem stáže je partnerství.

Odborný pobyt v Německu má nabídnout zájemcům z českých knihovnických a informačních institucí možnost blíže se seznámit s tématem navazování, rozšiřování a pokračování partnerství s knihovnami a prostřednictvím návštěv, výměn a kontaktů prozkoumat, jak k tomuto tématu přistupují naši sousedé.

• Jak přistupují knihovny v Německu ke spolupráci s místními nebo národními partnery?
• Jaká očekávání mají uživatelé od knihoven?
• Jaký význam má partnerská spolupráce v německých knihovnách a jak jsou tyto koncepty realizovány?
• S jakými partnery, organizacemi, sdruženími apod. spolupracujete a jak máte rozděleny úkoly mezi knihovny a partnery?

(Knihovnická) partnerství: může jít o již existující německo-české knihovnické vazby, navázané prostřednictvím typu knihovny, fondů, společných projektů nebo dokonce partnerství měst. Spadají sem však také partnerství knihoven, která se teprve budou rozvíjet nebo je lze rozšířit.

Termín stáže: do konce roku 2022
Délka trvání: max. 2 týdny
Počet osob: 2
Podpora z BID: 80 EUR/osoba/den (nelze zahrnout cestovní náklady, ale lze využít na ubytování a pokrytí části diet)

Máte-li o stáž zájem, vyplňte přihlášku a pošlete ji na team@librarynextdoor.net.

Termín podání přihlášky: 21. 10. 2022

---

Call for Papers: 111. Deutsche Bibliothekartag

Výzva k zasílání příspěvků – Call for papers | „Vorwärts nach weit“

Od 23.05.2023 do 26.05.2023 se bude konat 111. Deutsche Bibliothekartag* v Hannoveru pod heslem „re von nah: vorwärts nach weit“. Pořadateli jsou Berufsverband Information Bibliothek e.V. (BIB) a VDB – Verein Deutscher Bibliothekarinnen und Bibliothekare e.V. (Spolek německých knihovníků a knihovnic).

Témata
Příspěvky je možné zasílat od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022. Registrace je pak možná prostřednictvím webových stránek (https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-papers/).

Organizátoři oslovují kolegyně a kolegy – odborníky z akademických a veřejných knihoven či informačních institucí a zástupce příslušných asociací, aby předkládali návrhy přednášek a panelových diskusí na následující témata:

Obecné informace
Obecné informace o předkládání abstraktů
Příspěvky je možné zasílat pouze online; na jiné způsoby zasílání příspěvků nebude brán zřetel, stejně jako na neúplné příspěvky. Věnujte proto prosím zvláštní pozornost úplnosti (abstrakt, uvedení diskutujících nebo vedoucího diskuse, uvedení řečníka (řečníků), cílových skupin a požadovaného času/prostoru).
Návrhy na akce jsou požadovány ve formě abstraktu o maximální délce 2 000 znaků (včetně mezer). Název nesmí přesáhnout 125 znaků; organizátoři si rovněž vyhrazují právo na úpravu názvů. Uveďte prosím krátký životopis v rozsahu max. 300 znaků, nejlépe s odkazem na obsah předloženého abstraktu. Uveďte také předpokládané prostorové nároky a cílovou skupinu, pro kterou je akce určena.
Při hodnocení přihlášených příspěvků se řídíme následujícími kritérii:

• Vědecká kvalita
• Praktická relevance
• Včasnost
• Zveřejnění prezentací

Přihlášením svého příspěvku přednášející souhlasí s tím, že abstrakty přijatých prezentací budou do začátku 111. ročníku zpřístupněny na online publikačním serveru Bibliothekartag (BIB-OPUS, https://opus4.kobv.de/opus4-bib-info).

Online zveřejnění proběhne bezprostředně po skončení kongresu na Opusu nebo v o-bib. Podrobnosti budou přednášejícím sděleny s přijetím jejich prezentace.

Vybrané přednášky budou po skončení Bibliothekartagu rovněž publikovány buď v časopise VDB s otevřeným přístupem „o-bib“, nebo v BuB (online a/nebo v tištěné podobě). Přednášející, jejichž prezentace je určena k publikaci, budou příslušnou redakcí vyzváni, aby svůj rukopis předložili redakci krátce po skončení konference. Další podrobnosti budou řečníkům sděleny spolu s přijetím jejich prezentace.

Bude zkontrolována dlouhodobá archivace streamovaného obsahu.

Individuální prezentace
Aby byl dostatek času na diskusi, bude na jednotlivé prezentace vyhrazeno maximálně 15 minut řečnického času. Lze přihlásit pouze jednotlivé prezentace, nikoliv bloky prezentací. Pokud existuje souvislost mezi obsahem několika prezentací, uveďte ji při přihlašování do pole pro poznámky.
Vzhledem k omezenému času na vystoupení lze zohlednit maximálně dva řečníky na jednu prezentaci. Oba budou uvedeni v seznamu řečníků. Všechny ostatní autory a/nebo řečníky lze uvést pouze přímo v abstraktu.
Pokud je pro jednu nebo více prezentací navržen moderátor, uveďte jeho jméno. Řečníci mají vstup zdarma. Pokud přednáší více osob, bude tato výhoda poskytnuta pouze jedné osobě.
Přihlášené příspěvky posoudí čestní recenzenti a navrhnou je programovému výboru. Případní recenzenti se mohou obrátit na organizátory. Zasedání, jejichž kurátory jsou výhradně asociace, jsou zproštěna dalšího recenzování.

Prezentace společnosti a produktů
Společnosti jsou zvány, aby představily své výrobky v rámci firemní výstavy a prezentací a pohovořily zde se zákazníky. Rezervace firemních prezentací, výstavní plochy a sponzorských služeb se provádí prostřednictvím online rezervačního systému „Exhibition and Sponsoring Ordering System (ESOS™)“. Jako kontaktní osoba je vám na adrese ausstellung@bibliothekartag2023.de k dispozici paní Alexandra Krohn. Další informace a příslušné podmínky naleznete v Příručce pro vystavovatele a sponzory v části Firemní prezentace.
Prezentace s komerčním pozadím jsou vždy považovány za firemní prezentace.

Panelové diskuse
V rámci panelových diskusí má být diskutováno kontroverzní téma. Každý účastník prosazuje svou tezi, která je na začátku diskuse stručně představena. V průběhu diskuse se zapojuje publikum.
Panely s více než pěti účastníky a moderátorem se neplánují.
Na panelové diskuse je vyhrazeno 90 minut až dvě hodiny. V abstraktu uveďte (kontroverzní) teze, diskutující osoby a moderátora (moderátory) diskuse. Moderátor diskuse bude mít vstup zdarma.
Účastníci panelu, kteří nepocházejí z kontextu BID a přinášejí do diskuse pohled zvenčí, mohou být financováni prostřednictvím sdružení, případně s volnou jednodenní vstupenkou. Na tuto službu není nárok.

Praktické laboratoře
Plánujeme opět uspořádat Hands-On Labs. S výhradou neočekávaných omezení souvisejících s pandemií.

Hands-On Labs jsou akce pro menší skupiny, které se chtějí intenzivně a v praktických cvičeních zabývat určitým tématem, přijít do styku se softwarem apod. a sami se aktivně zapojit. Ve smyslu Open Space Learning by účastníci měli mít možnost získat přímé praktické zkušenosti (např. společná instalace vyhledávacího softwaru).
Praktická laboratoř trvá 90 nebo 120 minut.
Při podávání přihlášky uveďte moderátora, téma, cílovou skupinu a požadovaný čas a prostor a vysvětlete, jak bude umožněna aktivní účast účastníků.
Hands-On Labs, které vyžadují, aby se účastníci předem registrovali, je třeba v anotaci odpovídajícím způsobem označit a uvést příslušnou e-mailovou adresu, na kterou mají být registrace zaslány.
Speciální technické vybavení nemůže být poskytnuto, ale musí být organizováno předkladatelem. V místnosti je k dispozici projektor, demonstrační počítač, flipcharty, plátno a moderátorské psací potřeby. V digitální laboratoři je rovněž k dispozici připojení k síti LAN. Notebooky, tablety a/nebo mobilní telefony nebudou poskytnuty; na požadavek jejich přinesení je třeba případně upozornit v abstraktu.
Vedoucí praktické laboratoře obdrží volný vstup na kongres.

Poster
Plakáty je možné zasílat. K tomu bude v prosinci 2022 vyhlášena samostatná výzva.

#Freiraum23
Výzva na #Free Space bude vyhlášena v prosinci 2022, aby bylo možné adekvátně zohlednit aktuální vývoj. Volný prostor je k dispozici pro prezentace asociací, hostů a účastníků, nikoli však pro využití v komerčním kontextu.

Termíny a kontakt
Termíny
Přihlášky je možné podávat od 01.09. do 30.11.2022.
Autoři by měli být vyrozuměni do konce února 2023.

Předkládání posterů (po samostatné výzvě k předkládání posterů) bude možné od prosince 2022.

Předkládání příspěvků pro #Freiraum23 bude možné po samostatné výzvě od prosince 2022.

Kontakt:
Pro další informace kontaktujte paní Kelly Reitz ze společnosti K.I.T. Group na adrese abstract@bibliothekartag2023.de.

Informace naleznete na adrese https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-papers/ (v němčině a angličtině)

---

Už spolupracujeme

České a německé knihovny spolupracují, některé již řadu let. Nejčastěji probíhají výměny fondu a stáže.

PARTNERSTVÍ

Knihovní spolupráce se často opírají o partnerství měst. Praxe partnerských měst vznikla v Evropě po druhé světové válce jako způsob, jak pěstovat kulturní pouta a kontakty mezi lidmi z různých států. Česká města se začala zapojovat po roce 1989. Rozvoj partnerství měst podporuje Evropská unie, a to i finančně. 

Kolínská městská knihovna spolupracuje s knihovnou v Kamenci (Kamenz, Sasko). Knihovníci se navštěvují a vyměňují zkušenosti. 

Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) spolupracuje s knihovnou v Nördlingen, a to především formou odborných stáží. V roce 2018 oloumoučtí zamířili na pět dní do Německa. Program byl rozdělen na sekci historickou, která pátrala po dochovaných pramenech tzv. Heimatlitertur, tedy tiskovin Spolku vysídlených německých obyvatel z Olomoucka, a sekci knihovnickou, zaměřenou na pořádání akcí pro školy a veřejnost. Nördlingenští se po covidové pauze chystají do Olomouce letos v létě. „Cílem výměny je prohloubení spolupráce českých a německých knihovníků, porovnání best practice ve službách, pořádání různých typů akcí pro děti, studenty, veřejnost i občany se specifickými potřebami, to vše s ohledem na komunitní roli knihoven v dnešním světě,“ vysvětluje vedoucí německé knihovny VKOL Miroslava Dvorská. 

Městská knihovna v Prachaticích má blízké kontakty s knihovnou ve Freyungu, a to již od roku 2003. V letech 2014–2019 knihovny spolupracovaly na rozsáhlém projektu Dědictví Šumavy, jehož cílem bylo písemně zachytit vyprávěné pověsti Prácheňska a Šumavy. Za sebou mají i společnou konferenci a přeshraniční U3V. „Uspořádali jsme konferenci a řadu dětských akcí, vydali knížky, je toho opravdu hodně. Naše aktivity zbrzdil až Covid,“ komentuje Hana Mrázová, ředitelka knihovny v Prachaticích. 

Aktivní spolupráci rozvíjejí knihovny Euroregionu Nisa, a to od roku 1998. Do třístranné spolupráce (ČR, Sasko, Polsko) se na české straně zapojují knihovny v České Lípě, Jablonci, Turnově a Liberci. Výstupem spolupráce jsou konference, literární vycházky, výtvarné soutěže pro děti. Téma letošní výtvarné soutěže má téma Krakonoš. 

Brno je partnerským městem saského Lipska a Moravská zemská knihovna v Brně spolupracuje s Městskou knihovnou v Lipsku. Obě knihovny jsou si podobné tím, že jsou knihovnami veřejnými i vědeckými. 

Moravská zemská knihovna má ale blízké styky také se Saskou zemskou a univerzitní knihovnou v Drážďnech. Knihovny si vyměňují zkušenosti z digitalizace fondů a vyvíjejí společný nástroj pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů. Krom toho uskutečňují zaměstnanecké stáže a dlouhodobé kulturní projekty. Obě instituce jsou vědecké, takže  chystají spolupráci v oblasti badatelského zpracování fondů a rozvoje výzkumné infrastruktury. 

V rámci realizace projektu Přeshraniční spolupráce regionálních knihoven Plzeň-Řezno (Cíl Evropská územní spolupráce 2014-2020) byla spuštěna webová stránka Česko-bavorské knihovny, kde naleznete propojené katalogy Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Státní knihovny v Řezně, rešerše novin a novinových příloh z obou regionů do roku 1945 rozdělených do tematických bloků společně s digitalizovanými dokumenty z fondů obou partnerů. 

VÝMĚNY FONDŮ

Národní knihovna Praha má v Německu několik partnerů pro mezinárodní výměnu publikací. 

Knihovna Muzea města Ústí nad Labem má šest německý partnerů pro výměnu publikací z fondu.

Knihovna Severočeského muzea v Liberci má dvacet tři výměnných partnerů ze všech spolkových zemí SRN. 

SPOLUPRÁCE NA VÍCESTRANNÉM PROJEKTU

Národní lékařská knihovna spolupracuje s Humboldtovou univerzitou a dalšími institucemi na zpracování tzv. Würtzovy sbírky, souboru grafických a plastických uměleckých děl s tematikou postižení, který původně shromáždil speciální pedagog Hans Würtz (v Berlíně ve 20. letech) a která byl uchovávána v Československu od konce 30. let.

Čtyri univerzitní knihovny (Technische Universität Chemnitz, Hochschule Zittau/Görlitz, Západočeská univerzita v Plzni, Technická univerzita v Liberci) a Krajská vědecká knihovna v Liberci spolupracují na velkých projektech: 

• Česko-saská síť knihoven, Informace bez hranic. Cílem projektu bylo získání a zpřístupnění e-publikací, vzájemné předávání zkušeností.
• Prostor učení – knihovnická informační platforma, výměnné stáže pracovníků a studentů, společné publikace. 

Moravská zemská knihovna a Knihovna Akademie věd ČR jsou součástí celoevropského knihovnického projektu EoDOpen, partnery jsou též německé univerzitní knihovny v Greifswaldu a Regensburgu. Cílem projektu je digitalizovat důležitá díla 20. století, která dosud nejsou z hlediska autorského zákona volná. 

ZAPOJENÍ DO NĚMECKÉHO KULTURNÍHO HACKATHONU

Hackathon je vlastně maraton v programování, jeho smyslem je dostat na jedno místo programátory a příbuzné profese a vytvořit během krátké doby smysluplné IT řešení nějakého problému. V Německu existuje od roku 2014 hackathon s názvem Coding da Vinci, který se orientuje na IT řešení a využití velkých dat v kulturních institucích. Za osm let existence projektu vzniklo 140 digitálních aplikací (mobilní aplikace, webové stránky, rozšířená realita apod.)

Z českých knihoven dosud na Coding da Vinci spolupracovaly Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (uspěla s datasetem Regionálních osobností pro možnou aplikaci Kdo? kdy? Kde? v Plzeňském kraji) a Moravská zemská knihovna v Brně. 

NAPOJENÍ KNIHOVNY NA MÍSTNÍ NĚMECKÉ INICIATIVY

Knihovna domu národnostních menšin v Praze spolupracuje se spolky německých národnostních menšin a s redakcí časopisu LandesEcho. 

PROJEKT ZAMĚŘEN NA ZPŘÍSTUPNĚNÍ ŠUMAVSKÉ LITERATURY

Projekt Kohoutí kříž – ‘s Hohnakreiz“

„Šumavské ozvěny – Des Waldes Widerhall“

https://www.kohoutikriz.org/

Die Studie https://www.kohoutikriz.org/studie.html?lang=DE

---

3. Congress Day

---

2. Congress Day

---

1. Congress Day

Zdravíme z Lipska, z prvního dne BID kongresu!

Greetings from Leipzig, the first day of the BID Congress!

Herzliche Grüße aus Leipzig, vom ersten Tag des BID-Kongresses!

---

Kde je Knihovna odvedle?

Knihovny jsou nedílnou součástí života měst a obcí, ať už jsou to knihovny veřejné, speciální, akademické i muzejní.

Česká republika (i její knihovníci a knihovnice) se pyšní tím, že má nejhustší síť knihoven na světě, což je dáno tím, že v roce 1919 byl schválen 1. knihovnický zákon, který zavedl „povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo“. Zákon měl zpřístupnit vzdělání a informace co nejširším vrstvám obyvatel. A mohlo něco posloužit lépe, než knihovny?

Proto jsou knihovny v téměř každé vesnici i městě, snad každý si pamatuje knihovnu, kam chodil v dětských letech, protože byla snadno dostupná, byla na dosah, hned za rohem, za těmito dveřmi.

Ale v souvislosti s projektem partnerské země můžeme tuto myšlenku vnímat i přeneseně, protože v partnerství budou spolupracovat země, které spolu sousedí, které sdílejí hranice i historii, které sdílejí zájem o rozvoj knihovnictví. Knihovna odvedle, knihovna z Čech, knihovna z Německa. Tedy Knihovna odvedle je tady. Je to prezentace českého knihovnictví v Německu v rámci aktivit partnerského projektu.

---

Jedeme do Lipska

Lipsko na přelomu května a června hostí největší německý knihovnický kongres (https://www.bid-kongress-leipzig.de/).

České knihovnictví dostalo příležitost prezentovat se na této akci. V programu jsou tak zařazeni čeští spíkři a máme vlastní „veletržní stánek“, kam jsme se na plochu 50m2 pokusili vtěsnat to nejzajímavější z českých knihoven; představujeme vzdělávací a komunitní aktivity, také projekty na ochranu a prezentaci vzácných fondů, stejně tak architekturu a design knihoven.

Návštěvníci budou mít příležitost si sednout a pohovořit s ostatními hosty stánku, zahrát si jedinečnou hru z Půdy Postav si knihovnu, vyplacknout si placku s nějakým pěkným českým slovem, vyblýsknout se na polaroid a fotku pak nechat pro ostatní k pobavení nebo si ji odnést na památku.

Z materiálů určitě stojí za zmínku veletržní noviny, které jsme připravili a to, co se nám nevešlo do stánku, jsme do nich vypsali. Určitě potěší i kvíz, který když správně účastníci vyplní, dostanou od nás pohlednici Zaslechnuto v knihovně. Už z toho názvu je zřejmé, že to bude vtipná momentka, která se odehrála mezi knihovníkem a čtenářem.

Snad se naše Knihovna odvedle bude německým kolegům líbit, že se pobaví a že v příjemné atmosféře získáme nové kontakty a zkušenosti.

---