News

Vyjeďte na stáž do Německa ještě letos

V rámci česko-německého partnerství máte ještě letos příležitost vyrazit do Německa na krátkou stáž.

Tématem stáže je partnerství.

Odborný pobyt v Německu má nabídnout zájemcům z českých knihovnických a informačních institucí možnost blíže se seznámit s tématem navazování, rozšiřování a pokračování partnerství s knihovnami a prostřednictvím návštěv, výměn a kontaktů prozkoumat, jak k tomuto tématu přistupují naši sousedé.

  • Jak přistupují knihovny v Německu ke spolupráci s místními nebo národními partnery?
  • Jaká očekávání mají uživatelé od knihoven?
  • Jaký význam má partnerská spolupráce v německých knihovnách a jak jsou tyto koncepty realizovány?
  • S jakými partnery, organizacemi, sdruženími apod. spolupracujete a jak máte rozděleny úkoly mezi knihovny a partnery?

(Knihovnická) partnerství: může jít o již existující německo-české knihovnické vazby, navázané prostřednictvím typu knihovny, fondů, společných projektů nebo dokonce partnerství měst. Spadají sem však také partnerství knihoven, která se teprve budou rozvíjet nebo je lze rozšířit.

Termín stáže: do konce roku 2022
Délka trvání: max. 2 týdny
Počet osob: 2
Podpora z BID: 80 EUR/osoba/den (nelze zahrnout cestovní náklady, ale lze využít na ubytování a pokrytí části diet)

Máte-li o stáž zájem, vyplňte přihlášku a pošlete ji na team@librarynextdoor.net.

Termín podání přihlášky: 21. 10. 2022


Call for Papers: 111. Deutsche Bibliothekartag

Výzva k zasílání příspěvků – Call for papers | „Vorwärts nach weit“

Od 23.05.2023 do 26.05.2023 se bude konat 111. Deutsche Bibliothekartag* v Hannoveru pod heslem „re von nah: vorwärts nach weit“. Pořadateli jsou Berufsverband Information Bibliothek e.V. (BIB) a VDB – Verein Deutscher Bibliothekarinnen und Bibliothekare e.V. (Spolek německých knihovníků a knihovnic).

Témata
Příspěvky je možné zasílat od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022. Registrace je pak možná prostřednictvím webových stránek (https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-papers/).

Organizátoři oslovují kolegyně a kolegy – odborníky z akademických a veřejných knihoven či informačních institucí a zástupce příslušných asociací, aby předkládali návrhy přednášek a panelových diskusí na následující témata:

Themenkreis 1: Den Arbeitsalltag gestalten
Themenkreis 2: Qualifikationen in Ausbildung und Beruf
Themenkreis 3: Bauen und Lernen, Architektur und Pädagogik
Themenkreis 4: Dienstleistungen und Community Building
Themenkreis 5: Daten und Publikationen
Themenkreis 6: Digitale und analoge Infrastrukturen

Téma 1: Utváření každodenního pracovního života
Téma 2: Kvalifikace ve vzdělávání a zaměstnání.
Téma 3: Budovy a učení, architektura a pedagogika
Téma 4: Služby a budování komunity
Téma 5: Data a publikace
Téma 6: Digitální a analogové infrastruktury

Obecné informace
Obecné informace o předkládání abstraktů
Příspěvky je možné zasílat pouze online; na jiné způsoby zasílání příspěvků nebude brán zřetel, stejně jako na neúplné příspěvky. Věnujte proto prosím zvláštní pozornost úplnosti (abstrakt, uvedení diskutujících nebo vedoucího diskuse, uvedení řečníka (řečníků), cílových skupin a požadovaného času/prostoru).
Návrhy na akce jsou požadovány ve formě abstraktu o maximální délce 2 000 znaků (včetně mezer). Název nesmí přesáhnout 125 znaků; organizátoři si rovněž vyhrazují právo na úpravu názvů. Uveďte prosím krátký životopis v rozsahu max. 300 znaků, nejlépe s odkazem na obsah předloženého abstraktu. Uveďte také předpokládané prostorové nároky a cílovou skupinu, pro kterou je akce určena.
Při hodnocení přihlášených příspěvků se řídíme následujícími kritérii:

  • Vědecká kvalita
  • Praktická relevance
  • Včasnost
  • Zveřejnění prezentací

Přihlášením svého příspěvku přednášející souhlasí s tím, že abstrakty přijatých prezentací budou do začátku 111. ročníku zpřístupněny na online publikačním serveru Bibliothekartag (BIB-OPUS, https://opus4.kobv.de/opus4-bib-info).

Online zveřejnění proběhne bezprostředně po skončení kongresu na Opusu nebo v o-bib. Podrobnosti budou přednášejícím sděleny s přijetím jejich prezentace.

Vybrané přednášky budou po skončení Bibliothekartagu rovněž publikovány buď v časopise VDB s otevřeným přístupem „o-bib“, nebo v BuB (online a/nebo v tištěné podobě). Přednášející, jejichž prezentace je určena k publikaci, budou příslušnou redakcí vyzváni, aby svůj rukopis předložili redakci krátce po skončení konference. Další podrobnosti budou řečníkům sděleny spolu s přijetím jejich prezentace.

Bude zkontrolována dlouhodobá archivace streamovaného obsahu.

Individuální prezentace
Aby byl dostatek času na diskusi, bude na jednotlivé prezentace vyhrazeno maximálně 15 minut řečnického času. Lze přihlásit pouze jednotlivé prezentace, nikoliv bloky prezentací. Pokud existuje souvislost mezi obsahem několika prezentací, uveďte ji při přihlašování do pole pro poznámky.
Vzhledem k omezenému času na vystoupení lze zohlednit maximálně dva řečníky na jednu prezentaci. Oba budou uvedeni v seznamu řečníků. Všechny ostatní autory a/nebo řečníky lze uvést pouze přímo v abstraktu.
Pokud je pro jednu nebo více prezentací navržen moderátor, uveďte jeho jméno. Řečníci mají vstup zdarma. Pokud přednáší více osob, bude tato výhoda poskytnuta pouze jedné osobě.
Přihlášené příspěvky posoudí čestní recenzenti a navrhnou je programovému výboru. Případní recenzenti se mohou obrátit na organizátory. Zasedání, jejichž kurátory jsou výhradně asociace, jsou zproštěna dalšího recenzování.

Prezentace společnosti a produktů
Společnosti jsou zvány, aby představily své výrobky v rámci firemní výstavy a prezentací a pohovořily zde se zákazníky. Rezervace firemních prezentací, výstavní plochy a sponzorských služeb se provádí prostřednictvím online rezervačního systému „Exhibition and Sponsoring Ordering System (ESOS™)“. Jako kontaktní osoba je vám na adrese ausstellung@bibliothekartag2023.de k dispozici paní Alexandra Krohn. Další informace a příslušné podmínky naleznete v Příručce pro vystavovatele a sponzory v části Firemní prezentace.
Prezentace s komerčním pozadím jsou vždy považovány za firemní prezentace.

Panelové diskuse
V rámci panelových diskusí má být diskutováno kontroverzní téma. Každý účastník prosazuje svou tezi, která je na začátku diskuse stručně představena. V průběhu diskuse se zapojuje publikum.
Panely s více než pěti účastníky a moderátorem se neplánují.
Na panelové diskuse je vyhrazeno 90 minut až dvě hodiny. V abstraktu uveďte (kontroverzní) teze, diskutující osoby a moderátora (moderátory) diskuse. Moderátor diskuse bude mít vstup zdarma.
Účastníci panelu, kteří nepocházejí z kontextu BID a přinášejí do diskuse pohled zvenčí, mohou být financováni prostřednictvím sdružení, případně s volnou jednodenní vstupenkou. Na tuto službu není nárok.

Praktické laboratoře
Plánujeme opět uspořádat Hands-On Labs. S výhradou neočekávaných omezení souvisejících s pandemií.

Hands-On Labs jsou akce pro menší skupiny, které se chtějí intenzivně a v praktických cvičeních zabývat určitým tématem, přijít do styku se softwarem apod. a sami se aktivně zapojit. Ve smyslu Open Space Learning by účastníci měli mít možnost získat přímé praktické zkušenosti (např. společná instalace vyhledávacího softwaru).
Praktická laboratoř trvá 90 nebo 120 minut.
Při podávání přihlášky uveďte moderátora, téma, cílovou skupinu a požadovaný čas a prostor a vysvětlete, jak bude umožněna aktivní účast účastníků.
Hands-On Labs, které vyžadují, aby se účastníci předem registrovali, je třeba v anotaci odpovídajícím způsobem označit a uvést příslušnou e-mailovou adresu, na kterou mají být registrace zaslány.
Speciální technické vybavení nemůže být poskytnuto, ale musí být organizováno předkladatelem. V místnosti je k dispozici projektor, demonstrační počítač, flipcharty, plátno a moderátorské psací potřeby. V digitální laboratoři je rovněž k dispozici připojení k síti LAN. Notebooky, tablety a/nebo mobilní telefony nebudou poskytnuty; na požadavek jejich přinesení je třeba případně upozornit v abstraktu.
Vedoucí praktické laboratoře obdrží volný vstup na kongres.

Poster
Plakáty je možné zasílat. K tomu bude v prosinci 2022 vyhlášena samostatná výzva.

#Freiraum23
Výzva na #Free Space bude vyhlášena v prosinci 2022, aby bylo možné adekvátně zohlednit aktuální vývoj. Volný prostor je k dispozici pro prezentace asociací, hostů a účastníků, nikoli však pro využití v komerčním kontextu.

Termíny a kontakt
Termíny
Přihlášky je možné podávat od 01.09. do 30.11.2022.
Autoři by měli být vyrozuměni do konce února 2023.

Předkládání posterů (po samostatné výzvě k předkládání posterů) bude možné od prosince 2022.

Předkládání příspěvků pro #Freiraum23 bude možné po samostatné výzvě od prosince 2022.

Kontakt:
Pro další informace kontaktujte paní Kelly Reitz ze společnosti K.I.T. Group na adrese abstract@bibliothekartag2023.de.

Informace naleznete na adrese https://bibliothekartag2023.de/timetable/call-for-papers/ (v němčině a angličtině)


Už spolupracujeme

České a německé knihovny spolupracují, některé již řadu let. Nejčastěji probíhají výměny fondu a stáže.

PARTNERSTVÍ

Knihovní spolupráce se často opírají o partnerství měst. Praxe partnerských měst vznikla v Evropě po druhé světové válce jako způsob, jak pěstovat kulturní pouta a kontakty mezi lidmi z různých států. Česká města se začala zapojovat po roce 1989. Rozvoj partnerství měst podporuje Evropská unie, a to i finančně. 

Kolínská městská knihovna spolupracuje s knihovnou v Kamenci (Kamenz, Sasko). Knihovníci se navštěvují a vyměňují zkušenosti. 

Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) spolupracuje s knihovnou v Nördlingen, a to především formou odborných stáží. V roce 2018 oloumoučtí zamířili na pět dní do Německa. Program byl rozdělen na sekci historickou, která pátrala po dochovaných pramenech tzv. Heimatlitertur, tedy tiskovin Spolku vysídlených německých obyvatel z Olomoucka, a sekci knihovnickou, zaměřenou na pořádání akcí pro školy a veřejnost. Nördlingenští se po covidové pauze chystají do Olomouce letos v létě. „Cílem výměny je prohloubení spolupráce českých a německých knihovníků, porovnání best practice ve službách, pořádání různých typů akcí pro děti, studenty, veřejnost i občany se specifickými potřebami, to vše s ohledem na komunitní roli knihoven v dnešním světě,“ vysvětluje vedoucí německé knihovny VKOL Miroslava Dvorská. 

Městská knihovna v Prachaticích má blízké kontakty s knihovnou ve Freyungu, a to již od roku 2003. V letech 2014–2019 knihovny spolupracovaly na rozsáhlém projektu Dědictví Šumavy, jehož cílem bylo písemně zachytit vyprávěné pověsti Prácheňska a Šumavy. Za sebou mají i společnou konferenci a přeshraniční U3V. „Uspořádali jsme konferenci a řadu dětských akcí, vydali knížky, je toho opravdu hodně. Naše aktivity zbrzdil až Covid,“ komentuje Hana Mrázová, ředitelka knihovny v Prachaticích. 

Aktivní spolupráci rozvíjejí knihovny Euroregionu Nisa, a to od roku 1998. Do třístranné spolupráce (ČR, Sasko, Polsko) se na české straně zapojují knihovny v České Lípě, Jablonci, Turnově a Liberci. Výstupem spolupráce jsou konference, literární vycházky, výtvarné soutěže pro děti. Téma letošní výtvarné soutěže má téma Krakonoš. 

Brno je partnerským městem saského Lipska a Moravská zemská knihovna v Brně spolupracuje s Městskou knihovnou v Lipsku. Obě knihovny jsou si podobné tím, že jsou knihovnami veřejnými i vědeckými. 

Moravská zemská knihovna má ale blízké styky také se Saskou zemskou a univerzitní knihovnou v Drážďnech. Knihovny si vyměňují zkušenosti z digitalizace fondů a vyvíjejí společný nástroj pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů. Krom toho uskutečňují zaměstnanecké stáže a dlouhodobé kulturní projekty. Obě instituce jsou vědecké, takže  chystají spolupráci v oblasti badatelského zpracování fondů a rozvoje výzkumné infrastruktury. 

V rámci realizace projektu Přeshraniční spolupráce regionálních knihoven Plzeň-Řezno (Cíl Evropská územní spolupráce 2014-2020) byla spuštěna webová stránka Česko-bavorské knihovny, kde naleznete propojené katalogy Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Státní knihovny v Řezně, rešerše novin a novinových příloh z obou regionů do roku 1945 rozdělených do tematických bloků společně s digitalizovanými dokumenty z fondů obou partnerů. 

VÝMĚNY FONDŮ

Národní knihovna Praha má v Německu několik partnerů pro mezinárodní výměnu publikací. 

Knihovna Muzea města Ústí nad Labem má šest německý partnerů pro výměnu publikací z fondu.

Knihovna Severočeského muzea v Liberci má dvacet tři výměnných partnerů ze všech spolkových zemí SRN. 

SPOLUPRÁCE NA VÍCESTRANNÉM PROJEKTU

Národní lékařská knihovna spolupracuje s Humboldtovou univerzitou a dalšími institucemi na zpracování tzv. Würtzovy sbírky, souboru grafických a plastických uměleckých děl s tematikou postižení, který původně shromáždil speciální pedagog Hans Würtz (v Berlíně ve 20. letech) a která byl uchovávána v Československu od konce 30. let.

Čtyri univerzitní knihovny (Technische Universität Chemnitz, Hochschule Zittau/Görlitz, Západočeská univerzita v Plzni, Technická univerzita v Liberci) a Krajská vědecká knihovna v Liberci spolupracují na velkých projektech: 

  • Česko-saská síť knihoven, Informace bez hranic. Cílem projektu bylo získání a zpřístupnění e-publikací, vzájemné předávání zkušeností.
  • Prostor učení – knihovnická informační platforma, výměnné stáže pracovníků a studentů, společné publikace. 

Moravská zemská knihovna a Knihovna Akademie věd ČR jsou součástí celoevropského knihovnického projektu EoDOpen, partnery jsou též německé univerzitní knihovny v Greifswaldu a Regensburgu. Cílem projektu je digitalizovat důležitá díla 20. století, která dosud nejsou z hlediska autorského zákona volná. 

ZAPOJENÍ DO NĚMECKÉHO KULTURNÍHO HACKATHONU

Hackathon je vlastně maraton v programování, jeho smyslem je dostat na jedno místo programátory a příbuzné profese a vytvořit během krátké doby smysluplné IT řešení nějakého problému. V Německu existuje od roku 2014 hackathon s názvem Coding da Vinci, který se orientuje na IT řešení a využití velkých dat v kulturních institucích. Za osm let existence projektu vzniklo 140 digitálních aplikací (mobilní aplikace, webové stránky, rozšířená realita apod.)

Z českých knihoven dosud na Coding da Vinci spolupracovaly Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (uspěla s datasetem Regionálních osobností pro možnou aplikaci Kdo? kdy? Kde? v Plzeňském kraji) a Moravská zemská knihovna v Brně. 

NAPOJENÍ KNIHOVNY NA MÍSTNÍ NĚMECKÉ INICIATIVY

Knihovna domu národnostních menšin v Praze spolupracuje se spolky německých národnostních menšin a s redakcí časopisu LandesEcho. 

PROJEKT ZAMĚŘEN NA ZPŘÍSTUPNĚNÍ ŠUMAVSKÉ LITERATURY

Projekt Kohoutí kříž – ‘s Hohnakreiz“

„Šumavské ozvěny – Des Waldes Widerhall“

https://www.kohoutikriz.org/

Die Studie https://www.kohoutikriz.org/studie.html?lang=DE


3. Congress Day


2. Congress Day


1. Congress Day

Zdravíme z Lipska, z prvního dne BID kongresu!

Greetings from Leipzig, the first day of the BID Congress!

Herzliche Grüße aus Leipzig, vom ersten Tag des BID-Kongresses!


Kde je Knihovna odvedle?

Knihovny jsou nedílnou součástí života měst a obcí, ať už jsou to knihovny veřejné, speciální, akademické i muzejní.

Česká republika (i její knihovníci a knihovnice) se pyšní tím, že má nejhustší síť knihoven na světě, což je dáno tím, že v roce 1919 byl schválen 1. knihovnický zákon, který zavedl „povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo“. Zákon měl zpřístupnit vzdělání a informace co nejširším vrstvám obyvatel. A mohlo něco posloužit lépe, než knihovny?

Proto jsou knihovny v téměř každé vesnici i městě, snad každý si pamatuje knihovnu, kam chodil v dětských letech, protože byla snadno dostupná, byla na dosah, hned za rohem, za těmito dveřmi.

Ale v souvislosti s projektem partnerské země můžeme tuto myšlenku vnímat i přeneseně, protože v partnerství budou spolupracovat země, které spolu sousedí, které sdílejí hranice i historii, které sdílejí zájem o rozvoj knihovnictví. Knihovna odvedle, knihovna z Čech, knihovna z Německa. Tedy Knihovna odvedle je tady. Je to prezentace českého knihovnictví v Německu v rámci aktivit partnerského projektu.


Jedeme do Lipska

Lipsko na přelomu května a června hostí největší německý knihovnický kongres (https://www.bid-kongress-leipzig.de/).

České knihovnictví dostalo příležitost prezentovat se na této akci. V programu jsou tak zařazeni čeští spíkři a máme vlastní „veletržní stánek“, kam jsme se na plochu 50m2 pokusili vtěsnat to nejzajímavější z českých knihoven; představujeme vzdělávací a komunitní aktivity, také projekty na ochranu a prezentaci vzácných fondů, stejně tak architekturu a design knihoven.

Návštěvníci budou mít příležitost si sednout a pohovořit s ostatními hosty stánku, zahrát si jedinečnou hru z Půdy Postav si knihovnu, vyplacknout si placku s nějakým pěkným českým slovem, vyblýsknout se na polaroid a fotku pak nechat pro ostatní k pobavení nebo si ji odnést na památku.

Z materiálů určitě stojí za zmínku veletržní noviny, které jsme připravili a to, co se nám nevešlo do stánku, jsme do nich vypsali. Určitě potěší i kvíz, který když správně účastníci vyplní, dostanou od nás pohlednici Zaslechnuto v knihovně. Už z toho názvu je zřejmé, že to bude vtipná momentka, která se odehrála mezi knihovníkem a čtenářem.

Snad se naše Knihovna odvedle bude německým kolegům líbit, že se pobaví a že v příjemné atmosféře získáme nové kontakty a zkušenosti.